Kurz pro krizové situace ve školách
Vláda chce v souvislosti s bezpečností situací zavést na českých školách formu branné výuky. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) potvrdil, že hodlá naplánovat pro žáky a učitele speciální kurzy krizové přípravy. Řekl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Důvodem je zejména válka na Ukrajině. K rozhodnutí mohla přispět i tragédie z učiliště v pražské Michli, kde minulý týden student zavraždil svého pedagogy.
„Jsem pro zavedení týdenního kurzu krizové přípravy s prvky branné výchovy na školách. Žáky by naučil, jak se chovat v krizových situacích,“ řekl Gazdík pro CNN Prima NEWS. Že by studenti měli mít průpravu na zvládání krizových situací, si myslí i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Týden po vraždě další incident. Do školy v centru Prahy si jeden ze studentů přinesl nůž
Přesně týden po vraždě pedagoga na učilišti v Michli museli bít na poplach kantoři v Josefské ulici v centru Prahy. Do tamní školy si totiž jeden ze studentů přinesl nůž. Vedení školy zavolalo policii, dvacetiletý muž byl pro svůj zhoršený psychický stav převezen na psychiatrii, píše web Blesk.cz.
Vláda chce formu branné výuky na školách zavést zejména kvůli válce na Ukrajině. „Mladá generace by se v rámci přípravy měla vzdělávat a připravovat na krizové situace. Jestli se to bude jmenovat branná výchova, je vcelku jedno. Podstatný je obsah,“ míní Černochová.
V rámci výchovy na školách zmínila například základy topografie, zdravovědy i toho, jak se chovat, když člověk najde nevybuchlou munici. „Nebo také, kdyby mezi ně vtrhl nějaký střelec, čehož jsme byli nyní svědky. Aby někdo další zbytečně nepřišel o život,“ dodala ministryně.
Připomněla tak útok devatenáctiletého mladíka, který před týdnem údajně zabil mačetou pedagoga středního odborného učiliště v pražské Ohradní ulici. Podle Gazdíka proběhne intenzivnější diskuze o změně školních osnov v červnu.
Ministr školství nepředpokládá, že by se branná výchova měla stát novým předmětem na školách. Spíš usiluje o formu cyklických týdenních kurzů krizové přípravy, na které by žáci jezdili podobně jako na ty lyžařské či vodácké.
„Kdybychom chtěli do osnov zařadit všechny předměty, o kterých se mluví, jako je třeba finanční a mediální gramotnost, manuální zručnost, kritické myšlení, vlastenecká výchova nebo právě branná výchova, tak by děti měly až 50 hodin školy týdně, což je neúnosné. To bychom jim ukradli mládí,“ dodal Gazdík.
