reklama

Každé osmé dítě se rodí předčasně. Neonatologové zachraňují miminka už od 22. týdne

V dnešní den, 17. listopadu, si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii, ale také den předčasně narozených dětí. Letos už podesáté si můžeme alespoň symbolicky vzpomenout a podpořit rodiče, jimž se narodilo miminko do dlaně. Zachránit je v ČR umí špičková neonatologická péče a rodinám pomáhá také pacientská organizace Nedoklubko. Na Světový den předčasně narozených dětí se rozsvítí purpurovou barvou významné budovy po celém světě. Přečtěte si příběh maminky, která porodila kilové miminko. Své místo na světě si droboučký novorozenec doslova vybojoval.

reklama

První těhotenství před třemi lety proběhlo naprosto bez problémů. „Otěhotněla jsem krátce po vysazení antikoncepce a za necelých devět měsíců jsem neměla jedinou komplikaci,“ vypráví mladá maminka Nikola Knappová, která prvního syna Marečka porodila dva dny po termínu s krásnými mírami 3,36 kg a 51 cm. „Vše bylo zalité sluncem, kdyby nepřišla studená sprcha při kontrole po šestinedělí. Paní doktorka mi řekla, že musím na revizi kvůli neodloučené placentě,“ vzpomíná.

Nešetrná hysteroskopie mi způsobila srůsty v děloze. Musela jsem užívat hormony, aby mi narostla nová děložní sliznice

Lékaři Nikole řekli, že první menstruace by měla přijít nejdéle měsíc po ukončení kojení. „Kojila jsem necelý rok, tak jsem si s tím nelámala hlavu. Když ale menstruace nepřišla ani druhý měsíc po odstavení syna, začala jsem mít křeče do břicha, objednala jsem se na gynekologii,“ pokračuje mladá maminka. Tam se dozvěděla, že se pravděpodobně jedná o Ashermanův syndrom a je nutná operace.

Ashermanův syndrom jsou v podstatě srůsty dělohy, které zabraňují nejen menstruačnímu krvácení, ale také způsobují z velké míry i neplodnost. „V mém případě za komplikace mohla nešetrná revize po šestinedělí, při které mi byla odebrána placenta i se sliznicí. Jediné řešení, jak lze tyto srůsty odstranit, je chirurgická operace – hysteroskopie,“ vysvětluje. Operace, která proběhla v porodnici U Apolináře, dopadla dobře. Poté musela několik měsíců užívat hormony, které měly obnovit poničenou děložní sliznici.

Nikola toužila po druhém miminku, a i přes varování lékařů, že s otěhotněním může být problém, se jí podařilo otěhotnět velmi rychle. Na rozdíl od prvního těhotenství se však napodruhé objevily problémy od samého začátku. „Už při pohledu na pozitivní těhotenský test jsem tak nějak vnitřně cítila, že něco není v pořádku,“ pokračuje.

První velké krvácení přišlo ve 14. týdnu a Nikola musela ležet a odpočívat. Podruhé zakrvácela ve 23. týdnu a toto krvácení bylo ještě silnější než první. Po čtyřech dnech na kapačkách byla propuštěna domů. Další komplikace na sebe nenechaly dlouho čekat. „V noci 2. září mi začalo bolestivě tvrdnout břicho. Když se bolesti následujícího dne stupňovaly a začaly být pravidelné, jela jsem pro syna do školky a z ní ihned do porodnice,“ vzpomíná. Při vyšetření už měla pravidelné kontrakce. Lékaři jí nasadili kortikoidy na dozrání plic a upozornili, že miminko se pravděpodobně narodí předčasně.

