V Nizozemsku zvítězil Wilders
Nepokoje v Evropě a rasové spory vehnaly nizozemské voliče do rukou Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse, který dlouhodobě ostře vystupuje proti migraci a islámu. Co všechno je spojené s mužem, jenž na pozvání lídra SPD Tomia Okamury v minulosti navštívil i Prahu?
Kontroverzní politik Wilders dosáhl svého životního kariérního úspěchu. Migraci a islám kritizuje už několik dekád, až nyní se ale jeho postoje potkaly naplno s obavami voličů. Wildersova Strana pro svobodu (PVV – Partij voor de Vrijheid) drtivě zvítězila ve volbách do nizozemské Sněmovny reprezentantů. Se ziskem 23,5 procenta hlasů partaj získá 37 z celkových 150 křesel. Pro většinu je zapotřebí 76 mandátů.
Pro Wilderse, kterého zahraniční média označují za radikála, populistu nebo zástupce krajní pravice (sám Wilders se podle americké CNN srovnává s Trumpem), to ale automaticky neznamená, že bude premiérem. Cesta k vládnoucí koalici bude plná kompromisů a PVV může nakonec skončit i v opozici. Přesto Wildersův úspěch jasně ukazuje na změnu sentimentu v Evropě, kterou mohou brzy reflektovat i voliči v dalších zemích.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nizozemské volby ovládl radikál Wilders. Chce vystoupit z EU, tvrdě brojí proti islámu
17 minut z něj udělalo terč
Podobně jako americký exprezident Donald Trump nebo někdejší britský premiér Boris Johnson proslul i Wilders svými peroxidem odbarvenými vlasy. Islám a migraci začal kritizovat ještě dávno před tím, než Evropa prošla v roce 2015 prvním vrcholem migrační krize.
V roce 2008 dokonce publikoval krátký, sotva 17minutový dokumentární snímek Fitna, ve kterém poukázal na to, že některé pasáže koránu přímo vybízejí k terorismu. Nizozemská vláda se od dokumentu tehdy striktně distancovala.
Muslimy ale přesto pobouřil. Pršely na něj výhrůžky smrtí. Kvůli obavám z útoku na svou osobu ostatně od roku 2004 Wilders využívá 24 hodin denně služeb ochranky, napsal časopis Time. Každé místo, kam přijde, se mění v pevnost. Kvůli radikálním postojům mu Velká Británie v minulosti odepřela právo vstoupit na její území.
Kamarád s Okamurou
Během první migrační krize se v Evropě objevily vedle Wilderse i další tváře protimigračního odboje: Francouzka Marine Le Penová, ale i předseda SPD Tomio Okamura. Právě poslední jmenovaný pozval v roce 2017 své názorové kolegy do Prahy. Tehdy byl Wilders v očích Nizozemců povětšinou nevolitelným extrémistou.
Jenže doba se změnila. Nizozemce zjevně vyděsil nárůst rasově motivovaného násilí v Evropě. A změnil se i Wilders. Už tolik nebrojí proti všem muslimům jako spíše proti islámským radikálům. Vedle migrace navíc přibral do portfolia další témata, kterými nasbíral od voličů hledajících změnu plusové body.
Ukrajina ne, Izrael ano
Wilders například prosazuje uspořádání referenda o vystoupení Nizozemska z Evropské unie, napsal web Financial Times. Nizozemsko bylo přitom jednou ze šesti zemí, které založily Evropské společenství uhlí a oceli, z něhož se později vyklubala Evropská unie. Velká Británie, která už blok opustila, mezi zakládajícími členy nebyla.
Nizozemský politik rovněž chce, aby jeho země vycouvala ze všech klimatických závazků v rámci Green Dealu. A jasno má Wilders také ohledně pohledu na současné války. V kontextu Ukrajiny by usiloval o zastavení dodávek zbraní, staví se ale mezi pevné podporovatele Izraele.
Izraelská vlajka byla ostatně v pozadí jeho kanceláře i ve chvíli, kdy slavil výsledky voleb. Wilders zastává názor, že by Nizozemsko mělo přesunout svoji ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Diplomatické zázemí Palestinské autonomie by naopak na Západním břehu zrušil. Palestinci by podle Wilderse měli žít v Jordánsku.
Wildersova žena Krisztina Wildersová má maďarské a židovské kořeny.
