Bouře kvůli testování ve školách? Všem se zavděčit nedá, reaguje šéf asociace ředitelů

Rodiče jsou nejvíce pobouřeni tím, že se děti musí dvakrát týdně testovat, i přes negativní test nosit roušky nebo respirátory a ještě chodit do školy ob týden. Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý chápe, že tyto podmínky nejsou úplně příjemné, na druhou stranu přiznává, že děti už prezenční výuku potřebují.

Kdyby chodily první a druhé třídy prezenčně do školy každý týden, o to později by se do školy dostaly třetí až páté třídy. Není to ideální, ale tato možnost mi přijde nejméně špatná.

Přesto teď mnoho rodičů musí řešit hlídání dětí každý druhý týden. Ještě hůře jsou na tom ti s více dětmi, které navíc budou chodit vždy v jiný týden. Těmto rodinám škola příliš neuleví. Nabízí se tedy otázka, proč nechodí prezenčně alespoň ti nejmenší – první a druhé třídy. „Jistě by to pro tyto děti a jejich učitele bylo příjemnější, ale podle podmínek epidemiologů by se pak do školy nedostaly (nebo alespoň ne tak brzy) třetí až páté třídy, které už jsou doma opravdu šíleně dlouho. Rozumím té komplikaci pro některé rodiče, ale všem se prostě zavděčit nelze. Mně tato možnost připadá nejméně špatná,“ přidává svůj názor Černý.

Písemky a zkoušení v týdnech prezenční výuky

Podle Černého nelze úplně vyloučit, že týden ve škole budou děti častěji zkoušené a budou psát písemky. „Učitelé budou raději zkoušet a testovat ve chvíli, kdy budou mít žáky pod kontrolou,“ dodává Černý. Zároveň ale doplňuje, že první týden po nástupu do školy to manuál od ministerstva školství vyloženě zakazuje. „Co se týče dalších týdnů, záleží i na tom, jak se na té konkrétní škole učitelé domluví a jak to vedení uřídí. Myslím ale, že to bude hrozit na vyšších stupních škol, na prvním stupni bývají paní učitelky častěji hodné a i těch testů je tam v porovnání s druhým stupněm výrazně méně. Ono nejde ani tak o testy, ale právě o celkový přístup pedagoga,“ říká.

Jako velký problém letošního školního roku vnímá Michal Černý to, že se prohloubily rozdíly mezi dětmi. „Pár dětí určitě zvládlo veškeré učivo na sto procent i víc, na druhé straně zůstanou děti vzděláním nepoznamenané. Ty ostatní na tom budou různě, řekl bych, že průměrně to děti zvládly tak na 70 procent,“ dodává.

Dobrovolné opakování ročníku je třeba zvážit, říká šéf asociace základních škol

Školství

Někteří žáci za posledních 12 měsíců strávili ve školních lavicích sotva pár týdnů. Zatímco před rokem byly děti nadšené a celou situaci považovaly za jedno velké dobrodružství, dnes by se většina z nich vrátila do školy hned. Chybí jim motivace, sociální kontakty a kroužky. Jak se poslední rok podepsal na psychice i znalostech našich dětí? Co na to říkají odborníci? A co si myslíte vy? Hlasujte v anketě uvnitř článku.

Rodiče, kteří nebudou chtít děti nechat testovat nebo se rozhodnou je do školy vůbec neposílat, musí počítat s tím, že v týdnu prezenční výuky nebude dítěti zajištěna on-line výuka. „Asi se to bude řešit různě – někde zadáváním úkolů, jinde například streamováním výuky ze třídy. Ono nejde vždycky o vyslovené ‚odmítače‘, často jsou za tím i objektivní důvody – zdravotní, ekonomické apod. A děti za to nemohou už vůbec. Takže se jim stejně budeme nějak věnovat, jen rodiče musí pochopit, že učitelé opravdu nepochází z planety Krypton, ale jsou to normální lidé se svými limity,“ uklidňuje rodiče Černý.

