Česko využívá stále více ropy z Ruska
Česko využívá stále více ruské ropy. V první polovině letošního roku činil její podíl dovezený prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent. V loňském roce se přitom procenta pohybovala okolo 56 a v předchozích letech byly hodnoty ještě nižší. Uvedla to státní společnost Mero. Podíl ruské ropy je tak nejvyšší minimálně od roku 2012. Od loňska přitom v EU platí zákaz dovozu ropy z Ruska, Česko má při využití ropovodu Družba výjimku.
Podíl ruské ropy na celkovém dovozu v posledních měsících navíc stoupá. Česko přitom zřejmě není v Evropě výjimkou, už v létě totiž analytici upozorňovali, že si rafinerie v Evropské unii snaží zajistit více ropy kvůli obavám z výpadků v tranzitu suroviny přes Ukrajinu.
ČTĚTE TAKÉ: Covid v Česku znovu nabírá na síle. Nechte se očkovat další dávkou, vyzývá ministr Válek
Česká republika využívá ropu ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým do země teče ropa z Ruska. Další část dodávek ropy zajišťuje ropovod IKL z Německa, který navazuje na ropovod TAL z Itálie. Za celý rok 2022 těmito cestami přiteklo do rafinerií v Česku 7,4 milionu tun ropy, meziročně asi o sedm procent více.
Dokud se nenavýší kapacita ropovodu KAL, který navazuje na IKL z Německa, tak podle ministra průmyslu a dopravy Jozefa Síkely (za STAN) není možné se od ruské ropy oprostit. „V tuto chvíli se jedná o instalaci větších turbín. Po dokončení tohoto projektu bude možné ukončit veškeré dodávky přes ropovod Družba,“ řekl Síkela.
Podle někdejšího ministra průmyslu a stínového premiéra za hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže vláda příliš mnoho dělat. „Tím, že se před dvaceti lety vše zprivatizovalo, tak na to vláda nemá žádný vliv. To znamená, že o tom rozhodují privátní subjekty. A to jak u plynu, tak i u ropy,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havlíček.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy podíl odebírané ropy neustále roste. „Suma, kterou Česko platí Rusku za dováženou ropu, letos tak výrazně překonává průměr posledních tří let. Hodnota dovozu ruské ropy do Česka letos v prvním pololetí mírně překonala 20 miliard korun. Průměr prvních pololetí let 2020 až 2022 přitom odpovídá jen částce 15,6 miliard korun,“ uvedl Kovanda s odkazem na data Českého statistického úřadu.
Podle něj je důvodem, že ruská ropa Ural je daleko levnější než cena barelu ropy Brent. „Ve výrazné slevě se oproti Brentu prodává zhruba od začátku ruské invaze na Ukrajinu, avšak toto zlevnění se postupně snižuje. Loni v červnu se ocitla na svém maximu, až kolem 35 dolarů na barel,“ dodává Kovanda s tím, že se Česká republika od ruské ropy neodstřihla.
„Naopak, Česko svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025. A to zejména v důsledku loni dojednaného navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska,“ dodal Kovanda.
Sankce dovoz ruské ropy nezastavily
Dovoz ropy ropovodem Družba stoupá i přes protiruské sankce zaváděné kvůli invazi na Ukrajinu. Loni v prosinci začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Dovoz ropovodem Družba, jehož jižní větev vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, má však z embarga dočasnou výjimku.
V neděli protestovaly na tři desítky lidí v Praze před budovou ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) proti vysokým dovozům ruské ropy do Česka. Protestující požadovali, aby vláda motivovala společnost Orlen Unipetrol ke snížení dodávek ropy z Ruska. Podle mluvčího MPO Vojtěcha Srnky však není možné ropu z Ruska nahradit hned.
Zástupci iniciativy NE ruské ropě uvedli, že během roku 2023 se do Česka dovezla ropa za 25 miliard korun, z toho sedm miliard korun označili za zbytečné platby do ruského rozpočtu. K výpočtu použili data z databáze STAZO o dovozu ropy a údaj o minimálním odběru ruské ropy z kontraktu z roku 2013.
Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil na to, že import ruské ropy je v současnosti výrazně levnější než světový cenový ukazatel Brent. „Během prvního pololetí byl cenový rozdíl mezi ropou Brent a ruskou ropou Ural i přes 20 dolarů na jeden barel,“ podotkl Lajsek. Evropské rafinérie se podle analytika navíc snažily levnou ruskou ropou předzásobit vzhledem k očekávaným výpadkům při dopravě ropy přes Ukrajinu, dalším faktorem je navíc také rostoucí poptávka, kterou v tuzemsku podle Lajska nebylo možné zajistit jinak než zvýšením dovozu z Ruska.
Česko plánuje odklon od ruské ropy
Ještě vyšší podíl ruské ropy využívá podle něj například sousední Slovensko, kde její podíl dosahuje až 70 procent. Vysokou závislost na ruské ropě má také Maďarsko. Naopak Polsko nebo Německo dovoz z Ruska omezují.
Do budoucna se také Česko plánuje od ruské ropy zcela odstřihnout. Mero proto letos v červenci zahájilo projekční práce na rozšíření kapacity evropského ropovodu TAL. Projekt za 1,6 miliardy korun má od roku 2025 zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země bude tak možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok.
Česká republika by se tím měla stát nezávislou na ruské ropě. Ropovod TAL začíná v italském Terstu, kam se ropa dováží z řady zemí. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky. Mero od roku 2012 vlastní pětiprocentní podíl na ropovodu TAL.
Česko bylo v minulosti vedle ropy závislé také na dodávkách plynu z Ruska. EU však od loňska v rámci protiruských sankcí začala omezovat dovoz ruského plynu a podle tuzemského ministerstva průmyslu od začátku letošního roku už do ČR nepřitekl z Ruska žádný. Byl nahrazen norským plynem a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.
