Dušek: Odpovědnost musí být na lidech. Ať se proboha zamyslí a nechají se očkovat

Je načase nechat zodpovědnost na lidech a začít brát koronavirus jako normální nemoc? Ti, kteří se očkovali, jsou očkovaní…
Když se podívám z okna, neřekl bych, bohužel, že je načase brát koronavirus jako normální respirační nemoc, protože epidemie má stále velkou sílu a roste. I v okolních státech. Ale čas nechat zodpovědnost na lidech je určitě, on ji virus nechává i tak.

Ale je potřeba si říct, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A pokud někdo vědomě nedodržuje ani elementární opatření, není naočkován a nakazí půlku autobusu, kde bude třeba pět řádně naočkovaných 70letých lidí, kteří jedou od lékaře a kteří pak skončí na JIP, tak si myslím, že tam svoboda jednoho člověka měla už dávno skončit. A výsledek každý vidí na datech. Když se srovnáme se státy, jako je například Dánsko nebo Portugalsko, je vidět, že se nám to zatím moc zodpovědně nedaří. V proočkování dospělé populace za nimi zaostáváme až o 25 procent.

(Ladislav Dušek tímto vyjasnil nedorozumění v odpovědi, zda je načase koronavirus začít brát jako normální nemoc. Na první otázku původně odpověděl: „To je moje řeč.“ Odpovídal však na první část otázky, která se týká zodpovědnosti. Rozhovor jsme tedy v této části upravili – pozn. red.)

V Česku je naočkováno oběma dávkami téměř 64 procent dospělých. Podle průzkumu STEM ale vakcinace stagnuje, moc lidí už o ni nejeví zájem. Je to ten hlavní problém?
Ano. Roste tím riziko zvýšeného počtu nemocných s těžkým průběhem nákazy, protože očkování chrání zejména proti tomu. Během minulých vln pandemie nemocnice nemohly dlouhou dobu poskytovat péči všem. Pokud opět dojde k rizikovému vývoji a nenaočkovaná část populace zahltí nemocnice, tak je zahltí pro všechny, tedy i pro naočkované.

Jak tedy lidi přesvědčit k tomu, aby se očkovali?
Osobně prosím všechny lidi v této zemi, kteří jsou schopni přemýšlet a číst relevantní informace, ať se proboha zamyslí a nechají se naočkovat, pokud ještě nejsou. Ještě pořád můžeme zastavit nekontrolované šíření epidemie v dalších týdnech nebo měsících.

V úterý i ve středu v Česku přibylo více než tři tisíce nově nakažených za den, což je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím týdnem. Vy jste ve svých modelech odhadoval, že bude v říjnu přibývat kolem dvou tisíc nakažených denně. Co na to říkáte?
Tento scénář byl relativně konzervativní, říkali jsme mu realistický. Virus jej bohužel opustil a jede podle scénáře, který jsme udělali v polovině srpna jako vysoce rizikový. Ten předpokládal, že se na konci října dostaneme průměrně denně nad tři tisíce. Pozor, když řeknu průměrně denně, znamená to, že jsou v tom i víkendy. Takže ve vrcholech to může být i nad 5 tisíc za den.

Počty nově potvrzených případů mohou růst až do listopadu. V tu chvíli se děje špatná věc, musí se nachystat kapacity testování, trasování a musí se začít hlídat nemocnice.

Na co se tedy mají Češi připravit?
Bohužel mi data nedovolí říct nic jiného, než že se musíme připravit na další růst nejen nově nakažených, ale i hospitalizovaných v dalších týdnech.

Máte nějaké další takové scénáře třeba na listopad?
Žádné takové další scénáře nejsou. Pokud budeme pokračovat dál ve vysoce rizikovém vývoji, tak počty nově potvrzených případů mohou růst až do listopadu, a tam už nemá cenu predikovat konkrétní počty. V tu chvíli se děje špatná věc, musí se nachystat kapacity testování, trasování, musí se začít hlídat nemocnice. A jestli teď budu predikovat, že v listopadu budou denně přibývat čtyři tisíce nebo 3,5 tisíc, je defacto jedno. Podstatné je, jakým způsobem má vlna potenciál se zlomit. A to zatím v následujících týdnech nevidíme.

Mluvil jste o tom, jak covid dokáže omezit péči v nemocnicích. Hrozí něco takového i v následujících týdnech nebo měsících?
Neumím to vyloučit. V některých nejvíc zatížených krajích, jako je Moravskoslezský, Jihomoravský, Olomoucký, Praha, Jihočeský, je to skoro déjà vu z minulých měsíců. Tam je nálož viru tak velká, že dochází k volnému komunitnímu šíření vysoce nakažlivé formy viru, a nelze tím pádem vyloučit, že velice silně porostou počty hospitalizací.

Ale situace je úplně nová. Naštěstí se nedá kopírovat situace ze začátku roku, virus totiž nesmírně brzdí očkování. Kdybychom nebyli naočkovaní aspoň tak, jak jsme, tak je v nemocnicích s těžkým stavem šestkrát až desetkrát víc lidí. A vidíme, že i nákazy, které nastávají i třeba u seniorních pacientů po očkování, nemají průběh tak dramaticky těžší a očkování tomu brání. Ale bohužel je stále velké množství lidí neočkovaných.

Nákaza se dominantně šíří mezi neočkovanou populací, která táhne nahoru všechny statistiky. V nemocnicích převažují mladší ročníky a mladí.

Kde se stala chyba, že počty pozitivních v posledních dnech tolik rostou?
Hlavní faktor, proč se virus tak snadno šíří v populaci, je, že je jednak sezona – podzim, a potom, jak už jsem zmiňoval, malá proočkovnost populace. Ta sice není špatná, ale stále tu jsou tři až čtyři miliony lidí, kteří jsou nechráněni. A virus je velmi nakažlivý a lehce se v populaci šíří. Zhruba 70 až 75 procent všech epidemiologických parametrů, které měříme, se týkají neočkované části populace.

Můžete specifikovat, kdo jsou nakažení, kteří končí v nemocnicích?
Nákaza se stále dominantně šíří mezi neočkovanou populací, která táhne nahoru všechny statistiky. A stále převažují mladší ročníky a mladí. Ale už nejen lidé ve věku 16 minus, ale mladí dospělí, to znamená 35 minus. Často slýchám, že přeci jde o mladé lidi, kteří v drtivé většině nemají těžký průběh. To je pravda, ale tím, jak se vytváří velká virová nálož v populaci, tak vzniká riziko, a o to pravděpodobněji se v sekundárním kroku může dostat do zranitelné populace nová varianta, která může unikat vakcinaci. Zvedá se tak riziko i pro hospitalizace.