Landovský: Rusko ve válce prohrává. Jeho systém degeneruje, ta vnitřní paranoia musí být strašná
Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Český velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský nevidí nic pozitivního na současné ruské situaci po invazi na Ukrajinu. Rusko ve válce prohrává, společnost je apatická, právo chránit svůj majetek neexistuje, nedrží se slovo, řekl v rozhovoru pro ČTK. Současnou situaci na bojišti nelze podle něj označovat jako pat nebo ukrajinský neúspěch. Ruský systém degeneruje rychleji než společná vůle jej porazit, míní velvyslanec.
Svět by si měl dávat pozor na to, jak hodnotí postup ukrajinské protiofenzivy, uvedl Landovský. „Nejsou to naši lidé, kteří v ní umírají. Otázka ztrát je zásadní. Chceme-li mluvit o úspěchu ukrajinské ofenzivy, musíme znát reálné náklady včetně těch v lidských životech. Všichni postupně vidíme, že drobné úspěchy tady jsou, a samozřejmě si přejeme, aby byly vyváženy co nejmenšími ztrátami,“ řekl velvyslanec.
Současnou situaci proto podle něj nelze považovat za pat či neúspěch. „Ukrajina má šanci a já jsem pevně přesvědčen, že ruský systém degeneruje rychleji než naše společná vůle ho porazit. Takže pořád jsem optimista,“ uvedl. Ruská schopnost vnitřně fungovat je den ode dne slabší, nedůvěra se zvětšuje a režim je krvežíznivý, míní. „Ta vnitřní paranoia musí být absolutně strašná,“ poznamenal.
ČTĚTE TAKÉ: Momenty války. Začerněné logo ruského Mekáče a zaparkovaná raketa v ukrajinském obýváku
Pro Ukrajinu i pro západní svět neexistuje alternativa k budoucímu členství země v Severoatlantické alianci, řekl Landovský. „Důvod je jednoduchý. Rusko NATO zná, Rusko respektuje sílu, NATO je nejsilnější aliancí na světě a Ukrajina se může svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ podotkl. NATO a Ukrajina jsou podle něj bezpečnostním zájmem spojeny nerozdělitelně.
„Patříme do skupiny zemí, která Ukrajinu podporuje bezvýhradně v otázce, zda vstoupí do NATO, a snaží se, aby k tomu došlo v nejbližší možné době po skončení války. Zároveň si všichni uvědomujeme, že obnova Ukrajiny a jakési její vychladnutí po válečném režimu, v kterém se nachází, nějaký čas zabere,“ uvedl Landovský.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci se smějí zastaralému vybavení ruských vojáků
K otázkám vojenské podpory a její udržitelnosti a transparentnosti jejího využívání se proto podle něj v některých formátech, jako například G7, přidávají i otázky obnovy a návratu Ukrajiny k tradičnímu demokratickému a stabilnímu fungování včetně ekonomiky, společnosti či vlády práva.
Čtěte také
Případné dlouhodobé odkládání rozhovorů o vstupu Ukrajiny do NATO by mohlo vést k frustraci. Nikdo si podle Landovského nechce vzít na triko, že by v evropském sousedství byl velice vyzbrojený a jednotný národ, který bude zklamaný, octne se mezi mlýnskými kameny historie a z něčeho, co přispívá k evropské bezpečnosti a snižuje ruský potenciál k dobývání okolních území, se stane země, která bude problematická.
Šéf kanceláře generálního tajemníka NATO Stian Jenssen v srpnu naznačil možnost, že by se Ukrajina mohla vzdát části svého území výměnou za členství v NATO. Později se za svůj výrok omluvil.
„Spojenci nebyli spokojeni. Prohlášení se dotklo něčeho, co i Česká republika z hlediska své historie musí vnímat jako nepřijatelné, a to je jakýsi handl, kdy se ve své podstatě vzdáte vlastního území z donucení ostatních,“ řekl Landovský. „Šéf kabinetu nikdy, za žádných okolností, nemůže mluvit za spojence. Bylo potřeba jasně vyčistit stůl v tom, že nikdo ze spojenců tuhle otázku mezi ostatní spojence nepřinesl, už vůbec na ní není jakákoliv shoda a Aliance o ní vůbec neuvažuje. A to se vyjasnilo i pomocí dementi generálního tajemníka,“ dodal velvyslanec.
