Závažné onemocnění plic Věra podědila po rodičích. Problémy mohou mít statisíce Čechů

Paní Věra zjistila, že trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).

Příběh pacientky Věry s CHOPN

První problémy s dýcháním zaznamenala dnes 69letá Věra z Pardubic před devíti lety. Byla zvyklá na pohyb, dlouhé vycházky i túry v přírodě, ale začala se náhle zadýchávat. Lékaři jí sdělili, že má astma. S přibývajícími lety obtíží přibývalo. Následná vyšetření odhalila, že má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), kterou způsobil nedostatek enzymu alfa-1 antitrypsinu (AAT). Že se astma proměnilo v tuto nemoc, způsobily geny od obou rodičů. Podle odborníků může být v Česku zhruba 450 tisíc lidí, kteří o svém problému s CHOPN netuší.

Problémy s dýcháním začala paní Věra mít v šedesáti letech, zejména při chůzi do schodů či kopce. „S manželem jsme chodili na dlouhé vycházky i na túry do hor. Při výšlapech jsem ale najednou musela odpočívat, protože jsem se zadýchávala. Trápit mě začal také kašel,“ popisuje.

ČTĚTE TAKÉ: Jako krabička cigaret, čisticí prostředky škodí plicím. Více jsou ohroženy ženy, uvádí studie

Lékařka z plicního oddělení pardubické nemocnice jí sdělila, že má astma. „Byly mi doporučeny inhalace, které mi dlouho pomáhaly,“ líčí Věra. S přibývajícími roky se ale její potíže s dechem i kašel zhoršily a přidalo se zahlenění.

V životě nikdy nekouřila

„Paní doktorka, ke které jsem v té době chodila na kontroly, mi radila, abych inhalovala častěji. Mně se to ale nezdálo, a tak jsem se rozhodla probrat svůj zdravotní stav ještě s jiným lékařem,“ popisuje. Na doporučení známého se v loňském roce obrátila na Plicní kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Po vyšetřeních, které zde absolvovala, jí lékaři sdělili, že má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Způsobil ji nedostatek takzvaného AAT – enzymu, který chrání plicní tkáně před poškozením.

„Lékaři mi vysvětlili, že se u mě kvůli nízké hladině tohoto enzymu změnilo astma na CHOPN. Zjistili, že za to mohou geny od obou mých rodičů. K rozvoji nemoci podle nich napomohlo i kuřácké prostředí, ve kterém jsem se pohybovala v práci. Já sama jsem ale nikdy nekouřila,“ zdůrazňuje Věra.

Specialisté z plicní kliniky ji poté odeslali do Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, kde Věru začali léčit. Chybějící enzym jí do žíly doplňovali každých 14 dní – z krevní plazmy zdravých dárců.

„V té době tato terapie nikde jinde dostupná nebyla. Dojíždění do Prahy mi ale nevadilo. Důležité bylo, že se mi po kapačkách vždycky hodně ulevilo a největší potíže s dýcháním ustoupily,“ vzpomíná.

V Česku je čtvrt milionu pacientů

Od začátku letošního roku nabízí léčbu pacientům s nedostatkem AAT i centra v několika dalších městech Česka. Věra už tak nemusí cestovat do Prahy, enzym jí pravidelně doplňují ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

„Podle lékařů se CHOPN zcela vyléčit nedá. Cítím se teď ale dobře a užívám si důchodu i svých čtyř vnoučat,“ doplňuje Věra, jejíž zdravotní stav je díky léčbě stabilizovaný.

VIDEO: Co nejčastěji stojí za poškozením plic?

Záměrně se však vyhýbá větším kolektivům, protože je náchylnější na virózy. „To ale neznamená, že bychom s manželem jenom seděli doma. Zvládám už zase dlouhé vycházky, a tak se snažíme trávit co nejvíc času v přírodě,“ dodává Věra.

CHOPN se v Česku léčí asi čtvrt milionu lidí, podle odhadů ale dalších přibližně 450 tisíc osob o svém problému vůbec neví. V důsledku trvalého zánětu se pacientům zužují dýchací cesty, do plic a z nich proudí jen omezené množství vzduchu, což působí problémy s dýcháním.

„K nejčastějším projevům CHOPN patří dušnost, kašel nebo vykašlávání hlenu. Pacienti bohužel příznaky často podceňují a odkládají návštěvu lékaře až do chvíle, kdy mají výrazně poškozené plíce. Pokud však nemoc odhalíme v raném stadiu, jsme schopni díky moderní léčbě zmírnit její projevy a zlepšit tak celkovou kvalitu života pacienta,“ konstatuje Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.

Celosvětově této nemoci podlehne každý rok zhruba 3,5 milionu lidí. Ačkoliv mezi nejčastější rizikové faktory patří kouření, bývá 30 až 40 procent obětí nekuřáků. Mezi další příčiny se řadí vnější faktory jako znečištění ovzduší, práce v prašném a zakouřeném prostředí, rizikovým faktorem je i nedonošenost.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jako krabička cigaret. Čisticí prostředky škodí plicím, více jsou ohroženy ženy, uvádí studie

Tagy: