Ukrajina: boj o plyn
Největší indický výrobce oceli Tata Steel již v dubnu deklaroval, že se odstřihne od ruských surovin, hlavně uhlí. Nyní vyšlo najevo, že ještě v květnu z Ruska odebral 75 tisíc tun uhlí. Výrobce se dušuje, že šlo o doběhnutí starých smluv. Uhlí však není jediná komodita, u které Indie dokonce výrazně navýšila svůj odběr z Ruska.
„V Rusku nemáme žádné továrny ani zaměstnance. Pevně jsme se rozhodli, že s Ruskem přestaneme obchodovat,“ uvedl letos v dubnu největší indický producent oceli společnost Tata Steel, která je součástí konglomerátu Tata. Rozhodnutí se týkalo především uhlí, které je nezbytnou součástí hutní výroby, a tedy i produkce oceli.
„Naše rozhodnutí se týká i našeho byznysu ve Velké Británii a Nizozemí,“ dodala Tata Steel s tím, že i pro své evropské pobočky bude hledat alternativní dodavatele důležitých surovin a odřízne je od zásobování z Ruska.
Indičtí oceláři nakupují
Jenže agentura Reuters nyní zjistila, že Tata Steel s Ruskem dál „vesele“ obchoduje. Podle dobře informovaných zdrojů, na něž se Reuters odkazuje, společnost Tata Steel ještě v květnu z Ruska odebrala kolem 75 tisíc tun uhlí.
Tata Steel se však brání, že květnová dodávka ruského uhlí se týkala ještě smluv, které byly uzavřeny před tím, než se společnost rozhodla nákupy suroviny z Ruska ukončit. „Od té doby k žádným dalším nákupům ani objednávkám uhlí z Ruska nedošlo,“ uvedla firma.
Největší indický výrobce oceli je však jediný, který se od ruského uhlí odstřihl. Pro ostatní je ruské uhlí velkým pokušením. Podle agentury Reuters jsou schopni surovinu získat až s 30procentní slevou oproti běžným tržním cenám. To je také jeden z důvodů, proč indická vláda fakticky nemluví do toho, z jakých zemí výrobci oceli uhlí nakupují. Hutnický průmysl je totiž jedním z klíčových odvětví indického hospodářství, které čelí rostoucím cenám vstupů, a z nich pramenící spotřebitelské inflaci.
Ropa o 30 dolarů lacinější
V případě Indie ale nejde jen o uhlí. Druhá nejlidnatější země světa ochotně od Ruska nakupuje také ropu. A nakupuje jí dokonce mnohonásobně více než před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Letos v lednu a únoru Indie z Ruska neodebrala ani kapku ropy. V uplynulém roce se měsíční objemy pohybovaly nejčastěji mezi dvěma a čtyřmi miliony barelů.
V březnu však začal dovoz ruské ropy do Indie raketově růst. V dosavadním průběhu června dokonce přesáhl 27 milionů barelů, v květnu to bylo přibližně 23 milionů barelů. Květnový denní průměr dovozu ropy z Ruska do Indie činil 740 tisíc barelů a Rusko se hned po Íránu stalo druhým nejvýznamnějším dodavatelem ropy do Indie.
V roce 2021 to bylo jen asi 60 tisíc barelů denně. Vyplývá to z údajů zveřejněných britskou BBC. Také v tomto případě je důvodem cena. Ruskou ropu typu Ural totiž Indie kupuje asi o 30 dolarů na barelu laciněji, než se obchoduje ropa Brent.
Čína odebírá 10krát více
Není to však jen Indie, která Rusku pomáhá řešit potíže s odbytem surovin směrem na západ. Kreml se v tomto ohledu může spolehnout také na Čínu, svého tradičního spojence. Čína se sice snaží zachovat jakýsi neutrální postoj vůči „speciální vojenské operaci“ Ruské federace na Ukrajině, to jí však nebrání zvyšovat z Ruska odběry komodit.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se jen v březnu zvýšily dodávky ruské ropy do Číny více než desetinásobně. Zatímco únorový průměr činil kolem 70 tisíc barelů ropy typu Ural denně, v březnu to již bylo 790 tisíc barelů denně. Také zde Čína využívá výhodné ceny, podobně jako Indie.
Otázkou ale je, jak se bude Rusku dařit své suroviny prodávat poté, co začne platit embargo EU na dovoz po moři. Tím se sníží odběr unijních států asi o dvě třetiny. A ani Čína s Indií nebudou ochotny odebrat jakékoli množství ropy a plynu, byť za nízké ceny.
„K nákupu komodit musíte mít důvod. Pokud v Indii a Číně nebude dostatečná poptávka, nebude ani ochota ropu, plyn nebo uhlí od Ruska kupovat. Navíc by to znamenalo, že by ruské komodity mohly začít vytlačovat suroviny z jiných zemí, které rovněž chtějí zachovat svůj odbyt,“ odhadla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
