Kandidatura Kataru na pořádání mistrovství světa v roce 2022 se zdála být přeurčena z mnoha důvodů k neúspěchu. A přece se nyní v Perském zálivu nezadržitelně blíží finále. Vedle toho se už začíná řešit, kdo bude hostit šampionát v roce 2030. Rýsuje se souboj mnoha kuriozit...
O následujícím dějišti největší fotbalové akce je už několik let jasno. Domovem mistrovství světa – prvního s 48 týmy – se v roce 2026 stanou Kanada, Mexiko a Spojené státy americké.
Jako by se toto vítězství stalo inspirací pro ostatní ve smyslu, že největší šance na úspěch má společná kandidatura minimálně tří zemí. Protože přesně tak to podle oficiálních zájemců o MS 2030, o němž bude rozhodnuto přespříští rok na 74. kongresu organizace FIFA naplánovaném do japonské Osaky, vypadá. Vítěz tak bude mít na přípravu šest let.
MS ve fotbale 2022
Jedno velmi ambiciózní trio vytvořily Egypt, Řecko a Saúdská Arábie. Divoká varianta obnášející mix tří kontinentů. Saúdové by neměli být způsobilí hostit mundial vzhledem k tomu, že FIFA ctí politiku rotace různých částí světa. Takže když se MS letos koná v Kataru, měla by se Asie k pořadatelství dostat nejdříve v roce 2034. Když se ale šampionát rozdělí mezi více zemí, je možné, že se k pravidlu nebude přihlížet. Není překvapením, že ani jeden ze zmíněných států fotbalovou reprezentační smetánku doposud nepřivítal. A je jasné, že potenciální vítězství by si vyžádalo astronomické investice.
Zuby na 24. mistrovství světa si brousí také jihoamerické kvarteto Uruguay, Argentina, Chile a Paraguay. Za největšího tahouna této skupiny se dá označit Uruguay. V roce 1930 se tam konal historicky první šampionát, takže by bylo stylové se do něj po století vrátit. Chile poskytlo své stadiony pro účely MS v roce 1962 a vidělo cestu československého výběru až do finále, Argentina zažila svátek o 16 let později. Paraguay zatím pořádala pouze mistrovství světa v plážovém fotbale.
Doposud nikdy nedošlo na kandidaturu „slepence“ čtyř zemí. A v minulosti jen jednou jedinkrát pořádala turnaj víc než jedna země. Stalo se tak před 20 lety v Japonsku a Jižní Koreji. Jak bylo zmíněno, za necelé čtyři roky veřejnost uvidí, jak může fungovat mistrovství světa odehrávající se ve třech státech na obrovské ploše najednou.
Nicméně už poznala jiný extrém. Loňské Euro pod hlavičkou organizace UEFA bylo rozházeno do 11 měst v 11 různých zemích.
Kdy dojde na Severní Koreu?
A právě ani Evropa ohledně MS 2030 nespí – zálusk si dělá kuriózní kombinace Pyrenejského poloostrova a Ukrajiny. Španělsko s Portugalskem vyjádřily úmysl přivítat superprestižní světovou akci už před dvěma lety, letos v říjnu se k nabídce připojil válkou sužovaný stát. Výhodou pro tuto trojici je fakt, že už nyní disponuje adekvátním zázemím. Ukrajina totiž spolu s Polskem hostila v roce 2012 kontinentální mistrovství, ve Španělsku a Portugalsku je dlouhodobě mnoho víc než vyhovujících arén.
Jediným sólistou v boji o šampionát za osm let je Maroko. Africký stát „buší na vrata“ už pěkně dlouho, neúspěšně kandidoval na uspořádání mistrovství světa v letech 1994, 1998, 2006 a naposledy 2026. Během probíhající akce v Kataru se rozhodlo, že zkusí štěstí ještě jednou. Oznámení se nezdá být náhodné, protože až v posledních týdnech o sobě dal africký stát fotbalovou cestou vědět celé planetě. Postup do semifinále MS by mu mohl v kandidatuře pomoct. Případně by Maroko bylo ochotno investovat 16 miliard dolarů, 364 miliard korun. Za Afriku prorazila pořadatelskou bariéru v roce 2010 Jihoafrická republika.
Všechny prozatímní možnosti jsou svým způsobem kuriózní. A i když například potenciální šampionát ve společných rukách Egypta, Řecka a Saúdské Arábie se jeví jako sci-fi, organizace FIFA se zřejmě nebrání ničemu.
„Jsme globální fotbalová organizace. My jsme fotbal a chceme přitáhnout největší možné množství lidí. Nejsme politická organizace. Proto může každá země pořádat mistrovství světa. Klidně i Severní Korea,“ vyrazil před několika týdny leckomu dech italský šéf FIFA Gianni Infantino.
