Na sklonku minulého roku ukrajinská tajná služba varovala, že Rusko začátkem roku spustí další plošnou ofenzivu. A je dost možné, že o něčem takovém jsou přesvědčené i západní tajné služby. Na Ukrajinu totiž najednou začalo proudit mnohem více vojenské techniky než doposud. Zvláště překvapilo Německo.
V prosinci se začalo téma další velké ofenzivy na Ukrajině skloňovat opravdu ve velkém, a to jak mezi vojenskými experty a novináři, tak i představiteli země. Jen ještě není tak úplně jasné, kdo jako první linii dotyku prorazí. Argumenty existují pro útoky obou stran.
Kyjev na konci roku vypustil do světa informaci, že Rusko brzy spustí – údajně v únoru – další výraznou ofenzivu. Síly Moskvy se mají pokusit prorazit nejen na Donbasu, ale nově povolaní branci (má jich být až 150 tisíc, přičemž Kreml prý chce další mobilizaci) mohou teoreticky zaútočit ze severu od Běloruska a v úvahu tak připadá další útok na Kyjev. Informovala o tom londýnská BBC.
Rusové při útoku na základnu přišli o 150 vojáků, Ukrajinci si počkali na velitele
Ukrajinci upřesnili bilanci útoku na ruskou základnu v okupované části Záporožské oblasti, ukrajinská média informují až o 150 zlikvidovaných okupantech, včetně 10 důstojníků. Běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi stačí už jen stisknout na příkaz z Kremlu tlačítko, aby mohl začít mobilizovat. Další mobilizace se podle ukrajinské rozvědky chystá i v Rusku, jednat se má až o 500 tisíc mužů. Ukrajina přijala sankce, které postihnou desítky ruských umělců a osobností veřejného života, a to včetně operní pěvkyně Anny Nětrebkové nebo filmového režiséra Nikity Michalkova.
Nabízí se otázka, proč by měla Ukrajina veřejně takové domněnky ventilovat? Možná, že blafuje. Možná, že opravdu ví, že Rusko něco chystá a následuje tak trend britských a amerických zpravodajských služeb, které loni prohlásily, že je efektivnější citlivé informace prozrazovat, než je tajit do poslední chvíle. I proto Američané týdny před válkou na Ukrajině upozorňovali, že Moskva něco chystá.
Možná s tím vším souvisí i loutkové příměří, které Rusko vyhlásilo kvůli pravoslavným Vánocům, ale které nikdo nedodržuje. Dva dny na oddych a přesun vojsk by se každopádně útočníkovi náramně hodily.
Masivní pomoc pro Ukrajinu
Pokud Rusko opravdu chystá další plošný útok, tak jak mohou spojenci Ukrajině pomoci? Přirozeně dalšími zbraněmi. A právě v těchto dnech dochází k až podezřele hladkému schvalování nových dodávek vojenské techniky na Ukrajinu. Což by podporovalo teorii, že Západ o něčem ví a chce rychle pomoci.
Tak třeba USA. Na Ukrajinu nejspíše ještě ani nedorazily očekávané obranné systémy Patriot a Washington už oznamuje další vojenskou pomoc ve rádu miliard dolarů včetně 50 kusů bojových vozidel pěchoty Bradley. Francie se přidala s dodávkou nejmenovaného počtu obrněných vozidel AMX-10RC. A překvapil i Berlín – Německo pošle vozy Marder, a dokonce i vlastní Patriot, napsala agentura Reuters. To všechno bylo odsouhlaseno během několika hodin.
Chystá něco naopak Ukrajina?
Anebo je to všechno kouřová clona, která má zakrýt, k čemu se skutečně na Ukrajině schyluje. Vojenští experti totiž zmiňují i možnost, že to bude Kyjev, kdo využije zimního počasí a spustí velkou protiofenzivu. „Ukrajina něco chystá,“ sdělil v polovině prosince armádní analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS.
Rusové na jihu už nemají hluboký týl. Generál popsal, jak Ukrajinci likvidují okupanty
Rusové mají na jižní frontě značné problémy. Tvrdí to ukrajinský brigádní generál Oleksandr Tarnavskyj. Podle něj jeho jednotky likvidují veškeré pokusy okupantů o efektivní obranu a podniknutí útočných akcí. Rusové tak ztrácí vojáky, aniž by se výrazněji změnila linie bojů.
V případě jednotek Kyjeva se nabízí tři varianty útoku. Na druhou stranu Ukrajina už mnohokrát ukázala, že ráda odlákává pozornost a překvapí tam, kde to nikdo nečeká.
Tři varianty útoku
Nejočividnější variantou protiútoku by byl postup na okupovaný Melitopol, po jehož osvobození by se Ukrajincům otevřela možnost probít se až k Azovskému moři, čímž by jednotky Kyjeva rozpůlily území okupované armádou Moskvy. Rusko by tím ztratilo propojení Krymu a Donbasu.
Druhou možností je postup ve směru na Svatove na Donbasu. Tam by se mohli Ukrajinci pokusit prolomit linii a zahnat Rusy na pozice, které proruští separatisté ovládali před začátkem války.
Pak je zde třetí, prozatím nejméně pravděpodobná možnost, že by Ukrajinci pokračovali v protiofenzivě od Chersonu, který se jim podařilo loni osvobodit. Z Chersonu je to pro ukrajinskou armádu nejblíže na Krym. Na poloostrov, který Ukrajinci ztratili v roce 2014. A který chtějí zpátky.
