Antibiotická rezistence
Každý rok v Evropě zemře na následky antibiotické rezistence více než 35 tisíc lidí, konkrétně v Česku zhruba 500. Pokud bude negativní trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů obětí z celého světa. Před tímto černým scénářem více než před aktuálním nedostatkem některých druhů antibiotik varovali experti napříč obory na tiskové konferenci konané začátkem listopadu v Praze. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi navíc stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur. Přesto existuje šance nepříznivou statistiku vylepšit. Řešením je edukace i přístup k problematice v duchu „jednoho zdraví“.
V roce 2019 došlo celosvětově k 1,27 milionu úmrtí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika. V rámci Evropy je obětí 35 tisíc. Za více než 73 procent z nich bylo odpovědných pouhých šest hlavních patogenů: E. coli, S. aureus, K. pneumoniae, S. pneumoniae, A. baumannii a P. aeruginosa.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: Kdy brát antibiotika, na jaké nemoci zabírají a v čem se nejčastěji chybuje
V České republice tyto bakterie mají každoročně na svědomí životy zhruba 500 lidí. „Co je ovšem navýsost znepokojivé, je skutečnost, že právě u nás má antibiotická rezistence více obětí než autonehody,“ zdůrazňují odborníci. Co vlastně stojí za tím, že začala antibiotika ztrácet své léčivé účinky?
Šťastný pacient? Ten bez antibiotik
V první řadě si na ně začaly bakterie zvykat, čemuž se zabránit nedá. Jednou z hlavních příčin vzrůstající rezistence je však neindikované nadužívání samotných antibiotik.
„Musím potvrdit, že drtivá většina infekcí v ordinaci praktického lékaře má virový původ – na ně antibiotika nezabírají. Navíc většina z nich je samoúzdravných. Pokud by se ovšem zdravotní stav pacienta zhoršil, vždy doporučuji, aby nemocný co nejdříve kontaktoval svého praktického lékaře, který ho zná nejlépe,“ objasnila praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Pacienti však mnohdy na lékaře doléhají, aby jim antibiotika předepsali – praktici by se však podle Bezdíčkové neměli k takovému kroku nechat dotlačit. „Pacient odcházející bez antibiotik je šťastný pacient,“ zdůraznila na tiskové konferenci.
Není to ale jen zbytečné používání antibiotik u virových infekcí, chybou je i přednostní a neodůvodněné používání širokospektrých antibiotik, či zbytečně dlouhá nebo prodlužovaná délka léčby.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Lékárníci si stále zoufají: Místo sto balení došlo osm. Zásoby penicilinu se tenčí
„Rezistentní bakterie si navíc dokážou předávat odolnost na antibiotika mezi sebou i bez jejich přítomnosti. Umí se šířit z člověka na člověka. Dalším rizikem je fakt, že dochází k takzvané multirezistenci, kdy si bakterie vytvoří rezistenci na více než jeden typ antibiotik,“ vysvětlila Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
Problém je i ve vodě
Na vzniku a šíření antibiotické rezistence se také podílí používání antibiotik v zemědělství a veterinární medicíně. Antibiotika se mohou dostávat do povrchových i odpadních vod a také do půdy.
„Zbytky antibiotik ve vodě a půdě mohou vytvářet tlak na rozvoj rezistentních kmenů bakterií. Standardní technologie čistíren odpadních vod nedokáží rozlišit mezi běžnými bakteriemi a těmi odolnými vůči antibiotikům. Vzhledem k neustálému vystavení nízkým koncentracím antibiotik a dalších léčiv v odpadní vodě mohou mít bakterie rezistentní vůči antibiotikům na čistírnách dokonce vyšší potenciál k množení,“ uvedla Aneta Pierzynová z České platformy antibiotické rezistence, 1. LF Univerzity Karlovy, Státní veterinární správa.
S úmyslem spojit odborníky ze všech relevantních oblastí boje proti antibiotické rezistenci v Česku vznikla platforma antibiotické rezistence (CZEPAR). Ta svými aktivitami a zaměřením odpovídá konceptu „One Health“ – „jedno zdraví“, který je postaven na spolupráci odborníků napříč všemi možnými obory a podpoře projektů zkoumající problém antibiotické rezistence z různých perspektiv.
V posledních dvou letech probíhala v České republice informační kampaň zaměřená na širokou veřejnost nazvaná Prevence antibiotické rezistence. Její součástí byla také organizace seminářů pro lékaře a soupis nových doporučení ohledně správného užívání antibiotik – určeno taktéž pro praktické lékaře a pediatry. Pozitivní dopady osvětové kampaně dokazují i výsledky průzkumů, které byly realizovány jak před jejím začátkem, tak i po jeho skončení.
Edukace pomáhá, ale nestačí
„Ukázalo se, že už téměř 75 procent spotřebitelů ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik. To je o devět procent více než před zahájením kampaně v roce 2021. Dalším důležitým bodem je zjištění, že o šest procent méně dotazovaných, nyní 30,6 procenta, se mylně domnívá, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení. Data obecně prokázala, jak je edukace veřejnosti i lékařů důležitá a rozhodně smysluplná,“ dodala Žemličková.
„Proti tomu, aby antibiotika ztrácela sílu, musíme stále systematicky bojovat ve spolupráci s veřejností i odborníky. V první linii u pacienta stojí praktičtí lékaři, kteří mohou čelit tlakům neinformovaných pacientů na předepsání antibiotik i v případě, že lidé přicházejí s nemocemi, na které antibiotika nezabírají. Je dobré, aby lékaři trpělivě vysvětlovali dvě věci: proč antibiotika nepředepíší nebo jak je důležité, aby bylo jejich užívání striktně dodrženo,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Zdůraznila, že aby aktivity podporující účinnost antibiotik přinášely co největší efekt, je třeba přistupovat k antibiotické rezistenci v duchu „One Health“ – „jedno zdraví“. „V rámci Evropy je cílem, aby se členské státy EU pokusily do roku 2030 snížit celkovou spotřebu antibiotik u lidí o 20 procent ve srovnání s rokem 2019,“ dodala Macková s tím, že je třeba preferovat antibiotika skupiny „Access“ (úzkospektrá s relativně málo nežádoucími účinky) a pokusit se snížit celkový výskyt infekcí krevního řečiště vybranými bakteriemi rezistentními na určitá antibiotika o 5 až 15 procent s ohledem na konkrétní typ.
