Přeživší masakru v Tulse sledují projev Joea Bidena Zdroj: Profimedia.cz
Americký prezident Joe Biden v úterý jako první úřadující prezident v dějinách Spojených států ve městě Tulsa v Oklahomě uctil památku obětí rasového masakru, který se tam odehrál přesně před sto lety. Nenávist bílého obyvatelstva se tehdy obrátila proti místním a stále emancipovanějším černochům, kteří žili na prosperujícím předměstí s názvem Greenwood. Při jednom z nejhorších případů rasového násilí v americké historii přišly o život až tři stovky lidí. Jejich přesný počet ale nebyl nikdy potvrzen. Biden v projevu zdůraznil, že násilnosti nebyly vzpourou, nýbrž masakrem. Poznamenal rovněž, že tuto kapitolu amerických dějin nelze smazat.
„Události, o nichž dnes mluvíme, se odehrály přesně před 100 lety, jsem však prvním prezidentem za 100 let, který přichází do Tulsy,“ řekl Biden. „Příliš dlouho se historie toho, co se zde odehrálo, vykládala v tichosti, byla obestřena temnotou. Když historie mlčí, ještě to neznamená, že k ní nedošlo. I když temnota může skrýt mnoho, nic nevymaže,“ dodal. „Mí drazí Američané, to nebyla vzpoura, byl to masakr,“ zdůraznil.
Před veřejným vystoupením Biden navštívil místní kulturní dům a setkal se se třemi lidmi, kteří ve čtvrti Greenwood v době masakru žili – s Violou Fletcherovou, Hughesem Van Ellisem a Lessie Benningfieldovou Randleovou. Tito přeživší ve věku 101 až 107 let letos požádali americký Kongres o zajištění spravedlnosti a jsou stranami soudního sporu, v němž žádají stát a místní činitele o přijetí nápravných opatření, včetně fondu k odškodnění přeživších.
Agentura Reuters píše, že Bidenova návštěva Tulsy přichází v době „rasového účtování“ ve Spojených státech, kde se zmenšující se bělošskou většinou roste hrozba ze strany bělošských rasistických skupin. Země zároveň přezkoumává, jak přistupuje k Afroameričanům po loňské vraždě černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou v Minneapolisu. Videozáznam jeho smrti obletěl celý svět a spustil vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě po celých Spojených státech i za jejich hranicemi.
Ostrý kontrast s návštěvou Donalda Trumpa
Pro demokrata Bidena, kterému k vítězství v listopadových volbách pomohly hlasy Afroameričanů, byl boj s rasovou nespravedlností jedním z hlavních témat volební kampaně a od svého lednového nástupu do funkce se věci nadále věnuje. Minulý týden se u příležitosti výročí Floydovy smrti setkal s členy jeho rodiny. Zároveň prosazuje policejní reformu, nesoucí Floydovo jméno.
Bidenova vláda také plánuje další kroky proti nerovnosti, včetně boje s diskriminací v bydlení a miliardových investic do čtvrtí, jako je Greenwood.
Bidenova návštěva Tulsy ostře kontrastuje se situací z loňského roku, kdy tehdejší republikánský prezident Donald Trump, který kritizoval hnutí Black Lives Matter a další skupiny za rasovou spravedlnost, naplánoval na 19. června v Tulse mítink s voliči. Na stejné datum přitom připadá svátek Juneteenth, což je složenina z anglických výrazů pro červen a devatenáctý (June a nineteenth), a má připomínat 19. červen 1865, kdy do texaského Galvestonu přivezl generál armády Unie Gordon Granger zprávu o osvobození otroků. Trumpův mítink byl tehdy po kritice odložen.
Povědomí o masakru v Tulse, jež se odehrál 31. května a 1. června 1921, a po mnoho let se o něm v USA neučilo, v uplynulých letech vzrostlo. Bílí obyvatelé města tehdy zabili až 300 černochů a zapálili jejich domy a obchody, což prosperující místní afroamerickou komunitu zdevastovalo. Vlnu násilí, která zničila přes 35 městských bloků, rozpoutala událost z 31. května 1921, kdy údajně devatenáctiletý Afroameričan Dick Rowland ve výtahu obtěžoval sedmnáctiletou bělošku Sarah Pageovou. Skutečná pravda o incidentu nikdy nevyšla najevo, dívka ani na mladíka nepodala žalobu. Ale o události hned začal informovat místní tisk.
Komise doporučila odškodnit pozůstalé
V roce 1996, 75 let po události, byla v Oklahomě zřízena státní komise k vyšetření incidentu. Její závěrečná zpráva, vydaná roku 2001, mimo jiné doporučila vyplatit odškodnění přeživším a pozůstalým. Byly přijaty zákony, umožňující podporu ekonomického růstu čtvrti, vypsání stipendií pro potomky obětí masakru a postavení památníku, který byl dokončen v roce 2010.
