Sloni mají velmi dobře vyvinuté sociální a emocionální cítění. Oddělením od stáda trpí.
Téměř půl století se samice slona indického nesetkala se žádným jiným zástupcem svého druhu. Žila a zemřela sama v córdobské zoo.
Téměř půl století se samice slona indického nesetkala se žádným jiným zástupcem svého druhu. Žila a zemřela sama v córdobské zoo.
Flavia, samice slona indického, byla od svého stáda oddělena ve věku pouhých tří let. Od té chvíle žila v samotě svého výběhu. Zemřela 1. března 2019 ve věku 47 let. V posledním půl roce její zdraví uvadalo a trpěla depresemi i ztrátou hmotnosti. V osudný den zkolabovala ve svém výběhu, a jelikož nebyla schopna znovu vstát, veterináři rozhodli o jejím uspání.
Její osamění bylo trnem v oku mnoha zvířeckoprávním organizacím, které bojovaly za to, aby byla Flavia přesunuta do jiné zoo či parku, kde by se konečně mohla setkat s jedinci svého druhu. PACMA (Animalistická strana proti špatnému zacházení se zvířaty) se Flaviu snažila z jejího zajetí dostat do poslední chvíle. Její zástupci se snažili představitele zoo přesvědčit, aby Flaviu přesunuli do evropského safari parku.
Ještě v lednu letošního roku Flaviu navštívili odborníci z Belgie a Francie, kteří uvedli, že je symbolem smutného života zvířat držených v zoo.
Flavia není jediným zástupcem svého druhu, který strávil celá desetiletí o samotě ve výběhu zoo a nesl přízvisko „nejsmutnější slon světa“. Můžeme jmenovat třeba 69letou slonici Hanako, jež zemřela v tokijské zoo v roce 2016. V betonovém výběhu strávila celých 61 let bez kontaktu s jinými slony.
Sloni jsou vysoce společenská zvířata, která žijí v úzkých rodinných skupinách. Jsou pro ně velice důležité vzájemné doteky. Když k tomu připočteme, že sloní stádo dokáže za den urazit i desítky kilometrů, je více než zřejmé, že život v zoologické zahradě (natož o samotě) popírá jejich přirozené chování a tím jim způsobuje utrpení.
Vendula Hlavová
