reklama

Každé osmé dítě se rodí předčasně. Neonatologové zachraňují miminka už od 22. týdne

Tobiášek si musel své místo na světě doslova vybojovat. Narodil se o 11 týdnů dříve. (foto: Nikola Knappová)
Foto:

V dnešní den, 17. listopadu, si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii, ale také den předčasně narozených dětí. Letos už podesáté si můžeme alespoň symbolicky vzpomenout a podpořit rodiče, jimž se narodilo miminko do dlaně. Zachránit je v ČR umí špičková neonatologická péče a rodinám pomáhá také pacientská organizace Nedoklubko. Na Světový den předčasně narozených dětí se rozsvítí purpurovou barvou významné budovy po celém světě. Přečtěte si příběh maminky, která porodila kilové miminko. Své místo na světě si droboučký novorozenec doslova vybojoval.

reklama

První těhotenství před třemi lety proběhlo naprosto bez problémů. „Otěhotněla jsem krátce po vysazení antikoncepce a za necelých devět měsíců jsem neměla jedinou komplikaci,“ vypráví mladá maminka Nikola Knappová, která prvního syna Marečka porodila dva dny po termínu s krásnými mírami 3,36 kg a 51 cm. „Vše bylo zalité sluncem, kdyby nepřišla studená sprcha při kontrole po šestinedělí. Paní doktorka mi řekla, že musím na revizi kvůli neodloučené placentě,“ vzpomíná.

Nešetrná hysteroskopie mi způsobila srůsty v děloze. Musela jsem užívat hormony, aby mi narostla nová děložní sliznice

Lékaři Nikole řekli, že první menstruace by měla přijít nejdéle měsíc po ukončení kojení. „Kojila jsem necelý rok, tak jsem si s tím nelámala hlavu. Když ale menstruace nepřišla ani druhý měsíc po odstavení syna, začala jsem mít křeče do břicha, objednala jsem se na gynekologii,“ pokračuje mladá maminka. Tam se dozvěděla, že se pravděpodobně jedná o Ashermanův syndrom a je nutná operace.

K tématu

Ashermanův syndrom jsou v podstatě srůsty dělohy, které zabraňují nejen menstruačnímu krvácení, ale také způsobují z velké míry i neplodnost. „V mém případě za komplikace mohla nešetrná revize po šestinedělí, při které mi byla odebrána placenta i se sliznicí. Jediné řešení, jak lze tyto srůsty odstranit, je chirurgická operace – hysteroskopie,“ vysvětluje. Operace, která proběhla v porodnici U Apolináře, dopadla dobře. Poté musela několik měsíců užívat hormony, které měly obnovit poničenou děložní sliznici.

Nikola toužila po druhém miminku, a i přes varování lékařů, že s otěhotněním může být problém, se jí podařilo otěhotnět velmi rychle. Na rozdíl od prvního těhotenství se však napodruhé objevily problémy od samého začátku. „Už při pohledu na pozitivní těhotenský test jsem tak nějak vnitřně cítila, že něco není v pořádku,“ pokračuje.

První velké krvácení přišlo ve 14. týdnu a Nikola musela ležet a odpočívat. Podruhé zakrvácela ve 23. týdnu a toto krvácení bylo ještě silnější než první. Po čtyřech dnech na kapačkách byla propuštěna domů. Další komplikace na sebe nenechaly dlouho čekat. „V noci 2. září mi začalo bolestivě tvrdnout břicho. Když se bolesti následujícího dne stupňovaly a začaly být pravidelné, jela jsem pro syna do školky a z ní ihned do porodnice,“ vzpomíná. Při vyšetření už měla pravidelné kontrakce. Lékaři jí nasadili kortikoidy na dozrání plic a upozornili, že miminko se pravděpodobně narodí předčasně.

Komplikace mě provázely celé těhotenství

„Druhý den ráno mě vyšetřil pan doktor Koucký, který na základě ultrazvuku vyloučil odtok plodové vody a řekl mi, že malý je v pořádku, jen má polohu napříč a pod sebou pupečníkové kličky. Dodal také, že pokud dojde k porodu, bude nejspíše nutný císařský řez,“ vypráví. Po pár dnech se tvrdnutí břicha vrátilo, přidaly se pravidelné kontrakce. Porod byl nevyhnutelný. Protože se chlapeček otočil a Nikola byla druhorodička, lékaři navrhli zkusit přirozený porod.

Bohužel ale opět nastaly komplikace. „Během povídání si s porodní asistentkou mi z ničeho nic po čtvrt hodině praskla voda a v tu chvíli jsem věděla, že je opravdu zle, protože půjde o vteřiny. Kolem mě se seběhla spousta doktorů a zaveleli jet okamžitě na operační sál. Porodní asistentka celou dobu zatlačovala pupečník, který se rval ven,“ vzpomíná na chvíle plné strachu Nikola.

Tobiášek se narodil o 11 týdnů dříve a měl potíže s dýcháním

Malý Tobias se nakonec narodil přirozeně. Vše bylo tak rychlé, že sekci už lékaři nestihli. Miminko vážilo 1 060 gramů a měřilo 36 cm. „Po pár dnech jsem se dozvěděla i příčinu předčasného porodu. Jednalo se o začínající zánět placenty a plodových obalů. Podle pana doktora to možná souviselo s těmi předchozími operacemi na děložním hrdle. Tobias naštěstí neměl žádnou infekci a všechna vyšetření dopadla dobře. Jediné, co nezvládal, bylo dýchání,“ dodává šťastná maminka. Malého si mohli rodiče odvést domů teprve dva dny před termínem porodu. V září Tobiášek oslavil rok, korigovaně je mu nyní 11 měsíců.

Mnoho komplikací v těhotenství je založeno pár dní po početí, říká přední český porodník

Malý Tobias se tak řadí mezi přibližně 8 % dětí, které se každoročně narodí předčasně. O předčasných porodech jsme si povídali s MUDr. Michalem Kouckým, Ph.D, vedoucím lékařem na oddělení rizikového těhotenství v pražské porodnici U Apolináře.

Máte nějaké statistiky, kolik se ročně rodí nedonošených dětí, pane doktore?
V Česku je nyní ročně bezmála 8 procent předčasně narozených dětí, což je průměrný výskyt shodný s vyspělými zeměmi. To znamená, že přibližně na 100 tisíc porodů připadá asi 8 tisíc dětí narozených před ukončeným 37. týdnem těhotenství.

Předčasné porody se dělí na spontánní, těch je přibližně 75 procent, a na ukončené uměle císařským řezem, těch je zbylých 25 procent.

V jakém týdnu už dokážou lékaři dítě zachránit? Někde jsem četla, že dokonce 22. týdne těhotenství?
Hranice životaschopnosti je daná zákonem i v ČR. Porodem živého dítěte se rozumí vypuzení či vyjmutí dítěte z těla matky se známkami života v týdnu vyšším než 24+0 a/nebo váhy více jak 500 g –⁠ potud volné znění zákona. Takto je to v celé republice včetně Podolí a dalších porodnic.

Nicméně Apolinář, podobně jako ve Švédsku a Japonsku, což jsou země s nejlepšími výsledky, má stanovenou hranici 22+0. V tomto konkrétním týdnu je šance na přežití v řádu spíše procent, od 23+0 již desítky procent, od 24+0 přežije kolem 50 % dětí. Většina z těch, které přežijí, se nakonec vyhne dlouhodobým komplikacím.

K tématu

Povězte více k vašemu výzkumu, je skvělé, že vše můžete zkoumat v terénu na pacientkách… Jaká konkrétní vyšetření mohou odhalit rizika předčasného porodu?
Máme předpoklad, že řada komplikací v těhotenství je založena pár dní po početí. Předpokládáme, že toto je prapodstatou evoluce... přijmeme-li darwinovské teze, že přežije silnější a ti slabí jsou odsouzení se nereprodukovat. Vím, že to zní hodně drsně, ale tuším, že většina komplikací je prostě takto nastavena. Vzniká chybnou komunikací mezi imunitou matky, budoucím dítětem a také přirozeným nebo abnormálním osídlením matky mikroorganismy (bakteriemi, viry, atd).

Této komunikaci se říká v odborných kruzích tzv. materno-fetální cross-talk (není přesný český ekvivalent). Jenže tato komunikace se „nějak“ nastavuje pár dní po početí, to ženy ještě ani nemusí vědět, zdali jsou těhotné. Navíc, aby se tyto změny od plodu projevily v mateřském oběhu, musí být žena nejméně v 8. týdnu těhotenství.  Výzkum je zaměřen na co nejčasnější detekci změn v imunitě matky, v reále jsme schopni je zachytit až tak 10. týden. Pokud bychom potvrdili (jsme na začátku), bylo by teoreticky možné plošně využít u všech těhotných, abychom mohli výrazně přesněji říci, které ženě za několik týdnů reálně hrozí porod dříve atd. Opatření, která by případné riziko mohla ovlivnit, už nějaká máme...

