Rozhovor s Janou Bobošíkovou
Novinářka Jana Bobošíková povede kandidátku hnutí Stačilo! ve Středočeském kraji, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS proto mluví o programu, s nímž se pokusí u voličů uspět. Hovoří o plánované daňové reformě, návrhu na zrušení Senátu, ale i o tom, jak by hnutí doporučilo svým voličům volit v případném referendu o účasti ČR v NATO a EU. „Pokud by proběhla obsáhlá příprava, doporučila bych hlasovat pro vystoupení,“ říká Bobošíková. Odpovídá i na otázku, zda je levicová nebo pravicová politička a jak vychází s předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou.
Stačilo! slibuje v případě vítězství ve volbách prosazovat daňovou reformu. Jak by měla vypadat? Předpokládáte například nějaké nové daně?
Předpokládáme jednak nové daně, ale to není základ daňové reformy. Tím je onen prostý a velmi smutný fakt, že v roce 2025 více než 17 procent občanů pobírá polovinu průměrné hrubé mzdy. Tito občané jsou zdaněni všelijakými odvody včetně zdravotního a sociálního pojištění daleko více než vysokopříjmové skupiny. A tam bude gros našeho daňového narovnání. Takže se bavíme o degresivním sociálním pojištění, kdy těm, kteří vydělávají nejméně, by bylo v sociálním a zdravotním pojištění uleveno.
DÁLE ČTĚTE: Romský kandidát Stačilo!: Pro Fialu jsme druhořadí občané, neziskovky jen inkasují peníze
Řekla jste, že předpokládáte nové daně, takže které by to měly být?
Budeme chtít, aby největší daňovou zátěž nesli ti, kteří v této zemi vydělávají na těch nízkopříjmových skupinách. Myslíme si, že to jsou skupiny firem, které by měly této zemi a těm lidem, kteří na ně pracují, také něco vrátit. Zavedli bychom některé daně pro některé právnické osoby, o kterých se domníváme, že od této země daleko více odsávají a odvádějí, než této zemi přinášejí.
A můžete být konkrétní, které firmy máte na mysli? Třeba z hlediska obratu nebo myslíte ty zahraniční?
V tuto chvíli nebudu příliš prozrazovat, protože jakmile náš lídr Kateřina Konečná řekla, co se chystáme udělat se zbrojním průmyslem, tak to okamžitě začaly kopírovat ostatní politické strany. Budeme mít koncem dubna velkou tiskovou konferenci, která se bude týkat ekonomiky.
Podpořili byste v případě, že se dostanete do parlamentu, návrat EET?
V určitém velmi omezeném smyslu ano. Ale muselo by to být rozumné, nesměl by tam být takový chaos, kdy při zavádění EET například krvácely e-shopy, které zaváděly EET úplně zbytečně. EET by se také neměla zavádět pro profese, které v podstatě nemají s počítači mnoho společného, mám na mysli řemesla.
Čili když ANO hovoří o návratu EET pro všechna odvětví, tak s tím byste nesouhlasili.
Nesouhlasili bychom s EET pro všechny profese.
Stačilo! chce referendum o účasti ČR v NATO a EU
Pojďme k referendu o účasti ČR v NATO a EU, které se objevilo jako jeden z prvních programových bodů Stačilo!. Pokud by k referendu došlo s tím, že to předpokládá přijetí nového zákona, jak by Stačilo! doporučilo svým voličům volit?
Vyhlášení referenda a nejdříve vznik zákona o referendu jsou záležitosti, které by si vyžádaly hlubokou diskuzi. Samotné vyhlášení referenda o našem setrvání v NATO a EU by si také vyžádalo důkladnou přípravu a vysvětlování, co by se stalo den poté, co bychom vystoupili. Takže nebyla by to jednorázová odpověď, ano, teď okamžitě vystoupit. Ale byla by to obsáhlá příprava. Pokud by tato obsáhlá příprava proběhla, tak já bych samozřejmě doporučovala svým voličům, aby v obou dvou případech hlasovali pro vystoupení.
A je to i postoj hnutí Stačilo!, nejen Váš?
Ano. A dodám, že Stačilo! není jediná politická síla, která usiluje o prosazení referenda jako nástroje do našeho zákonodárství. Chtěla bych k tomu říci ještě to, že referendum je zakotveno i v naší ústavě, akorát ještě nebylo naplněno.
