České tratě jsou v dobré kondici. Drží krok se Západem, říká ředitel Správy železnic

„Nad vším vyhrává selhání lidského faktoru jak na straně dopravců, tak na straně Správy železnic. To musím uznat. Snažíme se lidský faktor nahrazovat moderní technikou, což bude několik let trvat. Každá nehoda ale pomůže něco zlepšit,“ odpověděl Svoboda ve vysílání CNN Prima NEWS, na otázku, co je nejčastější příčinou železnicích nehod v Česku.

V roce 2021 zemřelo na drahách 205 lidí, což bylo nejméně za posledních 19 let. Meziročně se ale počet mrtvých na železnici, v metru a na lanových, trolejbusových i tramvajových drahách snížil celkově o 16 procent. Množství mimořádných událostí na drahách naopak loni stouplo o zhruba čtyři procenta na 3 854, což je navzdory mírnému nárůstu druhý nejnižší počet za posledních deset let.

V Česku se stále pracuje na zavádění evropského vlakového zabezpečovacího systému (ETCS). „Máme už někde zabezpečení, kde pokud selže lidský faktor, vlak zastaví. Tohle chceme umocňovat, jde o trend v rámci Evropy. ETCS je zařízení, které umocňuje autonomii vlaku jako v autech,“ vysvětlil ředitel Správy železnic.

Držíme krok se západní Evropou?

V Česku je necelých 10 tisíc kilometrů železnic, které jsou podle Svobody v dobré kondici. „Došlo k odstranění propadu rychlosti, v porovnání se západní Evropou držíme trend oprav a modernizace. Ale nemluvme o vysokorychlostních tratích, ty u nás nemáme,“ podotkl. Mnoho úseků napříč celou republikou se ale v současnosti buď staví, nebo opravuje. „Omlouvám se tímto veřejnosti,“ pronesl Svoboda.

„V letošním roce však bude něco ukončené a lidé zaznamenají kratší dobu jízdy,“ vzkázal cestujícím. Zmínil například trasu mezi Prahou a Českými Budějovicemi, kde dojde ke zprovoznění nových úseků. Nebo třeba trať z Prahy směr Poříčany. Uvedl také tratě v okolí Brna, kde je aktuálně veliká rozestavěnost, která způsobuje i prodloužení cesty do Prahy.

Již dlouho se debatuje o vysokorychlostních tratích, přesto zatím v Česku nestojí ani kilometr. Nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) označil jejich výstavbu za jednu z hlavních priorit nové vlády. Rychlovlaky by v Česku měly jezdit od roku 2028, a to i s pomocí evropských fondů.

„Je výhoda, že se máme z čeho poučit. Nevymýšlíme, jak to dělat, ale přebíráme know-how ze západní Evropy. To nám zkracuje čas. Stěžejní rameno přes Drážďany, Prahu, Jihlavu, Brno a směr Vídeň je základem,“ konstatoval Svoboda.

Naopak na pražské Letiště Václava Havla by měla vést konvenční trať přes rameno Praha–Kladno. „Koncept je pasován do tohoto desetiletí. Jdeme jak od Kladna, tak od pražského Masarykovo nádraží. Hovořili jsme o roku 2028 včetně zaústění do letiště,“ dodal. Podobná časová rozmezí jsou prý u podobných staveb v pořádku, například v pražských Dejvicích bude potřeba vybudovat tunel.

• Další zajímavé informace nejen o tratích a stavbách najdete po kliknutí na - Interaktivní mapa Správy železnic