V současné době nepočítáme s tím, že by si lidé mohli zvolit, zda se nechají naočkovat vakcínou Pfizer nebo Astra Zeneca, stejně jako si nevybírají antibiotika nebo očkování proti chřipce, uvedl v Hlavních zprávách stanice CNN Prima NEWS ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vyjmenoval i důvody, proč není možné, aby si lidé mohli vybírat, a ujistil, že vakcíny budou srovnatelně bezpečné.
„V současné době nepočítáme s tím, že si lidé budou moct vybírat mezi vakcínami, jak tvrdí Česká vakcinologická společnost. Kritérium je dáno tím, jakým způsobem může být vakcína skladována. Například ze dvou kandidátních vakcín, které jsou nejblíže k dodání, může být jedna uchovávána při teplotě chladničkové a druhá potřebuje na uchování −70 °C. Takže si nedovedu představit, že by bylo možné, aby měl tuto vakcínu ve své ordinaci běžný praktický lékař,“ vysvětlil ministr Blatný.
Lahvička očkování by měla být také rozdělena mezi určitý počet lidí. „Jako si v současné době nevybíráte, kterým antibiotikem budete léčeni, stejně tak si nevybíráte vakcínu na chřipku. Nemyslím si, že je to nutné, protože vakcíny musí být srovnatelně bezpečné,“ podotkl.
S ministrem souhlasí místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. „Vzhledem k tomu, že vakcíny jsou srovnatelné, tak nevidím důvod, proč bych si měla chtít vybrat, jak se očkovací látka bude jmenovat. Je to úplně stejné, jako když se jdete očkovat proti chřipce. Taky se neptáte, která je to očkovací látka,“ popsala Cabrnochová.
Celý systém očkování by měla upravovat vakcinační strategie, která bude ministerstvem zdravotnictví předložená vládě příští pondělí. Proočkování až 70 procent obyvatel České republiky by mělo být podle Blatného cestou, jak zabránit třetí vlně koronaviru. Objednány jsou zatím dávky od dvou firem – Pfizeru a Astry Zenecy — asi pro pět a půl milionu Čechů. První z nich by měly dorazit na přelomu roku.
Jaká bude motivace k očkování?
Motivace lidí, aby se nechali naočkovat, by podle ministra neměla být negativní. „Pokud bude zaveden evropský očkovací pas, tak bude platit například to, že pokud lidi budou očkovaní, budou cestovat o něco jednodušeji. Jestli ne, budou muset podstupovat například nějaké testy,“ vysvětlil Blatný s tím, že motivace k očkování bude komunikována prostřednictvím vysvětlovací kampaně.
Tím, že se nechají naočkovat lidé, kteří mohou, ochrání ostatní, kteří nejsou schopni vakcínu do těla přijmout, podotkl ministr. „V minulosti to bylo právě očkování, které vymýtilo řadu nemocí, na které bychom jinak dosud umírali,“ upozornil.
Ministerstvo zdravotnictví má hotový i plán, který určí, kdo bude očkován mezi prvními. Blatný uvedl, že nejdřív budou očkováni lidé seniorního věku, zejména s chronickými chorobami, a zdravotníci, kteří se starají o pacienty na intenzivní péči.
Vedlejší reakcí by mohla být horečka
Aby mohli lékaři začít vakcínou očkovat, je v první řadě nutné, aby ji schválila Evropská léková agentura (ELA) a Evropská komise (EK). Na nich je posouzení, zda je látka bezpečná. Jedinou vedlejší reakcí po vakcinaci by podle EK a ELA mohly být zhruba 12 hodin trvající horečky. „Silná a nepříjemná, ale nijak nebezpečná reakce, je spíš známkou toho, že imunitní systém člověka intenzivně odpovídá na očkování. A je to spíš dobrá známka toho, že vakcína bude fungovat,“ popsal imunolog Václav Hořejší v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu bude nejtěžším úkolem uhlídat, aby byl vakcíny dostatek. Každý se totiž bude muset nechat očkovat dvakrát. „Je nutná garance toho, že pacient očkovaný látkou v jednom kole bude mít k dispozici vakcínu i po 25–28 dnech, kdy je čas přeočkování. Aby se nestalo to, že se nestihne dávka včas dodat,“ zdůraznil ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