DÁLE ČTĚTE: STEM: ANO má ke sněmovní většině daleko. Spojení pod SPD zabodovalo, posiluje i STAN
Překvapilo mě, že by pan Okamura nehlasoval pro vystoupení z NATO.
A já doplním, že v ústavě není řečeno, že by se referendum mohlo týkat mezinárodních otázek. Ale vy jste nakousla, že celostátní referendum pro mezinárodní otázky navrhují jiné strany. Je to SPD, nicméně jsem nezaznamenala, že by to podporoval někdo další. Byli byste vůbec schopni pro to najít podporu v parlamentu?
Víte, já jsem po sledování nedávné nedělní Partie u vás v televizi Prima trochu znejistila. Viděla jsem pana Okamuru, který říkal, že by v podstatě z NATO teď vystoupit nechtěl. Překvapilo mě to, že by nehlasoval pro vystoupení z NATO. Takže je otázka, nakolik je SPD se všemi těmi stranami, se kterými se nyní spojila, v tomto ohledu pevná. Ono se často zapomíná, že vojenské aliance vznikají a zanikají. Tady bylo CENTO, tomu se říkalo Bagdádský pakt. Druhé bylo SEATO, tedy pakt pro Jihovýchodní Asii, a to byly organizace, které existovaly dvě tři desítky let, ale nakonec se vyčerpaly v důsledku vzájemných politických rozporů. Takže nemějme NATO za něco neměnného.
Návrh Stačilo! na zrušení Senátu
Prioritou hnutí Stačilo! je i zrušení Senátu. Kdo by v takovém případě převzal jeho pravomoci?
Pokud by se dělala rekonstrukce ústavy v souvislosti se zrušením Senátu, tak je samozřejmě jasné, že pravomoci Senátu by se buď rozdělily mezi stávající instituce, anebo třeba by se mohly některé zrušit. Ale já bych tomu chtěla říci ještě jednu věc. My jsme často napadáni, že Senát je součástí našeho demokratického uspořádání a že je pojistkou demokracie. Na Novém Zélandu byl zrušen Senát v roce 1952, byl zrušen ve Švédsku, v Dánsku byl zrušen v roce 1973. A když se podíváte na onen velmi známý žebříček Economistu, který zkoumá úroveň demokratičnosti jednotlivých zemí, tak Švédsko je na druhém místě. Neboli nevadí, že nemá Senát. Dánsko je tuším na sedmém místě. No a my máme Senát, ale jsme na 27. místě. Takže já si opravdu nemyslím, že by se vyspělá demokracie neobešla bez Senátu.
Nerozporuji možnost zrušit horní komoru parlamentu, pouze mě zajímá to, jak moc je to promyšlený krok. Senát má možnost žalovat prezidenta, kdo by to například mohl udělat, když by Senát neexistoval?
Mohla by to udělat Poslanecká sněmovna. Myslím si, že tyto personální pravomoci, které má Senát směrem k hlavě státu, by opravdu mohla převzít Poslanecká sněmovna.
Omezení funkčního období soudců na 10 let je jeden z dalších programových bodů hnutí Stačilo!. Dodávám, že dnes jsou jmenováni bez časového omezení a končí do věku 70 let. Nepřišli by tím soudci o jednu ze zásadních záruk své nestrannosti?
My už dnes máme omezení funkčního období soudních funkcionářů, mohou být ve svých funkcích tuším sedm až deset let. My si myslíme, že soudci by neměli být pod kuratelou nějakého úřadu nebo nějaké moci, která je zbaví jejich funkce, to v žádném případě. Ale myslíme si, a inspirovali jsme se v USA a v Japonsku, že soudci by měli ve svých funkcích být potvrzováni nějakým odborným mini referendem. Tím nemluvím o zbavování funkce, ale soudce by si jednou za nějaký čas měl jít pro potvrzení k určité skupině občanů proto, zda má soudit dál. A tam by se vážilo, jak je pilný, kolik případů odmítl, jak zdůvodňuje své rozsudky.
Stačilo! není antisystémové, je antigarniturní.
To odborné referendum o soudcích se objeví v programu pro sněmovní volby?
Nejsem garantem pro právní záležitosti. Vím, že se o tomto hovoří, ale jestli se to objeví takto natvrdo v programu, to nevím. Ale vím, že to ve světě existuje.
Bavíme se o zrušení Senátu, o celostátním referendu i pro mezinárodní otázky, bavíme se o omezení funkčního období soudců. To jsou v podstatě všechno návrhy na zásadní změnu systému, které by ke schválení vyžadovaly kvalifikovanou většinu zákonodárců. Je tedy Stačilo! antisystémové hnutí?