Švédsko bude v dohledné době členem NATO
Český velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský v rozhovoru také řekl, že nemá nejmenších pochyb o tom, že se Švédsko v dohledné době, pravděpodobně na podzim, stane členem Aliance. Maďarsko a Turecko jsou posledními členy NATO, které dosud žádost Švédska neschválily. Landovský míní, že nakonec převáží strategie, rozum a důležitost vstupu skandinávské země do Aliance.
Původně Turecko blokovalo vstup Švédska kvůli podle něj nedostatečnému boji proti terorismu. Nedávno pak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Švédsko nemá jisté, že mu turecký parlament schválí vstup do NATO, kvůli případům pálení koránu. Vláda v Budapešti oddalování ratifikace vysvětlovala i tím, že ji Švédsko kritizuje kvůli porušování principů demokracie a právního státu.
Čtěte také
„Politici včetně prezidenta Erdogana musí udržovat své domácí publikum, které je citlivé na jiné věci, v nějakém rozumném stavu. Turecko je někdy těžký spojenec, ale pořád je to spojenec,“ míní Landovský.
Erdogan také spojoval otázku se vstupem Turecka do Evropské unie. „Samozřejmě pro někoho mohlo být překvapením, že Turecko zahrálo tuto kartu. Pro znalce turecké politiky určitě ne, protože Turecko nakonec třeba i tuší, jak celá ta věc dopadne, ale bude se snažit maximalizovat svoji pozici vůči EU v otázkách exportních licencí, plateb za udržování stability v otázkách migrace,“ řekl Landovský. Prostor pro dohodu v Turecku se ale podle něj zvyšuje, mimo jiné i proto, že země má před sebou delší období bez voleb.
ČTĚTE TAKÉ: Ruská invaze v číslech. Tisíce mrtvých, rozbombardovaná města a škody za biliony
Maďarsku se podle Landovského čím dál častěji stává, že je osamocené a izolované se svými návrhy. „To má samozřejmě v mezinárodním diplomatickém světě svoji cenovku výrazně negativní. Doufám, že společný zájem převáží nad partikulárním,“ poznamenal.
„S Tureckem je to vždycky nějaká složitá transakce, která má mnoho pohybujících se dílů, ale v zásadě je striktně racionální. U Maďarska je to složitější v tom, že vlastně pořádně nevíme, proč se chová způsobem, jakým se chová,“ dodal velvyslanec.
Plány NATO versus Česko
Česko musí v souvislosti s nově schválenými obrannými plány Severoatlantické aliance rozdělit své úsilí mezi dvě hlavní oblasti. První je kredibilní příspěvek ke kolektivní obraně, druhou příprava českého území, které není frontovou zemí kolektivní obrany, na pomoc s přesunem sil a zabezpečení. Také to v rozhovoru řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Novou strategii NATO, schválenou na červencovém summitu ve Vilniusu, spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby. Počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce a vyžaduje další zvyšování armádních rozpočtů.
„Takovou pomůckou pro naše občany je si představit, že většinou náš příspěvek je zhruba jedním procentem celkového aliančního balíku peněz či sil. To je vlastně dobré, protože když to otočíte, tak za cenu jedné setiny dostáváte k dispozici celek a výrazně znásobíte obrannou akceschopnost,“ poznamenal.
„Česká republika ve své původní obranné strategii definovala jednu brigádu bez rotace na šest měsíců jako svůj maximální výtlak v otázkách kolektivní obrany. Myslím, že spojenci budou očekávat buď kvalitativní, kvantitativní, nebo obě zlepšení,“ řekl velvyslanec. Některé menší země, například pobaltské, jsou podle něj schopné dát příspěvek řádově větší.
Čtěte také
Plány NATO navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla a usilovat o rozšíření každé z nich až na 5 000 vojáků. V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300 000 vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do 30 dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem 40 000 vojáků.
Otázka náboru vojáků je podle Landovského v Česku citlivá. „Struktura je naplánovaná na řekněme 27 000 vojáků, z toho by určitě šlo poskládat nějaké tři manévrové prvky, které budou schopné kontinuálně působit,“ poznamenal.
„Brigáda je možná rozumný cíl se vším všudy, ale může to právě narazit na náborovém procesu a náborových cílech. Doufám, že se to nestane, a vím, že uvažujeme i za tu profesionální armádu, a to je oblast aktivních záloh, ale i obecné zálohy, která se podle zákona týká všech schopných do 60 let,“ řekl Landovský.
