Jak rozumět inflaci
Skoro šest z deseti Čechů šetří kvůli rostoucím cenám na potravinách. Naopak téměř nikdo nechce odpírat něco svým dětem. U tuzemských domácností výrazně opadly obavy z války na Ukrajině, které vystřídal strach ze zdražování energií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Instant Research pro společnost Generali Investments.
Dopady prudce rostoucí inflace na sobě pociťuje až 80 procent tuzemských domácností. Dvě třetiny Čechů se pak obávají o ztrátu části svých úspor. Polovina obyvatel kvůli strachu o své peníze změnila v posledních šesti měsících způsob, jakým se úspory před dopady inflace snaží ochránit. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který pro Generali Investments vypracovala agentura Instant Research.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
„Inflace dosahuje podle nejčerstvějších dat publikovaných v minulém týdnu již 17,5 procenta a lidé její dopady pociťují v každodenním životě. Ať již jdou na týdenní nákup nebo na oběd. Proto je zcela pochopitelné, že inflace je pro Čechy aktuálně největším strašákem a negativně se projevuje na náladě spotřebitelů,“ uvedl k výsledkům průzkumu Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
Válka nás už skoro neděsí
Rekordní růst cen ale má i své světlé stránky. U Čechů za poslední půlrok výrazně opadl strach o finance kvůli válce na Ukrajině. Jejich podíl se snížil z 33 na pouhých 8 procent, přičemž právě v březnu, bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině, to byl pro Čechy hlavní důvod obav. Naopak s blížícím se podzimem a topnou sezónou vzrostl podíl lidí, kteří se bojí prudkého zdražování energií. Je to již každý druhý. Jako další zdroj obav o své finance považuje bezmála 40 procent Čechů rostoucí míru inflace.
Nezdražujeme, zmenšujeme: V regálech obchodů opět řádí „smrskflace“. Jak se bránit?
Dvouciferná inflace, která se blíží 20 procentům, se projevuje nejen zdražením služeb a zboží, ale také úpravou jeho rozměrů, objemu či hmotnosti. Do českých obchodů tak stále častěji zavítá jev, kterému ekonomové říkají „smrskflace“. Jde o trik, kterého si lidé zvyklí pravidelně nakupovat stejný okruh zboží nemusí všimnout. V této době platí dvojnásob, že je třeba pozorně číst cenovky, kde prodejce ze zákona musí uvádět také cenu v přepočtu na hmotnostní nebo objemovou jednotku.
Jestliže polovina dotázaných změnila způsob ochrany svých úspor před inflací, pak druhá polovina na svém investičním chování nezměnila nic. Skoro 13 procent lidí drží své peníze i nadále v hotovosti, dalších 13,4 procenta se rozhodlo peníze převést na lépe úročený spořicí či termínovaný účet a něco přes 14 procent se pouze rozhodlo odložit své velké plánované výdaje, jako je například koupě či rekonstrukce nemovitosti.
Výdaje lépe plánujeme
„Jak vyplývá z průzkumu, téměř 13 procent Čechů si myslí, že držet peníze v hotovosti jim pomůže v boji proti rostoucí inflaci. Neuvědomují si však, že se jejich úspory tímto způsobem znehodnotí. Lepší možností jsou i v dnešní době investice. Přitom k investicím jako prostředku k ochraně svých úspor před inflací se dle našeho průzkumu přiklání pouze šest procent dotázaných,“ komentoval výsledky výzkumu Marek Beneš, finanční ředitel společnosti Generali Investments CEE.
Podle něho je však nyní dobrá příležitost pro takové investice, jelikož hodnota nejrůznějších aktiv jako například akcie v posledním půlroce výrazně poklesla. „Základní investiční poučka praví, že doba poklesu trhů pro investory znamená spíše nákup ve výprodeji,“ dodal Beneš.
Dovolí si zahraniční řetězce v Česku víc než doma? Experti se přou, kdo může za zdražování
Češi jsou stále ochotni akceptovat nákupy zboží za příliš vysoké ceny. Zahraniční obchodníci prý v tuzemsku zdražují více než ve své domovině na západ od našich hranic. V některých případech jde dokonce o třikrát vyšší tempo růstu cen než v západní Evropě. „V řadě základních potravin nám rostou ceny nejrychleji v celé Evropské unii,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ekonomka Jana Matesová. V Česku ale také mnohem rychleji zdražují vstupy, odmítá kritiku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Skoro 70 procent lidí omezuje kvůli inflaci spotřebu vody a energie. Šetření na nákupech potravin volí dva lidé ze tří a restauraci si odpustí 45 procent dotázaných. Své koníčky omezuje asi třetina Čechů, a každý čtvrtý uvedl, že více své výdaje plánuje. Například prostřednictvím týdenních rozpočtů. Mezi další časté způsoby, jak se Češi brání před dopady inflace, jsou omezené jízdy autem.
Na dětech nešetříme
Na čem ale Češi šetřit nehodlají, jsou výdaje související s jejich dětmi. Jen pět procent lidí uvedlo, že na volnočasových aktivitách svých dětí snížilo výdaje. Na školní výbavě pro děti hodlají šetřit jen tři Češi ze sta.
Lidé také uposlechli rad ekonomů a snaží se zdražování zvládat i díky hledání lépe placené práce. Takový způsob volí 35 procent dotázaných. Nejčastěji se k těmto úvahám ubírají lidé v produktivním věku (skoro 53 procent ve věku 27 až 35 let), častěji pak ženy (38 %) oproti mužům (32,6 %). Z geografického hlediska o změně práce nejvíce uvažují lidé z kraje Vysočina (48 % dotázaných), opakem jsou obyvatelé Libereckého kraje, kde tři čtvrtiny uvedly, že lépe placenou práci nehledají.
