Čestná garda vzdává hold americkým vojákům, kteří padli při teroristickém útoku v Kábulu. Zdroj: Profimedia.cz
Úředníci a vojenští představitelé spadající pod americké ministerstvo obrany odtajnili rozsáhlou analýzu způsobu, jakým američtí vojáci loni opouštěli Afghánistánu. Podle zprávy operace dopadla chaoticky a provázelo ji katastrofické selhání předáků americké politiky. Selhat měl primárně Joe Biden, ale i lidé v Pentagonu, kteří podcenili rozmach Tálibánu.
Radikální hnutí Tálibán v srpnu v Afghánistánu podniklo vojenský převrat. Ve stejném měsíci se ze země začala stahovat spojenecká vojska v čele s vojáky ze Spojených států. Co mělo být dlouho plánovanou operací, zvrtlo se v chaotický útěk, který navíc poznamenal teroristický útok.
USA za způsob stahování vojsk z Afghánistánu čelily kritice ze všech stran už loni. Ostatně Biden kvůli tomu výrazně propadl v popularitě. Teprve nyní ale za celou akcí skládají účty i sami Američané.
Washington Post zveřejnil analýzu akce, která se začala sepisovat už minulý rok v srpnu. A Američané si v ní pořádně sypou popel na hlavu.
V analýze úředníků a vojenských představitelů tamního ministerstva obrany se píše, že Biden kriticky selhal, když dlouho otálel s finálním rozhodnutím evakuovat Američany z Kábulu a zavřít tamní ambasádu. Rozkaz vydal až 15. srpna, což způsobilo, že některé diplomaty musely na poslední chvíli vyzvedávat vrtulníky.
Váhavý Joe
Zpráva ale viní i vrchní představitele ministerstva zahraničí, kteří podle analýzy podcenili rozmach Tálibánu. V Pentagonu měli informace o několikaměsíčním postupu Tálibánu, přesto zřejmě předpokládali, že radikálové nebudou postupovat tak rychle. Což dokládají i zprávy zpravodajských služeb, podle kterých měli tálibové začít ostřelovat Kábul až v průběhu září.
Tím, že Bidenova administrativa dlouho vyčkávala, zkomplikovalo údajně celý proces evakuace. Ve zprávě se také podrobně rozebírá teroristický útok, ke kterému došlo jen pár dní před ukončením evakuací a při kterém zemřeli také američtí vojáci.
I při něm mělo dojít k řadě pochybení, když například Američané na místě zaměnili mrtvého člověka za pacienta na jednotce intenzivní péče, kvůli čemuž se pak úřadům nahlásilo špatné jméno oběti.