Manuál MŠMT: Ztrácíme se v tom, říkají ředitelé škol

Ředitelé škol však musí čelit rozhořčení některých rodičů a řadě otázek z jejich strany. Někteří přiznávají, že z veškeré legislativy, která se týká školství, začínají být ztraceni. Ředitel základní školy v Brně Petr Punčochář poukazuje na to, že školy musí reagovat nejen na legislativu týkající se ministerstva školství, ale také resortů zdravotnictví a průmyslu. „U nás je stále živo, máme zde alespoň děti potřebných profesí. Nevím, jestli ministerstvo tuší, že probíhají zápisy do škol, a to nelehkou organizační formou. Do toho se pustíme do otevírání škol. Když bylo v říjnu 7 000 nakažených za den, zavřeli jsme české školy. Když máme v dubnu 7 000 nakažených za den, otevřeme české školy. Minimálně v jednom termínu z nás udělali hlupáky,“ myslí si Punčochář.

Zároveň dodává, že s manuálem škola problém nemá. „Celý manuál nás upozorňuje na prevenci, čistotu a bezinfekčnost. Pak ale dostaneme manuál o testování, ve kterém se uvádí, že do školy mohou přijít neotestovaní rodiče s malými dětmi, aby jim asistovali při testování. Nerozumím tedy té čistotě škol, když všechny otestujeme a rodiče necháme sahat na testy a testovací materiál. Někteří rodiče mohou mít třeba platné testy ze svých zaměstnání, ale takové matky na mateřských asi testované nebudou,“ vysvětluje ředitel brněnské základní školy. Z tohoto důvodu škola požádala rodiče, aby testování nechali pouze na učitelích a dětech.

Neotestované děti zůstanou doma a budou omluvené. Výuku jim mohou zajistit hodní spolužáci nebo dobrá vůle pedagogů. Není to povinnost.

Děti, které se nenechají otestovat nebo nebudou mít roušku, se budou posuzovat jako nemocné a budou automaticky omluvené. Tento systém Punčochář chválí. „Výuku mu musí zajišťovat dobří spolužáci či dobrá vůle pedagoga. Nemá nárok na distanční výuku. Horší by bylo, kdyby některé dítě nepřišlo do školy do konce roku vůbec,“ dodává ředitel brněnské základní školy. Nadšený není z rotační výuky, kterou ministerstvo školství zavedlo v souvislosti s ne úplně ideální epidemiologickou situací. Podle Petra Punčocháře měl být zachován princip nástupu jednotlivých ročníků a postupně přidávat další. Velký problém vidí také v souvislosti s ošetřovným u menších dětí, se kterými budou muset rodiče zůstat každý druhý týden doma.

V testování a nastavení současných pravidel nevidí problém ředitelka pražské Královské základní školy Monika Windsor. „U nás proběhlo vše v klidu. Vyčlenili jsme na testování speciální místnost. Dětem jsme vše důkladně vysvětlili a ty, které měly obavy nebo strach, si s sebou mohly přivést rodiče. Vše probíhalo ve velmi klidné atmosféře. Děti už se do školy moc těšily. Máme ale velkou výhodu v tom, že jsme malá škola a celá organizace je pro nás snazší,“ říká.

S tím, že manuál, který školy obdržely, je neskutečně dlouhý a ne vždy úplně jasný, souhlasí také ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. „Manuál jsem musela číst asi třikrát, abych se v něm zorientovala. Je neskutečně dlouhý a úplně z něj vypadly školní poradenská zařízení. Na druhou stranu jsem ale ráda, že máme alespoň nějaký materiál k dispozici,“ uvádí. Dodává, že i když návrat dětí do lavic nebude snadný, je dobře, že jsme se alespoň trochu posunuli v navrácení dětí do škol. „Děti už do školy potřebovaly doslova jako sůl,“ doplňuje.

Na každé dítě ošetřovné zvlášť

Jak to bude s ošetřovným v rodinách, kde je více dětí a každé bude mít prezenční výuku v jiný týden? Mohou rodiče čerpat ošetřovné nepřetržitě? „V takovém případě mohou rodiče čerpat ošetřovné, ale žádost je potřeba vyplnit na každé dítě zvlášť, upřesňuje tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Dodává, že pokud se rodiče rozhodnou dítě do školy neposlat v době, kdy bude mít prezenční výuku, nárok na ošetřovné zaniká.