Přestože se v České republice hovoří o nutnosti vybudování vysokorychlostních železnic již od 90. let, žádná zde zatím nestojí. Poslední vlády sice o jejich realizaci hovoří stále častěji, vše je však zatím pouze v počátečním stadiu a první úseky by tak mohly stát až na konci tohoto desetiletí.
První výraznější kroky směrem k budoucí výstavbě se dějí právě v posledních týdnech. Správa železnic počátkem ledna podepsala smlouvu na přípravu prvního úseku vysokorychlostní tratě z Běchovic do Poříčan. Vítězem tendru je sdružení Sudop Praha, Egis Rail a Mott MacDonald. Dokumentace má být hotová do poloviny příštího roku.
Co čeká cestující na železnici? Výluky na hlavním koridoru či jednotná jízdenka
Správa železnic plánuje v příštím roce proinvestovat 31,2 miliardy korun. V příštím roce vypíše například zakázky na rekonstrukci vnitřní části Fantovy budovy v Praze, smíchovského nádraží nebo na dva úseky trati na pražské letiště. V příštích letech by navíc investice měly dál stoupat. Cestující se však budou muset potýkat s výlukami, které je čekají na hlavním koridoru z Prahy na Moravu. Pozitivní je, že s novým jízdním řádem mohou lidé jezdit téměř ve všech vlacích různých dopravců na jednotnou jízdenku.
Správa železnic za projekt podle dřívějších informací zaplatí kolem 185 milionů korun. Po vypracování dokumentace bude následovat projednávání a územní řízení. Výstavbu lze při hladkém průběhu přípravy očekávat v letech 2026 až 2028.
Úsek, který bude začínat ve stanici v pražských Běchovicích a skončí zapojením do traťových úseků Poříčany–Pečky a Sadská – Nymburk-město, je součástí plánované rychlodráhy mezi Prahou a Brnem. Součástí smlouvy je kromě dokumentace pro územní rozhodnutí i zpracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (EIA).
Pět úseků v přípravě
Správa železnic v současnosti přednostně připravuje pro vysokorychlostní železnice pět úseků, jejichž příprava bude ve zrychleném režimu. Jde právě o úseky Praha-Běchovice – Poříčany, dále Přerov (Prosenice) – Ostrava-Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou, dále úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava a dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
Kolem Prahy bude vznikat třetí, „aglomerační“ okruh. Podívejte se, kudy povede
Kromě vnitřního Městského okruhu a vnějšího Pražského okruhu by se řidiči měli v budoucnu dočkat také třetího, takzvaného aglomeračního okruhu, který má vést na území Středočeského kraje. Okruh by řešil propojení jednotlivých dálnic, například D7 a D8, tak, aby řidiči nemuseli nutně zajíždět až do Prahy.
Některé z těchto úseků nyní vyměřují geodeti, na dalších Správa železnic zahájila práce na dokumentaci k územnímu řízení. Nejdále je zatím úsek z Běchovic do Poříčan, kde projektovou dokumentaci vytvoří společnost Sudop Praha.
Správa železnic nechává také zpracovat studii proveditelnosti další zvažované vysokorychlostní tratě z Prahy přes Hradec Králové do polské Vratislavi. Zvažovaná rychlodráha by měla začínat v Praze na Balabence.
V posledních dnech se objevily také první vizualizace. Správa železnic vybrala vítězný architektonický návrh nového vysokorychlostního terminálu Praha východ. Vítězem soutěže se stal návrh autorského dua Jiří Opočenský a Štěpán Valouch. Jde o první architektonickou a urbanistickou soutěž na terminál rychlodráhy v Česku. V pátek to oznámila Správa železnic. Terminál bude součástí rychlodráhy mezi Prahou a Brnem, jejíž první část by se měla začít stavět v roce 2025.
Představujeme vítězný návrh architektonické soutěže @Spravazeleznic na první terminál vysokorychlostní železnice v České republice. Autory návrhu „MP+ov Nehvizdy 2020“ jsou architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch. Příprava prvních úseků VRT intenzivně pokračuje. pic.twitter.com/J0GNUBbfI0
— Jiří Svoboda (@jirisvoboda_cz) January 8, 2021
Připravovaný terminál, zatím s pracovním názvem Praha východ, bude sloužit zejména obyvatelům severovýchodní částí Středočeského kraje a okolí Prahy. Stanice by jim měla umožnit využívání vysokorychlostní železnice bez nutnosti cestovat do centra metropole. Na terminálu bude fungovat pravidelná železniční doprava do centra Prahy, kam by cesta měla trvat asi 15 minut, a také do Brna, Ostravy, Drážďan, Vídně a dalších měst.
Výstavba vysokorychlostních tratí má výrazně zvýšit kapacity železniční sítě a zrychlit spojení na vytížených tratích. V Česku se o ní hovoří už od 90. let minulého století, přípravy však začaly až v posledních letech.