Komplikace mě provázely celé těhotenství

„Druhý den ráno mě vyšetřil pan doktor Koucký, který na základě ultrazvuku vyloučil odtok plodové vody a řekl mi, že malý je v pořádku, jen má polohu napříč a pod sebou pupečníkové kličky. Dodal také, že pokud dojde k porodu, bude nejspíše nutný císařský řez,“ vypráví. Po pár dnech se tvrdnutí břicha vrátilo, přidaly se pravidelné kontrakce. Porod byl nevyhnutelný. Protože se chlapeček otočil a Nikola byla druhorodička, lékaři navrhli zkusit přirozený porod.

Bohužel ale opět nastaly komplikace. „Během povídání si s porodní asistentkou mi z ničeho nic po čtvrt hodině praskla voda a v tu chvíli jsem věděla, že je opravdu zle, protože půjde o vteřiny. Kolem mě se seběhla spousta doktorů a zaveleli jet okamžitě na operační sál. Porodní asistentka celou dobu zatlačovala pupečník, který se rval ven,“ vzpomíná na chvíle plné strachu Nikola.

Tobiášek se narodil o 11 týdnů dříve a měl potíže s dýcháním

Malý Tobias se nakonec narodil přirozeně. Vše bylo tak rychlé, že sekci už lékaři nestihli. Miminko vážilo 1 060 gramů a měřilo 36 cm. „Po pár dnech jsem se dozvěděla i příčinu předčasného porodu. Jednalo se o začínající zánět placenty a plodových obalů. Podle pana doktora to možná souviselo s těmi předchozími operacemi na děložním hrdle. Tobias naštěstí neměl žádnou infekci a všechna vyšetření dopadla dobře. Jediné, co nezvládal, bylo dýchání,“ dodává šťastná maminka. Malého si mohli rodiče odvést domů teprve dva dny před termínem porodu. V září Tobiášek oslavil rok, korigovaně je mu nyní 11 měsíců.

Mnoho komplikací v těhotenství je založeno pár dní po početí, říká přední český porodník

Malý Tobias se tak řadí mezi přibližně 8 % dětí, které se každoročně narodí předčasně. O předčasných porodech jsme si povídali s MUDr. Michalem Kouckým, Ph.D, vedoucím lékařem na oddělení rizikového těhotenství v pražské porodnici U Apolináře.

Máte nějaké statistiky, kolik se ročně rodí nedonošených dětí, pane doktore?
V Česku je nyní ročně bezmála 8 procent předčasně narozených dětí, což je průměrný výskyt shodný s vyspělými zeměmi. To znamená, že přibližně na 100 tisíc porodů připadá asi 8 tisíc dětí narozených před ukončeným 37. týdnem těhotenství.

Předčasné porody se dělí na spontánní, těch je přibližně 75 procent, a na ukončené uměle císařským řezem, těch je zbylých 25 procent.

V jakém týdnu už dokážou lékaři dítě zachránit? Někde jsem četla, že dokonce 22. týdne těhotenství?
Hranice životaschopnosti je daná zákonem i v ČR. Porodem živého dítěte se rozumí vypuzení či vyjmutí dítěte z těla matky se známkami života v týdnu vyšším než 24+0 a/nebo váhy více jak 500 g –⁠ potud volné znění zákona. Takto je to v celé republice včetně Podolí a dalších porodnic.

Nicméně Apolinář, podobně jako ve Švédsku a Japonsku, což jsou země s nejlepšími výsledky, má stanovenou hranici 22+0. V tomto konkrétním týdnu je šance na přežití v řádu spíše procent, od 23+0 již desítky procent, od 24+0 přežije kolem 50 % dětí. Většina z těch, které přežijí, se nakonec vyhne dlouhodobým komplikacím.

Povězte více k vašemu výzkumu, je skvělé, že vše můžete zkoumat v terénu na pacientkách… Jaká konkrétní vyšetření mohou odhalit rizika předčasného porodu?
Máme předpoklad, že řada komplikací v těhotenství je založena pár dní po početí. Předpokládáme, že toto je prapodstatou evoluce... přijmeme-li darwinovské teze, že přežije silnější a ti slabí jsou odsouzení se nereprodukovat. Vím, že to zní hodně drsně, ale tuším, že většina komplikací je prostě takto nastavena. Vzniká chybnou komunikací mezi imunitou matky, budoucím dítětem a také přirozeným nebo abnormálním osídlením matky mikroorganismy (bakteriemi, viry, atd).

