Plicní embolie přichází nečekaně, může skončit smrtí. Jak vzniká a kdo je nejvíce ohrožen?
Nepříliš častá, avšak potenciálně velmi závažná až život ohrožující porucha plicního oběhu. Po srdečním infarktu a mozkové mrtvici je plicní embolie až třetí nejčastější srdečně-cévní příčinou úmrtí. Může vzniknout nečekaně, někteří lidé k ní však mají větší předpoklady. Na co si dát pozor, jak embolie vzniká, při kterých zdravotních potížích zpozornět a existuje prevence? Na to pro CNN Prima NEWS odpovídal plicní lékař Milan Sova z Fakultní nemocnice Brno a člen výboru pneumologické společnosti.
Pojem plicní embolie řada lidí někdy slyšela, jen někteří si však dokážou konkrétně představit, co se pod ním skrývá. „Jde o stav, kdy se krevní sraženina, která se nachází někde v oběhu – v krevním řečišti člověka – uvolní a dostane do plic. Zde ucpe danou cévu, přičemž v tomto důsledku může část plíce odumírat. Případně může dojít i k plicnímu infarktu,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Sova.
ČTĚTE TAKÉ: Mrtvice nehledí na věk. Zdeňka zasáhla za volantem a ochrnul. Riziko pomůže odhalit test
Tento stav je podle odborníka nepříznivý zejména z toho důvodu, že krev nemůže proudit tam, kam by proudit měla. Jak vůbec ke vzniku sraženiny, která může vyústit právě v plicní embolii, dochází?
Někdy stačí pohyb samotný
„Za prvé se může vytvořit v důsledku nějakého hyperkoagulačního stavu. Jde o vrozená onemocnění, zhoubný nádor či riziko u žen, které užívají hormonální antikoncepci. Ti všichni mají vyšší riziko plicní embolie a obecně vyšší riziko tvorby krevních sraženin,“ vysvětlil Sova.
Čtěte také
Krevní sraženina se typicky tvoří v dolních končetinách nebo v pánvi. „Uvolnit se může v důsledku obyčejného pohybu. Nemusí tak dojít k nějaké vyvolávající příčině. Někdy stačí, když jde člověk na toaletu, zatlačí a sraženina se uvolní,“ pokračoval pneumolog.
Stejně tak může jít o takzvaný syndrom turistické třídy. „Lidé na dlouhých letech dlouho sedí, nehýbou se, proto se jim může vytvořit sraženina třeba v dolních končetinách. A jak se postaví, rozejdou se, tak se může sraženina uvolnit a ‚vlítnout‘ do plic,“ doplnil.
Dušnost a bolest? Volejte lékaře
To, jaké příznaky bude člověk s plicní embolií vykazovat, záleží na její velikosti – respektive na velikosti ucpaného krevního řečiště. „Podle toho může pacient vykazovat symptomy od kašle, bolesti na hrudi, dušnosti. Právě dušnost v klidu je naprosto typickým příznakem. Někdy se může objevit také vykašlávání krve,“ jmenoval Sova.
Problém však podle něj je, že symptomy mohou být i nespecifické a neprojevovat se tak jasně. „A právě to je někdy nebezpečné,“ podotkl.
Mezi další akutní příznaky plicní embolie se řadí dle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIS) následující:
- úzkost
- pocení
- pokles krevního tlaku
- zrychlený puls a tlukot srdce
- kolaps a šok
Pokud člověk začne pociťovat bolest na hrudi spojenou s dušností, může se jednat nejen o možnou plicní embolii, ale také o infarkt. „Takový člověk by měl určitě vyhledat lékaře,“ zdůraznil Sova.
Kdo patří mezi nejohroženější?
Mezi nejvíce ohrožené skupiny – kterým by mohla plicní embolie hrozit – patří již zmínění lidé s vrozeným onemocněním, onkologičtí pacienti, obecně osoby s vyšším rizikem všeobecné tvorby krevních sraženin nebo ženy užívající hormonální antikoncepci.
Čtěte také
Mezi další rizikové faktory se řadí obezita, vyšší věk, minimum pohybu či kouření. U jinak zdravých lidí se nejčastěji plicní embolie vyskytne v důsledku chirurgického zákroku či výše popsaného dlouhého cestování.
Pokud lékaři plicní embolii diagnostikují, přichází na řadu léčba. „Postup se odvíjí od toho, jak velká embolie je. Pokud se jedná o masivní embolii a opravdu bezprostředně ohrožuje život pacienta, může mu být podána takzvaná trombolýza. Jde o léčbu, kdy se krevní sraženina rozpustí. Má však své nežádoucí účinky, proto se používá u opravdu nejvážnějších stavů,“ líčil Sova.
U všech ostatních stavů se za hospitalizace pacientovi podávají léky – zprvu ve formě injekcí, následně formou tablet – k ředění krve. Mnohdy je nutná i další podpůrná léčba.
Nebojte se si zadřepovat
V případě prevence podle Sovy velmi záleží na tom, o jakou skupinu se jedná. „Pacienti, kteří vědí, že mají poruchy srážlivosti – tedy že jsou k riziku tvorby krevních sraženin náchylnější – a letí někam daleko, by se měly podávat léky na ředění krve,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Špatná nálada, agrese či nechuť chodit mezi lidi. Jak přemoci podzimní depresi?
Jedním ze zásadních faktorů je zdravý životní styl: pohyb a zejména nekouření.
„Skutečně v otázce prevence záleží na jednotlivém člověku. Všeobecně však doporučuji u dlouhých letů a podobných případů, kdy se člověk dlouho nehýbe, aby dostatečně pil a jednou za čas se zvedl, prošel, udělal pár dřepů. Díky tomu se zapojí svalová pumpa a krev, která v žilách stagnuje, se rozproudí,“ radil pneumolog.
Jedním z rizikových faktorů vzniku krevní sraženiny je právě to, že krev „stojí“. „Když budeme dvanáct hodin sedět, nebudeme se hýbat, krev bude stát. A čím déle stojí, tím je větší šance, že se srazí,“ dodal Sova.
Kolik lidí ročně plicní embolie postihne, není přesně známé, odborníci však odhadují, že se jedná o zhruba jednoho člověka z tisíce. Tedy v České republice je embolií ročně postiženo zhruba 10 tisíc pacientů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zázrak či fatální omyl? Muže připravovali k odběru orgánů, na sále se probudil. Dnes žije
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