Když máte podezření, že žena může předčasně porodit, jaká „opatření“ děláte?
Stávajícími klinickými prostředky máme zatím omezené možnosti, jak detekovat ženy s vyšším rizikem předčasného porodu. Jediným ukazatelem je měření délky děložního hrdla mezi 16.–30. týdnem ultrazvukem – tzv. cervikometrie. Děložní hrdlo je zrcadlem toho, zdali je těhotenství stabilní. S blížícím se porodem se postupně zkracuje. Zatímco v termínu je toto žádoucí, předčasně samozřejmě ne. Když zjistíme, že žena má zkrácení děložního hrdla, podáváme hormon progesteron. Ten sice produkuje placenta, ale pokud se ženám s rizikem podá navíc ve formě vaginálních tablet, je už prověřený fakt, že tímto způsobem riziko snížit opět můžeme. Progesteron příznivě ovlivňuje výše uvedený materno-fetální cross talk ve smyslu podpory stabilizace těhotenství.

Listopad: Měsíc předčasně narozených dětí

V minulých letech bývaly oslavy Světového dne předčasně narozených dětí ve znamení setkávání se. „Máme připraveny informativní materiály do všech 12 perinatologických center intenzivní péče, 13 center intermediární péče a dalších 6 zapojených novorozeneckých oddělení. Celý měsíc probíhají aktivity v rámci kampaně Purpurový listopad s jednoznačným cílem: šířit informace o nezralosti, příčinách předčasného porodu, rizikovém těhotenství a péči o předčasně narozená miminka. Bude představena a pokřtěna nová kniha Když přichází na svět miminka do dlaně. Kniha obsahuje texty mnoha odborníků z celé republiky i příběhy rodin. Cílem knížky je zejména podpora rodičů, kterým z různých důvodů hrozí předčasné narození jejich dítěte,“ uvádí Lucie Žáčková, vedoucí pacientské organizace Nedoklubko, která se věnuje pomoci rodinám s miminky do dlaně.

Purpurový háv: Připojuje se čím dál víc dominant

V předvečer Světového dne předčasně narozených dětí se do purpurové barvy zbarví významné dominanty České republiky. Letos se rozzáří alespoň jedna budova v každém městě, kde se nachází perinatologické centrum. Rozhledna Petřín a Tančící dům v Praze, hrad Špilberk v Brně, IGY centrum v Českých Budějovicích, hrad Hněvín v Mostě, zámek Větruše v Ústí nad Labem, divadlo v Plzni, OC Forum Nová Karolina v Ostravě, Muzeum v Karlových Varech, mnoho radnic a řada dalších významných budov se tak přidávají k takovým dominantám, jako jsou Eiffelova věž, the Empire State Building, Opera v Sydney, Bratislavský hrad nebo například Niagarské vodopády.

A proč je právě purpurová barvou předčasně narozených dětí? Purpurové srdce je celosvětově vnímaný symbol a ocenění za zranění v boji. Původně se udělovalo vojákům, v posledních letech myšlenku přejali i rodiče nedonošených dětí na celém světě. Purpurová barva je barva královská – barva králů a královen i všech nedonošených dětí.

Ve světe se již tradičně k oslavám připojují stovky organizací i jednotlivců. „Nedoklubko srdečně zve všechny, aby se k oslavě tohoto dne připojili: rodiče, nemocnice, zdravotnické pracovníky, firmy, politiky, média i jednotlivce,“ dodává Lucie Žáčková.

K tématu

Tagy: předčasný porod porodnice lékaři pacient Nedoklubko předčasně narozené dítě nedonošené dítě neonatologové
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Slovensko

Spolumajitele Penty Haščáka poslal soud do vazby. Viní ho i z praní špinavých peněz

Spolumajitele Penty Haščáka poslal soud do vazby. Viní ho i z praní špinavých peněz

Soud na Slovensku poslal v pátek večer do vazby spolumajitele finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka, kterého policie v úterý zadržela a obvinila z korupce a praní špinavých peněz. Novinářům to řekl prokurátor. Obhajoba podala proti rozhodnutí soudkyně Specializovaného trestního soudu stížnost, na verdikt odvolacího soudu bude Haščák čekat ve vazbě.

Lidé si užívají rozvolněná opatření. Odborníci varují před přílišným optimismem
Další koronaviry kolují v přírodě, tvrdí čínská viroložka. Zásobárnou jsou netopýři
Blatný: Nechejme se otestovat, abychom udrželi otevřené obchody a společenský život
Pod autobusem na Jihlavsku se utrhla krajnice, vezl školáky. Tři těžce zranění
Hrozil bombami v nemocnicích, obchodech či poštách. Policisté ho dopadli v zahraničí
reklama
reklama
Nedočkaví štamgasti vyrazili na pivo už v šest ráno. O půl sedmé byla plná hospoda

Lidé

Domácí zpravodajství

Kampaň za miliony obnoví důvěru, tvrdí Havlíčkův úřad. Bábek: Stačí změnit komunikaci
Ve věznicích kvůli covidu chybí stovky dozorců. Budou za ně zaskakovat policisté
Stovky volných termínů, jednotky zájemců. Učitelé se na covid testy zdarma nehrnou
Další články
reklama
reklama