Epidemiolog Prymula k nárůstu případů zápalu plic
Podzim a blížící se začátek zimy se tradičně nese v duchu respiračních onemocnění. Letos jsou však velmi časté také takzvané atypické pneumonie, tedy zápaly plic. Předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů Ivana Čierná Peterová pro CNN Prima NEWS popsala, co za tím stojí, mezi časté pacienty se podle ní navíc mnohdy nečekaně řadí adolescenti.
Covid, chřipka, RS viry. Nárůst případů těchto a dalších respiračních nemocí v Česku již lékaři pozorují několik týdnů. Zároveň však přibývá zápalů plic – a to i těch atypických.
ČTĚTE TAKÉ: Plicní embolie přichází nečekaně, může skončit smrtí. Jak vzniká a kdo je nejvíce ohrožen?
„Běžná respirační onemocnění, jako je třeba viróza nebo nějaké rýmy, mohou končit zápalem plic. Je to z toho důvodu, že na virovou infekci nasedne obvykle ta bakteriální. Infekt následně sejde na dolní cesty dýchací, což vede k tomu, že má člověk pneumonii, tedy zápal plic,“ popsala pro CNN Prima NEWS Ivana Čierná Peterová, členka výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
Sledujte příznaky i svůj stav
Od konce léta však odborníci pozorují sezónu takzvaných atypických pneumonií. „Jsou to zvláštní záněty – zápaly – plic, které jsou způsobeny bakteriemi, které nejsou typické. Není to právě streptokokus, pneumonie, jak nejčastěji pozorujeme, ale jiné, například mykoplazmové pneumonie. Právě ty jsou letos velmi časté,“ pokračovala.
Na tento typ zápalu plic je třeba nasadit speciální antibiotika. „Pokud máte infekci, která se čtyři či pět dní nelepší, je opravdu nejlepší navštívit praktického lékaře, pediatra nebo pneumologa, aby se diagnostikovalo, o jaký typ patogenu jde a aby se pneumonie léčila včas,“ radila.
Nejčastěji patří mezi rizikové skupiny děti a senioři. „Nicméně, atypické pneumonie, které jsou mykoplazmové, tento podzim často mívají mladí. Například jde o adolescenty kolem 18 let, kteří nikdy nestonali a najednou mají těžké pneumonie. To je informace pro letošní podzim,“ uvedla odbornice.
Jaké jsou příznaky? „Většinou je to kašel, ten je nejtypičtější. Pacienti odkašlávají, mohou mít bolesti na hrudi, při dýchání, kašli. Mohou mít také podrážděnou pohrudnici a řešit dušnost,“ dodala Čierná Peterová.
Ačkoliv odborníci nemají data, která by dokládala souvislost mezi proběhlou koronavirovou pandemií a aktuálním růstem případů atypických pneumonií u mladých, podle lékařky to může souviset. „Ne, že bychom zapomněli, ale tolik jsme nepotřebovali reagovat na patogeny z vnějšího prostředí,“ dodala s odkazem na nošení roušek a respirátorů.
Strašák jménem rezistencce
Téma atypických pneumonií ve velkém řeší také praktičtí lékaři, a to i na sociálních sítích. Uživatelka „Eicul“ a praktická lékařka pro dospělé na sociální síti X uvedla, že se mykoplazmový zápal plic nazývá také „walking pneumonia“, tedy v překladu chodící zápal plic.
„Pacient se necítí dobře, ale nic dramatického se neděje. Může to být horečka, bolest v krku, bolest hlavy, suchý kašel, někdy rýma. Diagnózu potvrdí nález na rentgenu, který je někdy překvapivě rozsáhlý. Antibiotika makrolidy, tetracyklin minimálně 10 dní. Očkování neexistuje,“ informovala.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Závažné onemocnění plic Věra podědila po rodičích. Problémy mohou mít statisíce Čechů
Významným problémem v tomto kontextu může být v budoucnosti antibiotická rezistence, která vzniká z nadužívání těchto léků. Na to upozornil také epidemiolog Roman Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
„Pokud se nepletu, tak v roce 2021 byla provedena studie, která na počtu dvou tisíc subjektů zjišťovala, v jaké míře si antibiotika ‚předepisují sami‘. Zjistila, že čísla nejsou příznivá – šlo o skoro 20 procent účastníků,“ připomněl odborník. Přeneseně řečeno tak lze podle něj říci, že si každý pátý Čech nadbytečně „předepisuje“ antibiotika.
Ačkoliv jsou antibiotika na předpis, lidé si je mohou buď výslovně u svého lékaře vyžádat, nebo si doma nechávají rozdělaná balení – a následně si „léčbu naordinují“ podle vlastní potřeby. „Antibiotika chceme předepsat i na běžná onemocnění, která nejsou závažná. A vina je i u lékařů, kteří podlehnou tlaku pacienta a místo vysvětlení, že antibiotika nejsou v jejich případě vhodná, recept vydají,“ dodal Prymula.
Podle řady odborníků je antibiotická rezistence mnohem větším strašákem budoucnosti než například rakovina. „Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do 30 let může na infekce umírat více lidí než na onkologická onemocnění. V České republice bychom potřebovali zlepšit zejména kvalitu předepisovaných antibiotik, volit ta s co nejužším spektrem účinku,“ uvedla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Fakt, že odborníci mnohdy sahají po širokospektrých antibiotikách, stojí za jedním z největších důvodů nárůstu rezistence. Pokud se nepodaří přístup k těmto lékům upravit, nebudou na nemoci bakteriálního charakteru působit. Jestli bude negativní trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů obětí z celého světa.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ministr zdravotnictví Válek má rakovinu. Nádor je v časném stadiu, čeká ho operace
