Rozhovor se starostou Prahy 9 Tomášem Portlíkem
Skutečný stav kapacit mateřských i základních škol na tom může být mnohem hůře, než tvrdí nová prognóza od Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Ačkoliv některé pražské části nyní tak tak stíhají odbavovat poptávku, situace je neudržitelná, přiznali v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jak starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, tak jeho kolega z Prahy 6 Jakub Stárek (oba ODS). Problémem není jen pomalá výstavba nových škol, ale také nedostatečné financování či částečně i nápor ukrajinských dětí. „Abychom stavěli školu papírově 10 let, to je za mě naprosto neuvěřitelný proces,“ podotkl Portlík.
Tomáš Portlík, starosta Prahy 9
CNN Prima NEWS: Co říkáte na prognózu z pera IPR Praha? Podle ní není situace v oblasti pražského školství příliš příznivá, především na těch nižších stupních.
Tomáš Portlík: Jedna věc je, že prognózu vidíme na papíře a říkáme, že není příznivá. Jednak je to dáno generační obměnou tzv. Husákových dětí, jednak urbanizací a globalizací, kdy se do Prahy kdekdo přestěhuje z Evropské unie i mimo ni. A třetím faktorem – a to je v podstatě dokonalá bouře – je vlastně válka na Ukrajině. Příliv uprchlíků do Prahy je zdaleka nejvyšší ze všech krajů, dohromady zmíněné tři faktory vyvolávají zesílenou poptávku v metropoli a zhoršují stav, který je na papíře.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kam s dětmi? Nové školy vznikají pomalu, papírování trvá i deset let. Výstavba pak dva roky
A aby ten život nebyl úplně jednoduchý, Praha je kraj, který nedostává žádné finanční prostředky z evropských fondů, čili vlastně nemá dost peněz. Kdyby se rozhodl, že začne stavět školy, musel by přestat stavět metro a další velkou infrastrukturu. Chceme, aby stát a ministerstvo školství zřídily pro Prahu speciální dotační program, ze kterého by hlavní město mohlo čerpat.
Mohl byste být konkrétnější? Kdy můžeme očekávat nějaký posun?
Probíhají jednání s panem ministrem Mikulášem Bekem (STAN). Příslib pro řešení tu je a myslím, že se věci konečně začaly trošku hýbat, stejně jako vztahy mezi Prahou a ministerstvem školství. Doufám, že příští rok budeme mít i nějaké reálné finanční plnění, na které se Praha bude moct spolehnout. Ty desetitisíce chybějících míst, které jsou dnes na papíře, jsou jen část ledovce. Situace může být ve skutečnosti ještě horší. Jako konzervativci se vždy musíme připravovat na tu horší variantu.
Víme, že co se týče středních škol, tam je situace ještě zvládnutelná. Základní a mateřské školy ale už ne. Pokud se bavíme o kapacitách, pravděpodobně se musí problém začít řešit ihned. Jak na tom je Praha 9? S čím mají počítat rodiče s dětmi?
Na Praze 9 se po 30 letech otevřela v září nová základní škola. V číslovaných městských částech za tu dobu žádná nevznikla. Za posledních šest let jsme zvýšili kapacity ještě jednou tolik, postavili jsme nové pavilony na jiné základní škole, což je dalších 800 dětí.
Čili to stíháme, ale všechno je to tak tak. Můžeme si to dovolit jen díky tomu, že jsme z minulosti našetřili spoustu finančních prostředků a můžeme do školních kapacit investovat. V tom je ale Praha 9 unikát, mnohé městské části peníze nemají, aby si mohly dovolit podobný postup.
V čem vidíte největší problém a kde dochází k největším zádrhelům?
Myslím, že se trošku blbě plánují geopolitické události, jako je třeba válka na Ukrajině nebo covid či jiné věci, které nás významně ovlivňují, ale těžko se na ně můžeme připravit. Další faktor vidím i v tom, že získat stavební povolení dnes není nic jednoduchého. Když jsem mluvil o naší základní škole, papírování trvalo 10 let. Samotná stavba pak dva a půl roku. To je úplně evidentní nepoměr. Abychom stavěli v Praze školu papírově 10 let, to je za mě naprosto neuvěřitelný proces.
Třetím a velmi významným faktorem je právě zmíněné financování. Základní školu se nám podařilo postavit levně, zhruba za nějakých 690 tisíc korun na žáka. Dnes se ale staví přes milion korun na dítě. Investiční část je tudíž relativně velká. Městské části jsou závislé na tom, zda je Praha podpoří, i ta ale má spoustu jiných povinností, od metra po okruh a další infrastrukturu. Není úplně jednoduché to vše rozpočtově připravit.
Jak je na tom spolupráce se soukromými školami? Nedokázaly by značnou část nedostatku kapacit zasanovat?
Soukromé školy podporujeme dlouhodobě. Když tu byl tlak, abychom je vyhodili z budov na Praze 9 a nahradili je státními, tak jsme to nikdy neudělali, radši jsme prostě stavěli novou školu. Každý rodič by měl mít nějakou pestrost výběru. Pro soukromé subjekty ale platí úplně stejný problém jako pro nás, nemají dostatek budov, nemovitostí či pozemků, na kterých by mohly stavět.
Zde může pomoci to, co se děje okolo hygienické vyhlášky, kdy nároky na školská zařízení začínáme snižovat. Sám doufám, že resort zjemní hygienickou vyhlášku, protože v Holandsku či ve Švýcarsku je běžné, že mateřské školky vznikají v malých prostorech, jelikož zkrátka není kde jinde. To jsou možnosti, které město přináší a které by zákonné předpisy měly reflektovat.
Jakub Stárek, starosta Prahy 6
CNN Prima NEWS: Jak se vaše městská část pere s kapacitami na základních školách?
Jakub Stárek: Na poslední chvíli vždy dokážeme kapacity zvládnout. Vznikají u nás přístavby, nástavby, vestavby a kompletně upravujeme naše školy. Mnohé už kompletně ztratily většinu odborných učeben, včetně těch historických či družin. Jsou z nich nyní kmenové učebny, kde se učí dětí. Naše kapacity jsou nicméně podle rejstříků naplněny na 100 procent, často i přes. Přispěla tomu i vlna Ukrajinců, kteří vstoupili do našich škol.
Při minulém zápisu se nám povedla jedna drobnost – dokázali jsme se postavit tzv. spádové turistice, kdy Středočeši či některé děti z jiných městských částí si neférově zřizovali trvalé bydliště ve spádových oblastech jednotlivých našich škol. Díky našim opatřením jsme problém úplně vymazali. Pro minulý rok dopadly zápisy úplně perfektně.
Jak se vychytávají tito „spádoví turisté“?
Obvykle se na Praze 6 narodí přes tisíc dětí s tím, že většinou otevíráme zhruba stejný počet míst v základních školách. Přesto se nám stává, že se přihlásí třeba o 100 nebo 130 dětí více. Navíc ty, které se tu nenarodily nebo se dokonce nepřistěhovaly v nějaké reálné době, ale pouze pár dnů před zápisy. Podívali jsme se proto na školský zákon, podle kterého může být hlavním kritériem pro přijetí v první vlně trvalý pobyt. Pak jsme vycházeli z občanského zákonu, který říká, že pokud není jasné, kde dané dítě nebo dospělý bydlí, můžeme se dovolávat jeho skutečného pobytu.
Podle našich parametrů tak dítě, které bydlí samo v bytě bez zákonného zástupce, je spádovým turistou. A pokud se přistěhovalo i s dospělým v době kratší než tři měsíce před zápisem do základní školy, tak také. Rodiče samozřejmě mají možnost prokázat, že tomu tak není, ale většinou jsme je pomocí médií – i CNN Prima NEWS – odradili od toho, aby se dostavili k zápisu.
Jinými slovy v tuto chvíli zvládáte odbavovat kapacity v mateřských a základních školách. Je to ale udržitelné? Právě Praha 6 je podle prognózy městskou částí, kterou v následujících letech čekají problémy s místy.
Zpracováváme si vlastní demografickou studii včetně developerských projektů, takže velmi dobře víme, co nás vlastně čeká. Za posledních 20 let jsme vydali přes dvě miliardy korun právě na zvyšování kapacit, rekonstrukce jídelen a další investice v oblasti školství, ale není to skutečně udržitelné.
Zejména s plánovanými developerskými projekty a změnami územního plánu v hlavním městě nejsou kapacity dostatečné. Městská část Praha 6 je považována za jednu z nejbohatších, ale přesto, i kdybychom všechny naše finanční prostředky dali do škol, tak nám bude chybět miliarda a půl korun.
Když se řešily kapacity středních škol, říkalo se, že tu místa pro nové studenty papírově jsou, akorát se zájemci špatně „rozprostřeli“ mezi jednotlivými obory. Ukazuje se ale, že místa opravdu chybí a tabulky nesedí. Nebojíte se, že se problém může i zde podobným způsobem bagatelizovat?
Myslím, že v tuto chvíli zde mluvíme především o fikci tzv. rejstříkových kapacit. Ta vůbec neodráží reálnou kapacitu škol jako takových. Někde nebyla ani snížená, přestože došlo k významným posunům v rámci taktiky ministerstva školství, kolik dětí má být ve třídách. Je to čistě hraní si s čísly a v současné době reálná kapacita známa není. Teoreticky na těch školách sice může být místo, ale třeba v osmé, sedmé nebo páté třídě, což vám ani trochu nepomůže k tomu, abyste zřídili jednu první třídu navíc.
K nepříznivé prognóze v oblasti kapacit pro děti a žáky se vyjádřil rovněž radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Rozhovor si můžete pustit níže: