Situace u praktických lékařů není zrovna nejjednodušší. Jsou pod velkým tlakem a hrozí, že mnozí z nich ve své profesi skončí. Zdroj: Getty Images
Ordinace praktických lékařů čelí obrovskému tlaku. Kromě sezónních viróz musí mimo jiné řešit i očkování proti covidu či nakažené pacienty. Předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha se proto obává, že po této vlně pověsí řada zdravotníků svou profesi na hřebík, případně vyhoří či skončí na psychiatrii. Setkává se i s odmítači vakcín, kterým podle něj vydrží hrdinství jen do prvních příznaků onemocnění.
„Děláme běžnou agendu včetně ostatních akutních onemocnění a snažíme se co nejméně omezovat preventivní péči. Dosud nebyla vládou pozastavena ani administrativní práce. Zároveň máme obvyklý podzimní nárůst respiračních infektů – ten je letos výraznější než v minulých letech,“ popsal Mucha náročnou situaci u praktických lékařů.
Ordinace navíc musí řešit i konzultace související s koronavirem. Drtivou většinu všech pozitivně testovaných pacientů vyřeší právě praktici, a to včetně diagnostiky, související administrativy, pokynů k izolaci i léčby. „Hygienické stanice nyní ve většině krajů fungují poměrně dobře, ale tam, kde kolabují, za ně přebírají agendu praktičtí lékaři,“ doplnil pro CNN Prima NEWS.
V neposlední řadě na praktiky dopadla i tíha očkování proti chřipce i nemoci COVID-19. Práce v ordinacích proto ani zdaleka nestojí, spíše se naopak nestíhá. Část personálu totiž ve stejnou chvíli mnohdy končí v izolaci, případně onemocní.
„Tudíž zde máte alespoň přibližnou představu o tom, s čím se denně už téměř dva roky potýkáme. Zcela reálně se obávám o duševní i fyzické zdraví všech zdravotníků, nejen těch v primární péči. Domnívám se, že po skončení této z velké části zbytečné vlny jich nemálo vyhoří, skončí na psychiatrii nebo svou práci ve zdravotnictví ukončí,“ podotkl pesimisticky předseda Mladých praktiků.
V ordinacích se bez pauzy očkuje od letošního jara. Oproti první polovině roku už ale praktičtí lékaři naráží na časové a fyzické limity. „Při veškeré agendě, kterou zastáváme, jsme nuceni očkovat mimo ordinační dobu – i proto, aby nedošlo ke shlukování infekčních a neinfekčních osob. Často se pracuje i o víkendech,“ pokračoval Mucha.
Praktici by podle něj ocenili, kdyby bylo možné omezit nebo aspoň odložit část péče a administrativních úkonů, o což opakovaně žádali i vládu. „Nestalo se tak. Jsme proto pod trvalým tlakem dělat např. pracovnělékařské prohlídky, které jsou nejen odložitelné, ale v současné pandemické situaci i rizikové,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS.
Neočkovaní? Hrdinové jen do prvních příznaků
Ačkoliv se zvýšil zájem o očkování třetí dávkou, to samé se nedá říct o dosud neočkovaných. Mnozí z nich podle Muchy neplánují změnit názor, a čím víc jim stát ztěžuje společenský život, tím více se radikalizují. „Doufáme, že by do situace mohla vnést novou naději proteinová vakcína Novavax, která funguje léty ověřeným způsobem. Nedá se o ní tedy tvrdit, že je experimentální a nevyzkoušená,“ podotkl předseda Mladých praktiků.
I tak se ale hojně setkává s nesmyslnými mýty, které se točí kolem vakcín, třebaže existuje nemalá skupina lidí, která se nechce nechat očkovat z relativně racionálních důvodů.
„Prodělali COVID-19, bojí se vakcín či je považují za nevyzkoušené. Mnoho lidí se bojí nežádoucích účinků, hlavně těch dlouhodobých. Úplným nesmyslům jako čipům ve vakcínách pak věří – nebo se k tomu přizná – spíše menšina pacientů,“ přiblížil svou zkušenost Mucha. Zde jako jasnou příčinu vidí chybějící osvětovou informační kampaň, kterou předběhly dezinformace. Obává se, že jejich důsledky půjdou vyřešit už jen těžko.
„Mnoho neočkovaných jsou hrdiny jen do chvíle, kdy se u nich projeví první respirační příznaky. Pak velmi hlasitě vyžadují veškerou možnou péči, a to včetně podávání léčiv, o kterých věří, že fungují. Najednou jim nevadí experimentální léčba protilátkami a antivirotiky, která jsou řádově dražší než vakcinace. Ani nemluvím o tom, že jsou s mnohem vyšší pravděpodobností hospitalizováni a k péči se pak nemusí dostat pacienti s běžnými chorobami. Každý dospělý člověk by měl nést následky vlastních rozhodnutí. Když se nenaočkujete, měl by to být jasný signál, že jste připraveni nést veškeré následky eventuální nákazy. Včetně příspěvku na případnou léčbu, třeba právě uhrazením monoklonálních protilátek, nebo antivirotik,“ přiblížil svůj pohled předseda Mladých praktiků.
Co se týče povinného očkování, uvedl, že osobně není příznivcem takto direktivního přístupu. Maximálně si ho dokáže představit v rizikových oblastech, jako jsou pracovníci domovů pro seniory, LDN či dalších zdravotnických zařízení.
„Tam si myslím, že neočkování je skutečně hazard se životy druhých lidí. U většinové populace bych spíše viděl cestu pozitivní motivace – například slevu ze zdravotního pojištění, větší bonusy od pojišťoven a podobně. Přinejhorším pak solidární spoluúčast pacientů, kteří se rozhodli neočkovat a tím zbytečně zatížili zdravotní systém. Bohužel to zažívám denně,“ dodal na závěr Mucha.
