Český účet za afghánskou misi: Prestiž i zkušenosti, ale také miliardy a 14 životů
Česká armáda působila na různých misích v Afghánistánu od roku 2002. Posledních 12 vojáků se domů vrátilo koncem června. Šlo o nejdelší operační nasazení ozbrojených sil v historii Armády České republiky. Jak masivní byla česká účast? Kolik stála? A jaký byl její přínos?
Vojenské síly Severoatlantické aliance se měly z Afghánistánu původně stáhnout k 11. září letošního roku. Rychlý postup bojovníků Tálibánu však vše uspíšil.
Čeští vojáci zemi opustili už na konci června. Poslední tucet jich na pardubické letiště přivezl velkokapacitní letoun An-124 Ruslan. Úkolem jednotky, která v Afghánistánu působila od letošního února, bylo zrušení české základny v hlavním městě a přesun techniky do Česka.
Čtěte také
11,5 tisíce vojáků
Historicky nejdéle trvajícím nasazením české armády prošlo za necelých dvacet let 11 500 vojáků. Někteří z nich se do Afghánistánu podívali i opakovaně. Od roku 2002 zde sloužili uniformovaní muži a ženy z polní nemocnice, chemické a biologické ochrany, strážních jednotek nebo chirurgického a rekonstrukčního týmu Lógar.
Dvacet jedna afghánských misí
České působení v Afghánistánu nebyla jediná nepřetržitá mise. Podle informací Vojenského historického ústavu lze naši přítomnost v zemi rozčlenit na celkem 21 etap, z nichž se každá mírně lišila posláním, počtem nasazených sil nebo délkou trvání. Jako první do Afghánistánu vyrazila 6. polní nemocnice. Jejím úkolem bylo zdravotnické zabezpečení pro příslušníky mezinárodních sil ISAF (International Security Assistance Force) a poskytování humanitární pomoci obyvatelům Afghánistánu.
Následně ji vystřídala 11. polní nemocnice a lékařské týmy ve své operaci fungovaly v letech 2002 a 2003. Celkem zde sloužilo přes 290 vojáků a vojaček.
V roce 2017 zamířila do Afghánistánu první jednotka vojenské policie, jejímž úkolem bylo střežení české ambasády v Kábulu. Jednotka vojenské policie Kamba zde měla působit i po 11. září, avšak evakuace českého vyslanectví de facto její působení ukončila.
Čeští vojáci, kteří padli v Afghánistánu
Nikolaj Martynov (27.10.1979 - 4.5.2007)
Milan Štěrba (25.8.1972 - 17.3.2008)
Radim Vaculík (8.4.1979 - 30.4.2008)
Robert Vyroubal (24.1.1980 - 31.5.2011)
Adrian Werner (3.12.1979 - 9.10.2011)
David Beneš (30.6.1986 - 8.7.2014)
Ivo Klusák (15.9.1980 - 8.7.2014)
Libor Ligač (15.10.1981 - 8.7.2014)
Jan Šenkýř (8.11.1975 - 8.7.2014)
Jaroslav Lieskovan (14.1.1975 - 14.7.2014)
Martin Marcin (14.2.1982 - 5.8.2018)
Kamil Beneš (17.1.1990 - 5.8.2018)
Patrik Štěpánek (14.9.1993 - 5.8.2018)
Tomáš Procházka (19.12.1976 - 22.10.2018)
14 kluků, kteří se nevrátili živí
Nasazení vojáků do ostré akce s sebou vždy nese smrtelné riziko. To se bohužel stalo i ve čtrnácti českých případech. Jako první z našich vojáků přišel o život nadrotmistr Nikolaj Martynov, který zahynul 4. května 2007. Příslušník 4. brigády rychlého nasazení v Chrudimi zemřel pod lavinou bahna a kamení, když v horách na hlídce vyprošťoval za deště zapadlé vojenské vozidlo. Další dva vojáci byli těžce zraněni.
Nejtragičtějším dnem byl z českého pohledu 8. červenec 2014, kdy po útoku sebevražedného atentátníka zemřeli hned čtyři naši vojáci. Posledním padlým byl 22. října 2018 rotný Tomáš Procházka. Stal se obětí střelby příslušníka afghánských bezpečnostních sil, který zaútočil na české vojenské vozidlo.
20 miliard korun
Takový je účet za naši účast na všech afghánských misí v podobě přímých nákladů českého státu, respektive ministerstva obrany. „Z této částky provozní výdaje činily 6,14 miliardy, náklady na personální výdaje 8,2 miliardy a zbrojní akvizice ve formě kapitálových výdajů činily za období 2002 až 2020 5,56 miliardy korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Petr Sýkora z tiskového oddělení Ministerstva obrany České republiky.
Zkušenosti a prestiž
V éteru se často objevují otázky, co Česko svou účastí na afghánské misi vlastně získalo, a zda je vůbec možné případné přínosy vyčíslit. Nebo zda vynaložení finančních i lidských zdrojů včetně obětí na životech nebylo zbytečné.
„Z našeho pohledu česká armáda získala neocenitelné bojové zkušenosti v podmínkách náročné mnohonárodní operace, které žádný mírový výcvik nedokáže plnohodnotně nahradit, a které se zúročily ve všech oblastech činnosti armády. Od velení a řízení, přes bojové nasazení až k logistickému zabezpečení jednotek,“ doplnil Sýkora.
Češi v zájmu velmocí?
Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček však vidí i další plusy. „Dle mého názoru šlo o to ukázat našim spojencům, že jsme platným členem týmu. To nás sice stálo finanční i lidské zdroje, ale zároveň nám to navyšuje renomé. Jasně tím definujeme naši vazbu k Západu, která nám přináší mnoho výhod, včetně těch ekonomických,“ sdělil CNN Prima NEWS.
Podle něho největší ekonomickou tíhu celého afghánského tažení nesly Spojené státy. Má to ostatně svou logiku, neboť impulsem pro vstup USA do Afghánistánu byly útoky z 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku a fakt, že Afghánistán ovládaný hnutím Tálibán poskytlo útočiště Úsámovi bin Ládinovi, jenž za terorem stál. „Ekonomická bilance USA v souvislosti s dvacetiletou eskapádou v Afghánistánu nebude pozitivní,“ odhadl Křeček.
Nemělo by nás podle něj ani nijak překvapovat, že velmoci prosazují své zájmy na úkor menších zemí. „Dělo se tak ve všech etapách lidské historie a nepochybuji o tom, že se tak bude dít i v budoucnu. Důležité je, aby vše mělo nějakou míru. V ideálním případě, aby nás to stálo jen tolik, že nás to vlastně nebude moc trápit. To o finančních nákladech české mise v Afghánistánu v zásadě můžeme prohlásit,“ uzavřel hlavní ekonom BH Securities.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