Této komunikaci se říká v odborných kruzích tzv. materno-fetální cross-talk (není přesný český ekvivalent). Jenže tato komunikace se „nějak“ nastavuje pár dní po početí, to ženy ještě ani nemusí vědět, zdali jsou těhotné. Navíc, aby se tyto změny od plodu projevily v mateřském oběhu, musí být žena nejméně v 8. týdnu těhotenství.  Výzkum je zaměřen na co nejčasnější detekci změn v imunitě matky, v reále jsme schopni je zachytit až tak 10. týden. Pokud bychom potvrdili (jsme na začátku), bylo by teoreticky možné plošně využít u všech těhotných, abychom mohli výrazně přesněji říci, které ženě za několik týdnů reálně hrozí porod dříve atd. Opatření, která by případné riziko mohla ovlivnit, už nějaká máme...

Když máte podezření, že žena může předčasně porodit, jaká „opatření“ děláte?
Stávajícími klinickými prostředky máme zatím omezené možnosti, jak detekovat ženy s vyšším rizikem předčasného porodu. Jediným ukazatelem je měření délky děložního hrdla mezi 16.–30. týdnem ultrazvukem – tzv. cervikometrie. Děložní hrdlo je zrcadlem toho, zdali je těhotenství stabilní. S blížícím se porodem se postupně zkracuje. Zatímco v termínu je toto žádoucí, předčasně samozřejmě ne. Když zjistíme, že žena má zkrácení děložního hrdla, podáváme hormon progesteron. Ten sice produkuje placenta, ale pokud se ženám s rizikem podá navíc ve formě vaginálních tablet, je už prověřený fakt, že tímto způsobem riziko snížit opět můžeme. Progesteron příznivě ovlivňuje výše uvedený materno-fetální cross talk ve smyslu podpory stabilizace těhotenství.

Listopad: Měsíc předčasně narozených dětí

V minulých letech bývaly oslavy Světového dne předčasně narozených dětí ve znamení setkávání se. „Máme připraveny informativní materiály do všech 12 perinatologických center intenzivní péče, 13 center intermediární péče a dalších 6 zapojených novorozeneckých oddělení. Celý měsíc probíhají aktivity v rámci kampaně Purpurový listopad s jednoznačným cílem: šířit informace o nezralosti, příčinách předčasného porodu, rizikovém těhotenství a péči o předčasně narozená miminka. Bude představena a pokřtěna nová kniha Když přichází na svět miminka do dlaně. Kniha obsahuje texty mnoha odborníků z celé republiky i příběhy rodin. Cílem knížky je zejména podpora rodičů, kterým z různých důvodů hrozí předčasné narození jejich dítěte,“ uvádí Lucie Žáčková, vedoucí pacientské organizace Nedoklubko, která se věnuje pomoci rodinám s miminky do dlaně.

Purpurový háv: Připojuje se čím dál víc dominant

V předvečer Světového dne předčasně narozených dětí se do purpurové barvy zbarví významné dominanty České republiky. Letos se rozzáří alespoň jedna budova v každém městě, kde se nachází perinatologické centrum. Rozhledna Petřín a Tančící dům v Praze, hrad Špilberk v Brně, IGY centrum v Českých Budějovicích, hrad Hněvín v Mostě, zámek Větruše v Ústí nad Labem, divadlo v Plzni, OC Forum Nová Karolina v Ostravě, Muzeum v Karlových Varech, mnoho radnic a řada dalších významných budov se tak přidávají k takovým dominantám, jako jsou Eiffelova věž, the Empire State Building, Opera v Sydney, Bratislavský hrad nebo například Niagarské vodopády.

A proč je právě purpurová barvou předčasně narozených dětí? Purpurové srdce je celosvětově vnímaný symbol a ocenění za zranění v boji. Původně se udělovalo vojákům, v posledních letech myšlenku přejali i rodiče nedonošených dětí na celém světě. Purpurová barva je barva královská – barva králů a královen i všech nedonošených dětí.

Ve světe se již tradičně k oslavám připojují stovky organizací i jednotlivců. „Nedoklubko srdečně zve všechny, aby se k oslavě tohoto dne připojili: rodiče, nemocnice, zdravotnické pracovníky, firmy, politiky, média i jednotlivce,“ dodává Lucie Žáčková.

Tagy:
předčasný porod porodnice lékaři pacient Nedoklubko předčasně narozené dítě nedonošené dítě neonatologové

Hlavní zprávy

Schillerová ležící spící. Internet si střílí z exministryně kvůli nákladům na fotografy
Sociální sítě

Schillerová ležící spící. Internet si střílí z exministryně kvůli nákladům na fotografy

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se opět stala terčem internetových vtípků. Tentokrát lidé na sociálních sítích reagovali na informaci, že prezentace někdejší šéfky resortu na Instagramu a Facebooku stála miliony korun. Fotografové a kameramani si tak měli přijít na štědré odměny, což se stalo inspirací pro tradiční lidovou tvořivost – pozadu nezůstali ani Cimrmani. Vybrali jsme nejpovedenější výtvory.

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem
K věci

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem

Chtějí zpolitizovat policejní složky. To je podle šéfa Přísahy a někdejšího elitního policisty Roberta Šlachty motivace vládní koalice pro výměnu policejního prezidenta. Tím se má stát po odchodu Jana Švejdara na konci března jeho náměstek Martin Vondrášek. Je to podle Šlachty přání ODS, která si ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vodí jako slepého koně, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS. Šlachta zkritizoval také expremiéra Topolánka či exministra financí Kalouska (TOP 09).

Někteří poslanci TOP 09 a ODS dostali falešné SMS, že mají nastoupit do karantény

Aktualizováno

Několik poslanců koaličních stran ODS a TOP 09 v pátek obdrželo falešnou SMS zprávu o povinné karanténě kvůli kontaktu s osobou pozitivně testovanou na koronavirus. Uvedla to ODS v tiskové zprávě. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že jde o evidentní podvod. Zváží další právní aspekty takové činnosti a podle toho učiní právní kroky, úřad také podá trestní oznámení.

Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Odměny pro české medailisty v Pekingu odtajněny. Hokejisté mohou dostat až 16 milionů

Čeští sportovci získají v případě úspěchu na zimních olympijských hrách v Pekingu 2,4 milionu korun za zlato, 1,8 milionu za stříbro a 1,2 milionu za bronz. Navrhla to Národní sportovní agentura (NSA), která může částky definitivně potvrdit až po schválení letošního státního rozpočtu. Odměny by měly být stejné jako na letních olympijských hrách v Tokiu i poslední zimní olympiádě v Pchjončchangu. Hokejové týmy si mohou za případné senzační zlato přijít na 16,02 milionu korun.

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Na Česko se žene silný vítr, může dosáhnout síly orkánu. Budou se tvořit i sněhové jazyky

Silný vítr zůstane v Česku i o víkendu. V pátek večer se sice přechodně utiší, ale od sobotního rána bude opět postupně od západu zesilovat. Nejvíce pak bude foukat v neděli, kdy může dosáhnout v nárazech rychlosti mezi 70 až 110 kilometry v hodině a na horách i 130 kilometrů v hodině, tedy síly orkánu. Na horách na severu země silný vítr doprovodí vydatnější sněžení. V Krkonoších, Jizerských a Orlických horách, Jeseníkách a v jejich podhůří může napadnout pět až deset centimetrů sněhu během necelých 12 hodin, sdělil Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ).

reklama