vysokorychlostní železnice

Česká republika nutně potřebuje vysokorychlostní železnici. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Okrajové části státu by se tak podle něj spojily s centrálními. S prezidentem Hospodářské komory ČR Zdeňkem Zajíčkem se shodli také na tom, že je nutné více rozvíjet vzdělávání.

Pokud má být základní dálniční síť v České republice dobudována do deseti let, je nutné, aby se na klíčových stavbách podílely soukromé společnosti formou PPP projektů. Novinářům to v úterý sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Tímto způsobem by mohl být dostavěn například Pražský okruh, středočeský úsek dálnice D3, či dokonce některé zásadní železniční stavby. Bez dobudování dopravní infrastruktury přestaneme být podle Kupky konkurenceschopní.

Přestože infrastrukturní stavby v posledních dekádách nerostly takovým tempem, jak by si čeští mohli přát, úřady slibují, že by se to mělo v příštích letech změnit. Vláda věří, že základní dálniční síť bude dokončená do roku 2030, ve stejném roce by měli mít lidé také možnost cestovat na prvních úsecích vysokorychlostních železnicí nebo vlakem z centra Prahy na Letiště Václava Havla. Podívejte se, jak by podle slibů mělo Česko v roce 2030 vypadat.

Přestože se každý rok otevírají maximálně desítky kilometrů nových dálnic, stát neustále slibuje, že nás hlavní boom teprve čeká. A to brzy. Dopravní situace v Česku by dle plánu měla být úplně jiná než dnes už v roce 2025. Kromě výrazného rozšíření silničních tepen stát počítá také s výstavbou prvních vysokorychlostních tratí a blíž k dokončení by mohla být i dráha na Letiště Václava Havla. Následující řádky nabízí přehled zamýšleného zvýšení tuzemského cestovního komfortu v nejbližších letech.

Do Česka míří legendární francouzský vlak TGV, který jezdí rychlostí přes 300 km/h. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda v Novém dni na CNN Prima NEWS porovnal parametry průkopníka vysokorychlostní železnice v Evropě s českým Pendolinem. V čem se obě soupravy nejvíce liší a kdy se i v tuzemsku dočkáme vlaků rychlých jako TGV?

Státní organizace Správa železnice hospodařila v roce 2021 s rekordním rozpočtem 60 miliard korun. Společnost spravující tratě v Česku využila 99,9 procenta evropských dotačních prostředků určené pro modernizaci železniční infrastruktury v zemi.

Nejvíce nehod na železnicích zaviní lidský faktor, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. České tratě jsou podle něj v dobré kondici.

Vysokorychlostní tratě jsou v Česku předmětem debat již dlouhé dekády, přesto zatím na českém území nestojí ani kilometr moderních tratí. Nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) označil výstavbu rychlostních tratí za jednu z hlavních priorit nové vlády. Rychlovlaky by v Česku měly jezdit od roku 2028, a to i s pomocí evropských fondů. Kudy tratě povedou?

Česká železniční síť patří dlouhodobě mezi největší bolavá místa tuzemské dopravní infrastruktury. Zemi nadále chybí tolik diskutované rychlotratě a doposud vázne i rekonstrukce stávajících koridorů. Kritické hlasy z opozice upozorňují, že vláda železnici zanedbala a jezdí se po ní stejnou rychlostí jako za první republiky, což vláda odmítá. Nepříjemnou ukázkou stavu českých tratí může být i příklad spojení mezi Brnem a Ostravou, kde se bude minimálně dalších deset let jezdit pouze po jedné koleji.

Kecáme a nemakáme, Česko potřebuje méně betonu a více inteligence. To o současné situaci dopravní infrastruktury prohlásil v pořadu Interview na CNN Prima NEWS bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák. Dopravní odborník z Centra pro efektivní dopravu Petr Panský si myslí, že máme problém s určováním priorit.

Úprava odsouhlaseného stavebního zákona či jeho zrušení po nadcházejících říjnových volbách do Sněmovny by přinesly destabilizaci při výstavbě klíčových dopravních staveb v Česku a bylo by to to nejhorší, co by se mohlo stát. Tak komentoval možné ohrožení budování dálnic a vysokorychlostních železnic v zemi poslanec ČSSD Jan Birke, zároveň též starosta východočeského Náchoda na hranicích s Polskem.

Přestože se v České republice hovoří o nutnosti vybudování vysokorychlostních železnic již od 90. let, žádná zde zatím nestojí. Poslední vlády sice o jejich realizaci hovoří stále častěji, vše je však zatím pouze v počátečním stadiu a první úseky by tak mohly stát až na konci tohoto desetiletí.