Já si nemyslím, že je antisystémové. Stačilo! je hnutí, pro které je základní svoboda a demokracie. A jestliže my žijeme v době, kdy nám politici říkají, že žijeme ve svobodě, ale není tomu tak, protože vytvářejí nejrůznější cenzurní orgány a funkce, a kdy nám politici říkají, že žijeme v liberální demokracii, ale my máme v ústavě demokracii bez přívlastků, tak si myslím, že Stačilo! je antigarniturní hnutí.
„Pro ústavní činitele je tato země ráj na zemi“
Stačilo! mluví o ČR jako o takové nefunkční zemi. Teď jste zmínila nesvobodu, na tiskové konferenci k představení kandidátů do krajů jste mluvila o tom, že zde nechtějí žít mladí. Není to přehnané?
To není. Já už mám velké děti, ale když se podívám na poslední průzkum Dětského fondu UNICEF, který zkoumal v roce 2024 nálady mezi třinácti až sedmnáctiletými, vyplývají z něj pro mě hrozivé věci. A vezměme to tak, že třeba u nás jsou politické síly, které říkají, že od 16 let by měli mít teenageři volební právo. Jedna třetina dotázaných vůbec neví, nač by měla být v ČR hrdá. A 19 procent z nich nechce žít v této zemi. Chtějí žít v USA, Německu nebo Velké Británii. Já to beru tak, že děti bývají ve svých výpovědích upřímné a toto je pro mě naprosto alarmující. A kromě toho mám vlastní pozorování, chodím mezi lidi a říkají mi, že by rádi vyvěsili českou vlajku, ale je na to pohlíženo divně. Říkají, my bychom rádi ve škole oslavili den matek, ale prý to nebude dostatečně inkluzivní. Tak to jsou má pozorování, nebo to, co mi říkají lidé. Ale průzkum od UNICEF je naprosto jasný a nezpochybnitelný.
DÁLE ČTĚTE: Stanjura: Cítím se jako reprezentant střední třídy. Chudší domácnosti daň z práce často neplatí
Určitě není zpochybnitelný. Nicméně jsou i jiné průzkumy. Předloňský Global Peace Index uvedl, že Česko je na 12. místě ze 163 zemí v bezpečnosti. A životní úroveň máme z nových členů EU nejvyšší po Maltě a Kypru. Takže nestrašíte trochu občany tím, že tohle je nějaká spálená země, kde se nedá žít?
Já neříkám, že to je spálená země. Já mluvím za skupinu lidí, která má podobný pocit jako já, a zjišťují, že není úplně malá. Já rozumím tomu, že pro ty, jejichž plat nepoznamenala inflace, což jsou naši ústavní činitelé, a pro ty, kteří jsou vyňati z branné povinnosti, což jsou opět naši ústavní činitelé, je tato země ráj na zemi. Ale ne všem se tady takto žije. V první části našeho rozhovoru jsme zmínily, že 17 procent občanů pobírá méně než polovinu průměrné mzdy. Musí vyžít z méně než 22 tisíc hrubého měsíčně. A já si opravdu nemyslím, že ti by si mysleli, že tato země je výspa bezpečí a prosperity.
Kdo vás oslovil pro spolupráci se Stačilo!?
Oslovila mě Kateřina Konečná a následně to ještě podpořil náš redakční kolega a dnes europoslanec Ondřej Dostál.
Vždy jsem se vyjadřovala hodnotově.
A co vás vede k tomu, že jste na kandidátce hnutí, které je dominantně komunistické? Protože pokud vezmu v potaz vaši politickou minulost, tak jste se nikdy levicově neorientovala nebo nevyjadřovala.
Já se vždy vyjadřovala hodnotově. Pro mě vždy byly důležité jako hodnota práce, odvaha, vlastenectví, svoboda. A v 90. letech tyto hodnoty zastávala pravice. Dnes v roce 2025 tady máme pravici, která prosazuje surogátní mateřství. Podívejme se na pana Pospíšila. Máme tady pravici, která prosazuje zánik práva veta. Podívejme se například na pana Lipavského, který bude za ODS kandidovat v Praze. A máme tady pravici, která namísto podpory svobody prosazuje a kryje neuvěřitelné excesy a neuvěřitelné výrazy pana plukovníka Foltýna, který je zaměstnán jako vládní zmocněnec pro strategickou komunikaci. Takže stále i v roce 2025 věřím na práci, odvahu, rodinu. Jsem vlastenka a někdo v tom může hledat pravicovost, někdo v tom může hledat levicovost, ale pokud se podíváte na mou politickou a názorovou historii, tak toto se nemění.
A pokud uznáváte dělení na pravici levici, tak jste dnes tedy levicová nebo pravicová politička?
Je otázka, jestli se bavíme na úrovni teoretiků Friedmana nebo Keynese, anebo zda se bavíme v realitě České republiky, kdy strany, které prosazují LGBT, surogátní mateřství, zrušení práva veta a neuvěřitelné schodkové rozpočty, si říkají pravicové. A strany jako Stačilo!, které nechtějí dopustit, aby bylo zlikvidováno právo veta, které si váží rodiny a které chtějí, aby práce těch, kteří jsou odměňováni nejméně, byla spravedlivě odměňována, tak jsou považovány za levicové. A já, když dovolíte, nechám na divákovi i na vás, aby si vybral.
Ještě jednu otázku k tomuto, prosím. Když bychom to vzaly takovým tím tradičním politologickým pohledem, například rovnost příležitostí nebo výsledků, co z toho byste si vybrala?
Rovnost příležitostí.
Děkuji. Od vašeho rozchodu s Nezávislými v roce 2004, za které jste kandidovala do Evropského parlamentu, jste kandidovala za různá uskupení nebo se jim měnily často názvy. Nicméně mandáty z toho nikdy nebyly, ani nějaká dlouhodobá spolupráce. Bude to v případě Stačilo! jinak?
O tom rozhodnou voliči.
Já jsem to myslela spíš optikou vás a vaší osobnosti, jestli by ta spolupráce mohla mít delší trvání, než měly ty minulé?
Já pevně doufám, že se Stačilo! jak v případě volebního úspěchu, ve který věřím, v případě neúspěchu nerozprchne, ale bude nadále silou, která bude říkat: Nebojíme se změn, nebojíme se zahraniční politiky všech azimutů, mějme otevřené oči, a hlavně buďme svobodní, odvážní a odměňujme práci.
V případě úspěchu je to jasné, budete poslankyní za Středočeský kraj. A v případě, že ty brány zůstanou zavřené, zůstanete aktivní v rámci hnutí?
Jednoznačně ano, o to víc posílíme naše aktivity na naší platformě Aby bylo jasno, která se velmi hezky rozvinula a které poskytují rozhovory i velké, nejenom tuzemské, ale i zahraniční veličiny. Jako je třeba profesor Piketty, profesor Laffer nebo profesor Jeffrey Sachs. A to bychom samozřejmě rozvíjeli dál a přinášeli bychom to tak, jako to děláme doposud. Tedy jak v českém, tak anglickém jazykovém prostoru.
Jak si rozumíte s paní Konečnou?
S paní Konečnou si rozumím velmi dobře. Vedle toho, že je nesmírně výrazná a průrazná politička, nesmírně pracovitá politička, tak je to také dcera, manželka a matka. A hlavně paní Konečná si na rozdíl od všech v době, kdy ještě všichni viděli válku jako jediné řešení, neváhala na sebe navléct tričko s nápisem Válka je vůl, mír je cool. A toho já si jako matka opravdu vážím.
DÁLE ČTĚTE: Mléko je nejdražší od revoluce, dovolit si ho ale můžeme více. Expert popsal zásadní změny
Říkáte průrazná, výrazná. Do chvíle, než jste se objevila coby lídr středočeské kandidátky, jsem nezaznamenala jinou výraznou tvář hnutí, než je paní Konečná. Jediná chodila do různých debat, neměla za sebe náhradu. Teď jste tam vy a působíte obě jako dominantní zkušené ženy. Nemůže se stát, že tyto osobnosti na sebe začnou třeba časem narážet?
Já si to nemyslím. Ani si nemyslím, že by paní Konečná chodila do těch debat sama. Stále častěji vidím vystupovat pana europoslance Ondřeje Dostála, který je první místopředsedou hnutí Stačilo!. To je první věc. Druhá věc, nemyslím si, že Stačilo! jsou pouze dvě důrazné ženy, protože kandiduje také v Jihomoravském kraji pan Sterzik, známý jako Vidlák. A pozor, třeba v Praze s námi kandiduje vysoko na kandidátce paní učitelka Martina Bednářová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bizarní kličkování Okamury kvůli referendu o NATO. Připustil, že by k němu sám nešel
