Premiér Petr Fiala (ODS) v Bruselu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér a šéf ODS Petr Fiala v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že Česko bude už příští rok splňovat jedno z nejdůležitějších maastrichtských kritérii, která jsou nutná pro budoucí přijetí eura. Toto téma pak zopakoval ještě v několika dalších mediálních vystoupeních. Zatímco například lidovci a TOP 09 v této souvislosti mluví o přijetí společné měny už do roku 2030, podstatně skeptičtější je Fialova vlastní strana. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček si nemyslí, že by se euro mělo stát výraznějším tématem.
„Pravděpodobně už příští rok budeme plnit klíčové maastrichtské kritérium, že deficit veřejných rozpočtů bude pod třemi procenty. To je dobrá zpráva pro Českou republiku a důležitý signál pro mezinárodní prostředí, že je naše republika v dobré kondici,“ řekl premiér ve svém facebookovém pořadu.
ČTĚTE TAKÉ: Rýsuje se spolupráce ODS a ANO? Začněme volbami do europarlamentu, vyzývá Zahradil
Není to však v poslední době poprvé, kdy o plnění podmínek pro přijetí eura v mediálním prostředí hovořil. „Není to debata pro toto volební období, protože neplníme maastrichtská kritéria, ale díky ozdravnému balíčku bychom se podle ekonomů v jednom z klíčových kritérií, a to deficitu, měli pod žádaná tři procenta dostat. Další ale zatím rozhodně neplníme. Zatím je to tedy hodně akademická debata,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Podle ekonomického experta ODS však tato slova neznamenají automaticky, že budeme chtít euro přijmout. „Chápu to jako popis zlepšující se fiskální situace v České republice. Pan premiér tím chtěl asi dokázat, že se trend po předchozích letech obrací a postupem času splníme deficit pod tři procenta, která si v maastrichtské smlouvě stanovily země, jež přijímaly euro, jako kritérium nutné pro vstup,“ vysvětlil Skopeček pro CNN Prima NEWS.
„Nemyslím si, že by nás to jako Českou republiku přibližovalo k euru a že by se poté jeho přijetí mělo stát nějakým výraznějším tématem. Podle mého názoru je to spíše snaha ukázat, že se trend rozpočtových deficitů zvrátil,“ vysvětlil místopředseda Sněmovny. ODS je dlouhodobě k brzkému přijetí společné evropské měny spíše skeptická.
Jurečka: Referendum o euru již bylo
Další koaliční partneři však hovoří jinak. Plnění kritérií je třeba podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) první krokem k přijetí eura. „Když bylo referendum o vstupu do Evropské unie, hlasovali jsme mimo jiné o tom, že někdy v budoucnu přijmeme euro. V okamžiku, kdy začneme plnit Maastrichtská kritéria a budeme mít v pořádku veřejné finance, k čemuž směřujeme ještě za mandátu naší vlády, měli bychom si říci, že už to nebude nějaké virtuální ‚možná‘,“ sdělil ministr ve vysílání CNN Prima NEWS.
Podle něj bychom do eurozóny mohli směřovat mezi lety 2025 až 2030. „Předpokládám, že v roce 2025 bude stav veřejného rozpočtu takový, abychom splnili kritéria,“ řekl Jurečka s tím, že v roce 2030 by Česko mohlo platit eurem. „Je to reálná šance a velká výzva pro českou ekonomiku a společnost,“ dodal. Podobně v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořila také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Naopak překvapivě odlišně hovořil šéf Pirátů Ivan Bartoš. „Byť jsme se při vstupu do Evropské unie zavázali, že euro přijmeme, Česká republika není v kondici a nesplňuje podmínky pro jeho přijetí,“ uvedl ministr pro místní rozvoj v rozhovoru pro CNN Prima NEWS, a to navzdory tomu, že jeho kolegové mluví jinak.
Nerudová: Musí se najít politická odvaha
Ze zprávy je nadšená například ekonomka a neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová. Pro přijetí eura je však podle ní nutná politická odvaha. „To je z hlediska fiskálního skvělá zpráva. S plněním podmínky cenové stability to bude asi o dost horší. Nicméně, pokud chceme euro, vyžaduje to politickou odvahu. Například stanovit termín přijetí eura. Najdeme ji?“ ptala se na Twitteru.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy ale neznamená zlepšení ekonomické situace, že euro přijmeme. „Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje pravděpodobnost, že Česko přijme euro. Při zkrocení inflace i dluhu totiž nebudou mít stoupenci eura přesvědčivou záminku k lobbingu za něj. Veřejnost bude s korunou spokojená a nebude mít důvod pošilhávat po euru,“ napsal na Twitter.
„Navíc podle valné většiny prognóz bude mít eurové Slovensko vyšší inflaci než korunové Česko jak v roce 2024, tak i v 2025. To, že Česko od příštího roku a dále bude splňovat klíčová kritéria pro přijetí eura, tedy kritérium přiměřené inflace a přiměřeného deficitu veřejných financí, tak trochu paradoxně sníží volání Čechů po euru a tím pádem tedy pravděpodobnost jeho přijetí,“ doplnil.
Podle ekonoma a premiérova poradce Štěpána Křečka mířila slova šéfa kabinetu pouze k vyjádření zlepšující se situace. „V České republice často vyjadřujeme deficit veřejných rozpočtů v miliardách korun, což může být trochu matoucí údaj. Rozumnější je praxe, která se uplatňuje v mnoha jiných zemích Evropské unie, kdy se deficit vyjadřuje v procentech hrubého domácího produktu. Zmínku pana premiéra o plnění jednoho z maastrichtských kritérií chápu jako snahu vyjadřovat deficit relativně vůči velikosti naší ekonomiky, což v sobě obsahuje více informací o stavu veřejných rozpočtů než jen absolutní údaj v miliardách korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
„Domnívám se, že euro v probíhající dekádě přijato nebude. Jsem však zastáncem toho, abychom se po roce 2030 k tomuto tématu vrátili a opět důkladně vyhodnotili všechny klady a zápory tohoto kroku. Jestliže zjistíme, že převažují zápory, tak bych celou záležitost opět odložil. Jestliže však zjistíme, že by pro Českou republiku bylo výhodné přijmout euro, pak bych toto téma nepolitizoval a zachoval bych se jako řádný hospodář se zdravým rozumem,“ doplnil.
