Nepříliš častá, avšak potenciálně velmi závažná až život ohrožující porucha plicního oběhu. Po srdečním infarktu a mozkové mrtvici je plicní embolie až třetí nejčastější srdečně-cévní příčinou úmrtí. Může vzniknout nečekaně, někteří lidé k ní však mají větší předpoklady. Na co si dát pozor, jak embolie vzniká, při kterých zdravotních potížích zpozornět a existuje prevence? Na to pro CNN Prima NEWS odpovídal plicní lékař Milan Sova z Fakultní nemocnice Brno a člen výboru pneumologické společnosti.
Pojem plicní embolie řada lidí někdy slyšela, jen někteří si však dokážou konkrétně představit, co se pod ním skrývá. „Jde o stav, kdy se krevní sraženina, která se nachází někde v oběhu – v krevním řečišti člověka – uvolní a dostane do plic. Zde ucpe danou cévu, přičemž v tomto důsledku může část plíce odumírat. Případně může dojít i k plicnímu infarktu,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Sova.
ČTĚTE TAKÉ: Mrtvice nehledí na věk. Zdeňka zasáhla za volantem a ochrnul. Riziko pomůže odhalit test
Tento stav je podle odborníka nepříznivý zejména z toho důvodu, že krev nemůže proudit tam, kam by proudit měla. Jak vůbec ke vzniku sraženiny, která může vyústit právě v plicní embolii, dochází?
Někdy stačí pohyb samotný
„Za prvé se může vytvořit v důsledku nějakého hyperkoagulačního stavu. Jde o vrozená onemocnění, zhoubný nádor či riziko u žen, které užívají hormonální antikoncepci. Ti všichni mají vyšší riziko plicní embolie a obecně vyšší riziko tvorby krevních sraženin,“ vysvětlil Sova.
Rakovina bude zvládnutelná nemoc, věří experti. Zbraněmi jsou prevence i radikální přístup
Hormonálně závislá nádorová onemocnění – například rakovina prsu či prostaty. Právě to bylo tématem druhé konference Onko Pacient, za níž stojí Nadace pro výzkum rakoviny, jež se konala na konci října. Zejména podzim je spojován s prevencí zmíněných typů rakovin: Ať už se jedná o „Růžový říjen“ nebo „Movember“. Odborníci se snaží o problematice informovat veřejnost, vyvracet mýty a navazovat užitečná spojení napříč lékařskými specializacemi. Věří, že díky společnému úsilí se podaří vytvořit budoucnost, v níž bude rakovina zvládnutelnou chorobou.
Krevní sraženina se typicky tvoří v dolních končetinách nebo v pánvi. „Uvolnit se může v důsledku obyčejného pohybu. Nemusí tak dojít k nějaké vyvolávající příčině. Někdy stačí, když jde člověk na toaletu, zatlačí a sraženina se uvolní,“ pokračoval pneumolog.
Stejně tak může jít o takzvaný syndrom turistické třídy. „Lidé na dlouhých letech dlouho sedí, nehýbou se, proto se jim může vytvořit sraženina třeba v dolních končetinách. A jak se postaví, rozejdou se, tak se může sraženina uvolnit a ‚vlítnout‘ do plic,“ doplnil.
Dušnost a bolest? Volejte lékaře
To, jaké příznaky bude člověk s plicní embolií vykazovat, záleží na její velikosti – respektive na velikosti ucpaného krevního řečiště. „Podle toho může pacient vykazovat symptomy od kašle, bolesti na hrudi, dušnosti. Právě dušnost v klidu je naprosto typickým příznakem. Někdy se může objevit také vykašlávání krve,“ jmenoval Sova.
Problém však podle něj je, že symptomy mohou být i nespecifické a neprojevovat se tak jasně. „A právě to je někdy nebezpečné,“ podotkl.
Mezi další akutní příznaky plicní embolie se řadí dle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIS) následující:
- úzkost
- pocení
- pokles krevního tlaku
- zrychlený puls a tlukot srdce
- kolaps a šok
Pokud člověk začne pociťovat bolest na hrudi spojenou s dušností, může se jednat nejen o možnou plicní embolii, ale také o infarkt. „Takový člověk by měl určitě vyhledat lékaře,“ zdůraznil Sova.
Kdo patří mezi nejohroženější?
Mezi nejvíce ohrožené skupiny – kterým by mohla plicní embolie hrozit – patří již zmínění lidé s vrozeným onemocněním, onkologičtí pacienti, obecně osoby s vyšším rizikem všeobecné tvorby krevních sraženin nebo ženy užívající hormonální antikoncepci.
Demenci i Alzheimer mohou odhalit i problémy s chůzí. Podívejte se na skryté příznaky
Ztráta paměti je prvním příznakem demence, který většina lidí vnímá. Kromě zapomínání na věci, jako jsou peněženka nebo klíče, nebo na činy jako platby nebo schůzky, existují i další, méně známé příznaky. Ty mohou zahrnovat například potíže s orientací v prostoru, změny v chování a náladě či problémy s jazykem a komunikací.
Mezi další rizikové faktory se řadí obezita, vyšší věk, minimum pohybu či kouření. U jinak zdravých lidí se nejčastěji plicní embolie vyskytne v důsledku chirurgického zákroku či výše popsaného dlouhého cestování.
Pokud lékaři plicní embolii diagnostikují, přichází na řadu léčba. „Postup se odvíjí od toho, jak velká embolie je. Pokud se jedná o masivní embolii a opravdu bezprostředně ohrožuje život pacienta, může mu být podána takzvaná trombolýza. Jde o léčbu, kdy se krevní sraženina rozpustí. Má však své nežádoucí účinky, proto se používá u opravdu nejvážnějších stavů,“ líčil Sova.
U všech ostatních stavů se za hospitalizace pacientovi podávají léky – zprvu ve formě injekcí, následně formou tablet – k ředění krve. Mnohdy je nutná i další podpůrná léčba.
Nebojte se si zadřepovat
V případě prevence podle Sovy velmi záleží na tom, o jakou skupinu se jedná. „Pacienti, kteří vědí, že mají poruchy srážlivosti – tedy že jsou k riziku tvorby krevních sraženin náchylnější – a letí někam daleko, by se měly podávat léky na ředění krve,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Špatná nálada, agrese či nechuť chodit mezi lidi. Jak přemoci podzimní depresi?
Jedním ze zásadních faktorů je zdravý životní styl: pohyb a zejména nekouření.
„Skutečně v otázce prevence záleží na jednotlivém člověku. Všeobecně však doporučuji u dlouhých letů a podobných případů, kdy se člověk dlouho nehýbe, aby dostatečně pil a jednou za čas se zvedl, prošel, udělal pár dřepů. Díky tomu se zapojí svalová pumpa a krev, která v žilách stagnuje, se rozproudí,“ radil pneumolog.
Jedním z rizikových faktorů vzniku krevní sraženiny je právě to, že krev „stojí“. „Když budeme dvanáct hodin sedět, nebudeme se hýbat, krev bude stát. A čím déle stojí, tím je větší šance, že se srazí,“ dodal Sova.
Kolik lidí ročně plicní embolie postihne, není přesně známé, odborníci však odhadují, že se jedná o zhruba jednoho člověka z tisíce. Tedy v České republice je embolií ročně postiženo zhruba 10 tisíc pacientů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zázrak či fatální omyl? Muže připravovali k odběru orgánů, na sále se probudil. Dnes žije