Benzín za více než 60 korun? Další protiruské sankce zní katastroficky, varuje expert
Výběr redakce
Pokud skupina zemí G7 skutečně zavede navrhovaný cenový strop na ruskou ropu, černé zlato na světovém trhu vystoupá až na 200 dolarů za barel. Rusko totiž může na plány zareagovat úplným zastavení dodávek. Z trhu by tak rázem zmizela asi osmina ropy, což by znamenalo obrovský šok, varoval expert švédské banky SEB.
„Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba. Poskytneme jí potřebnou finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu v její statečné obraně suverenity a územní celistvosti,“ uvedli představitelé skupiny G7, která zahrnuje sedmičku hospodářsky nejvyspělejších zemí světa.
Čtěte také
Spojené státy dokonce plánují zavést cenový strop na ruskou ropu. Cílem je snížit příjem Ruské federace, která ze zdražujících energetických komodit těží, díky čemuž získává finanční prostředky pro vedení své vojenské agrese na Ukrajině. Rusko tím pádem nijak nebolí, že Západ omezuje množství odebrané ropy a zemního plynu, protože se mu to kompenzuje prostřednictvím růstu cen obou zmíněných komodit.
Recept na katastrofu
Jenže analytik švédské banky SEB Bjarne Schieldrop před zaváděním cenového stropu na ruskou ropu ze strany Západu varuje. „Plán vypadá na papíře hezky, ale zní spíše jako recept na katastrofu,“ cituje analytika server Businessinsider.com. Na globálním trhu s ropu totiž podle něho panuje již řadu měsíců vysoké napětí a podobné opatření by ho mohlo ještě vystupňovat.
Podle Schieldropa by takové opatření mohlo způsobit růst ceny ropy na světovém trhu až na 200 dolarů za barel. Tedy úroveň, kterou za celou historii těžby černého zlata nepamatuje. Rusko by totiž na cenový strop mohlo odpovědět nejtvrdším možným způsobem, tedy že by za takových podmínek svou ropu vůbec na trh nedodávalo. To by ovšem znamenalo, že z trhu najednou zmizí až osmina objemu ropy, což by její cenu vystřelilo do výšin.
Čtěte také
„Země G7 se ve skutečnosti modlí, aby vývoz ruské ropy neklesl. Protože pokud by se tak stalo, cena ropy stoupne ze současných 117 na 200 dolarů za barel nebo ještě výše,“ předpověděl Bjarne Schieldrop, který má v oblasti komoditních trhů více než dvacetileté zkušenosti.
Benzín za 60 nebo i dráž
Pokud by skutečně na takový scénář došlo, na současné ceny benzínu a nafty kolem 47 korun za litr bychom ještě nostalgicky vzpomínali. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda nedávno spočítal, jak by se radikální zdražení ropy na cenách pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic projevilo.
„Pokud zůstanou dvě třetiny ruské ropy mimo trh, zdraží barel ropy brent na 185 dolarů. To by při průměrném kursu 24 korun za dolar znamenalo, že cena benzínu a nafty se letos v České republice vyšplhá k úrovním kolem 60 korun za litr. Pokud by ruská ropa byla z trhu vypuzena zcela, pohonné hmoty v Česku se budou prodávat průměrně dokonce za ceny kolem 65 korun za litr,“ varoval Kovanda. Naplnila-li by se Schieldropova předpověď, pak by se benzín a nafta prodávaly nejspíše ještě dráž.
Čtěte také
Podle Kovandy by ale v takovém případě česká vláda nejspíše přistoupila k opatřením, která by zdražení pohonných hmot tlumila. „Například k přechodnému snížení sazby daně z přidané hodnoty,“ uvedl ekonom s tím, že by v úvahu připadala také další redukce spotřební daně.
Ruský tanec mezi sankcemi
Rusko si ale ve skutečnosti nemůže dovolit zůstat zcela bez příjmů ze svých energetických komodit, tamní ekonomika je na nich životně závislá. Rusové proto využívají toho, že o jejich ropu typu Ural není ve světě takový zájem, a proto jsou přístupni ji nabízet za podstatně nižší cenu na trzích, kde ještě před půlrokem prodávali z dnešního pohledu jen drobné přebytky.
Ruskou ropu proto velmi ochotně nakupují ve velkém zejména Čína a Indie. Nejlidnatější země světa zvýšila odběr černého zlata z Ruska po jeho vpádu na Ukrajinu na 790 tisíc barelů denně. To je asi 10krát více než před invazí. Vedle toho Indie z Ruska nakupuje asi 12krát více než před vypuknutím války na Ukrajině, jak odhadla britská BBC.
K velkým odběratelům ruské ropy se v posledních týdnech připojila také Saúdská Arábie. Podle agentury Bloomberg do Saúdské Arábie, která sama patří k největším světovým těžařům ropy, přiteklo nejvíce ruské ropy od roku 2016. Království však černé zlato nenakupuje v Rusku přímo, ale přes možná překvapivého prostředníka. „Vypadá to, že rostoucí objem ruské ropy proudí do Saúdské Arábie skrze Egypt,“ uvedl pro Bloomberg Jonathan Leitch, analytik společnosti Turner, Mason & Co. Saúdskoarabský ministr energetiky však odmítl na dotazy Bloombergu reagovat. Jak se zdá, Západ to bude mít s prosazením jakýchkoli restrikcí na ruskou ropu velmi těžké.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
