Hlas za 1,5 milionu dolarů. Jak Katar k fotbalovému mistrovství světa zázračně přišel

Píše se čtvrtek 2. prosince 2010. V curyšské centrále organizace FIFA se hlasuje rovnou o dvou pořadatelích mistrovství světa – na rok 2018 a 2022. První turnaj byl přiklepnut Rusku. A ten druhý? „Katar,“ zvolal někdejší vládce světového fotbalu Sepp Blatter a u toho přítomným ukazoval papír, na němž bylo napsáno jméno země z Perského zálivu. Byl to šok, který se hned na první dobrou nezdál být úplně „košer“.

Volba hostitele šampionátu 2022 přišla na pořad dne necelý půlrok poté, co skončilo mistrovství světa v Jihoafrické republice. Už tímto turnajem chtěla FIFA vyslat signál, že nikomu dveře nezavírá. Naopak, že je třeba rozvíjet nejpopulárnější hru na planetě i v koutech, které zatím byly opomíjeny. Aby se stala ještě výraznějším spojovacím prvkem.

Mistrovství světa v JAR bylo vůbec prvním na africkém kontinentu. Katar chtěl být průkopníkem v arabském světě.

Ale jakou šanci může mít – byť z hlediska vývozu zemního plynu i ropy důležitý – stát s necelými dvěma miliony obyvatel? Země v poušti, kterou v tradičním červnovém a červencovém termínu sužují nesnesitelná vedra? Emirát, jehož vztah k fotbalu byl do té doby prachbídný a disponoval jediným stadionem, na kterém se mohla velkolepá akce konat?

Favoritem na vítězství byly Spojené státy americké. Do boje se zapojily také Austrálie, Jižní Korea a Japonsko. Všichni zmínění kandidáti měli lepší podmínky pro to, aby přivítali mundial. Byť Jižní Koreji a Japonsku příliš nepomáhalo, že společnými silami hostily mistrovství světa v roce 2002.

Po tříkolovém filtru zbyly jen USA a Katar. Jásat kupodivu mohl velký outsider. O překvapení rozhodlo 22 členů výkonného výboru FIFA. Malinký emirát si získal sympatie 14 z nich. Ačkoliv jméno vítěze světu ohlásil šéf organizace Sepp Blatter, jeho okolí později popsalo, že po tomto výsledku rozhodně boss nadšením nezářil.

Motivace pro africké činovníky

Jakkoliv jeho osoba přitahuje všemožné negativní konotace, pro naprostou většinu veřejnosti skandální katarský triumf nebyl něčím, co by inicioval švýcarský funkcionář.

Jedním z hlavních strůjců nečekaného vítězství Kataru měl být jiný bývalý důležitý muž korupcí – jak se brzy oficiálně ukázalo – prolezlého orgánu Mohammed bin Hammám. Nyní už z fotbalu doživotně vyloučený Katařan nemohl hlasovat jinak, ale druhou věcí je, jak moc se měl snažit o to, aby ho další členové výkonného výboru následovali.

Nový dokument z dílny Netflixu pojmenovaný FIFA pod povrchem nabízí dost rozsáhlou mozaiku pohledů na to, jak to s volbou ohledně katarského mistrovství světa bylo. Seriál zahrnuje i výpověď bývalé pracovnice propagačního týmu Katar 2022 Phaedry Al-Majidové, která proslula jako informátorka.

Vzpomíná na to, jak vynesla do médií zprávu o tom, že tři afričtí členové výkonného výboru – Issa Hayatou (Kamerun), Jacques Anouma (Pobřeží Slonoviny) a Amos Adamu (Nigérie) – dostali finanční motivaci, aby se při hlasování o pořadateli „rozhodli správně“. Původní nabídka měla být milion dolarů, trio si prý vyhádalo 1,5 milionu. Tedy v přepočtu přes 37 milionů korun.

Na Al-Majidovou už v roce 2010 čekala výpověď. Na konci roku 2011 podepsala čestné prohlášení, že její obvinění se nezakládá na pravdě. Nicméně s odstupem času přiznala, že dokument podškrábla v těžké životní situaci za neutichajících hrozeb.

Konkurence z řad dalších kandidátů rozhodně neměla takovou enormní podporu vlády jako Katar. Ten tak mohl jít pořádání mistrovství světa naproti díky různým obchodním dohodám po celém světě. Země jako účinnou páku využívala nejen své nerostné bohatství. Jeho vyslanci se maximálně snažili. Ovšem najít hranici mezi lobbingem a korupcí – či souvislost s tím, jak se byznysové aktivity promítly do rozhodnutí o hostiteli šampionátu – lze jen těžko.

Katarské megadohody s Francií

Dost propíraný byl hlas někdejšího šéfa UEFA a kdysi výtečného francouzského záložníka Michela Platiniho. Médii opakovaně proletělo, jak Platiniho volbou byly Spojené státy americké. Ale názor změnil poté, co si ho tehdejší prezident Francie Nicholas Sarkozy pozval na oběd do Elysejského paláce, kterého se zúčastnili i vrcholní katarští představitelé.

Jeden z nejlepších hráčů historie se brání tím, že nakonec sám přišel na to, co bude správné. A podle svých slov nejednal na základě ničí žádosti.

Každopádně nedlouho po volbě hostitele MS 2022 katarská investiční společnost koupila Sarkozyho oblíbený klub Paris Saint-Germain, díky čemuž se tento tým rychle začal propracovávat mezi nejmocnější fotbalové značky. Katarská televizní společnost beIN Sports investovala obrovské částky do vysílacích práv francouzské elitní soutěže Ligue 1 a aerolinky Qatar Airways pořídily 50 letadel francouzské společnosti Airbus.

Většina populace zajímající se o fotbal je už dlouhé roky přesvědčená o tom, že cesta Kataru k hoštění mistrovství světa rozhodně nebyla čistá jako lilie. Avšak řetězec důkazů potvrzujících, že si šejkové s neomezeným budgetem největší fotbalovou událost koupili, neexistuje.

A tak může generální tajemník šampionátu Hassan Al Thawadi odpovídat – byť podrážděným tónem – na kritické otázky podobným způsobem, jako to udělal ve zmiňovaném dokumentu FIFA pod povrchem: „Dodrželi jsme pravidla. Drželi jsme se našich morálních hodnot. Vyhráli jsme díky výhodám nabídky. Díky vizi, že je čas pro první mistrovství světa v arabském světě, v muslimském světě.“

Právě Al Thawadi měl být tím mužem, který před volbou africkým činovníkům zajistil motivačních 1,5 milionu dolarů.

Zůstalo ale jen u osočování. A tak v neděli (od 17:00 českého času) odehraje Katar na domácí půdě proti Ekvádoru své premiérové utkání na fotbalovém světovém šampionátu.

Tagy:
dolar Japonsko Jižní Korea Jihoafrická republika MS ve fotbale FIFA fotbal Katar USA sport Paris Saint-Germain Nicolas Sarkozy Mistrovství světa v Kataru 2022 Michel Platini Sepp Blatter Mistrovství světa ve fotbale Arabský svět katarská fotbalová reprezentace FIFA Hassan Al Thawadi