Rozhovor se synovcem zesnulé Aleny Sešínové
Mezi téměř třemi tisíci obětí teroristických útoků z 11. září byli lidé ze 77 zemí celého světa. Dva z nich měli český původ – Lukáš Rambousek a Alena Sešínová. CNN Prima NEWS získala exkluzivní rozhovor se synovcem Aleny Sešínové, vyučené telefonní mechaničky, která emigrovala po roce 1968. Ve Spojených státech si dodělala školu a získala práci v oblasti informačních technologií.
Na Národním památníku jedenáctého září je mezi děsivě dlouhým seznamem jmen vytesané i to, které patří Aleně Sešínové – Češce, která pracovala jako správkyně počítačové sítě pro americkou pojišťovnu. Na místě, kde stála severní věž, v 96. patře. Bylo jí 57 let.
Její synovec Tomáš Sešín redakci CNN Prima NEWS popsal své vzpomínky na děsivou událost. „Pracovali tam někde nahoře, v 90. patře. Prostě v tom nejhorším místě, takže se z ní nikde nic nenašlo. Byla hodně cílevědomá, věděla, co chce, proto odešla a dokázala se tam zařadit. V USA zadarmo není vůbec nic,“ promluvil o své příbuzné. Známí o Sešínové mluví jako o milované kamarádce, která si únikem z komunistického Československa splnila svůj sen a přišla do Ameriky. Nadšená a inteligentní. Milovala život a měla zlaté srdce.
Zahynula v troskách
Když se Tomáš Sešín 11. září před 20 lety o útocích dozvěděl, seděl právě za volantem. Na otázku, co se mu v té chvíli honilo hlavou, odvětil, že přemýšlel, jestli je v práci. Zoufalá rodina marně čekala na zprávy. Jediný, komu se dovolali, byli tamější přátelé Sešínové. „Měl jsem kontakt na její kamarádku. Té jsem okamžitě volal, ale bohužel mluví jenom anglicky nebo španělsky, což se nedomluvím. Nějakým způsobem jsem ale pochopil, že tam je,“ pokračoval.
Pak přišla ta nejsmutnější zpráva – Alena zahynula v troskách. Později přes oceán přišly už jen její osobní věci. Byla tedy vytvořena pamětní kniha, kde jsou výstřižky z novin a kondolence. V krabici, která rodině dorazila, byl tehdy i starý československý pas.
Alena Sešínová z tehdejšího Československa emigrovala po sovětské okupaci v roce 1968. Nejdříve do Francie. „Tam se živila jako pokojská, myla nádobí, uklízela, prostě cokoli. Ve Francii pro ni práce podle jejích kompetencí nebyla,“ prozradil Sešín s tím, že emigraci nesla nejhůře její matka, ta ji o dva roky přežila. „Její matce bylo v té době skoro 90,“ doplnil.
Hlavní důvod, proč Sešínova teta opustila svoji vlast, měla být svoboda. Nechtěla si totiž nechat nic diktovat. O tom, jak moc si svobody vážila, promluvila pro americké noviny i jedna z jejích blízkých Barbara Cattanová. „Amerika pro ni byla země svobody. Nesnášela komunismus.“ Tehdejší režim chtěl po otci Sešínové, aby ji po emigraci přivedl z Francie zpět. To ale podle synovce skončilo na slovech jeho dědečka, že když ji přivede, tak ji zavřou a na tom se podílet nebude.
Na svou tetu Sešín vzpomíná dodnes. „Pamatuju si, že mě vodila v roce 1968 v noci po Václaváku, když tam byly davy lidí. Pak si pamatuju, když sem jezdila. Vždycky to byly krátké návštěvy, kdy jsme se sešli, ale měla tady spoustu kamarádek, kamarádů, takže neustále něco obíhala,“ dodal.
Rodině vozila Alena Sešínová z druhé strany železné opony různé dárky. Vedle oblečení, nebo léků to byla i autosedačka. „Vnímám, že by se tahle tragédie měla připomínat. Proč? Protože to tragédie byla a nemělo by se to zlehčovat nebo svádět na to, že si tam něco provedli sami. To je absolutní nesmysl,“ uzavřel Sešín.
