Zatímco dnes za předčasné splacení hypotečního úvěru zaplatíte bankám stovky, nejvýše nižší tisíce korun, v budoucnu by to mohly být až desítky tisíc. V Poslanecké sněmovně totiž leží návrh, podle kterého by poplatky za dřívější doplacení půjčky mohly dosáhnout až tří procent ze splácené částky.
Přestože zákon o spotřebitelském úvěru není jako celek předmětem jednání na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny, může doznat změn. A to pomocí „přílepku“ k vládnímu návrhu zákona, kterým se mají rozšířit daňové výhody pro dlouhodobé investování. Upozornil na to portál Peníze.cz.
Návrh na změnu příslušného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru doručil do sněmovny poslanec Jan Řehounek (ANO), který je zároveň členem rozpočtového výboru, a ke zmíněné normě ji přidal až po prvním sněmovním čtení. Novelu mají poslanci projednat ve druhém čtení ve středu 15. července.
Zvítězili nad bankou. Statisíce za předčasné splacení hypotéky hradit nemusí
Finanční arbitr vydal rozhodnutí, které možná jednou provždy vyřeší otázku poplatků za předčasné splacení nejen hypotečního úvěru. Podle něho si banky mohou účtovat pouze náklady, které jim v souvislosti s předčasným splacením vznikly. Mezi ně ale nelze zahrnout snížení úrokových výnosů ani úrokové náklady poskytovatele.
Podle Řehounkova návrhu by si banky při předčasném splacení (nejen) hypotečního úvěru mohly naúčtovat poplatek stanovený jako rozdíl mezi úrokovou sazbou sjednanou v úvěrové smlouvě klienta a průměrnou úrokovou sazbou u jednotlivých druhů úvěrů na trhu. Tu by, rovněž podle Řehounkova návrhu, měla každý měsíc vyhlašovat Česká národní banka.
Tříprocentní strop
Pokud by tedy klient měl sjednanou hypotéku se sazbou ve výši tří procent a průměrná sazba na trhu by podle ČNB byla třeba jedno procento, mohla by banka po svém klientovi při předčasném splacení chtít dvě procenta ze splácené sumy.
V návrhu je ale zároveň uvedeno, že maximální výše takového poplatku může dosáhnut tří procent z předčasně splácené částky. Jenže i tak může jít v případě hypotečních úvěrů o nezanedbatelný balík peněz. Průměrná výše hypotéky dosáhla v květnu 3,1 milionu korun. Pokud by tedy někdo naráz předčasně splatil takovou sumu, musel by k tomu přidat ještě přes 90 tisíc korun. Současná úprava zákona přitom poplatku dává strop na 50 tisíc.
Předčasně splatili hypotéku a banka po nich chce statisíce. Může si to však dovolit?
Pokud se lidé rozhodnou pro předčasné splacení jakéhokoli úvěru, měla by jim banka naúčtovat jen účelně vynaložené náklady, které jí v souvislosti s tímto úkonem vzniknou. Zákon o ochraně spotřebitele však přesně nestanovuje, co všechno lze do těchto nákladů zahrnout. Toho některé banky využívají a neváhají za předčasně splacenou půjčku po klientech vymáhat obří částky.
„Povede to pouze k vytvoření bariér na trhu a klientům se zhorší podmínky, za kterých mohou se svými úvěry přecházet od jedné banky k druhé. A to v době, kdy jsme se ocitli na růstové trajektorii úrokových sazeb u hypoték,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Upozornil tak na jeden z negativních důsledků, pokud Řehounkův návrh poslanci podpoří.
Chybí jasná definice
Jan Řehounek portálu Peníze.cz přiznal, že na svém návrhu primárně spolupracoval s Českou bankovní asociací. „Nejde ale o žádný přílepek. Chtěl jsem, aby se vyřešila nejasná definice účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vzniknou v momentě, kdy se dlužník rozhodne úvěr předčasně splatit,“ řekl Řehounek CNN Prima NEWS.
Podle něho je jím zvolený způsob podání návrhu na změnu jediný schůdný s ohledem na to, že končí volební období současné Poslanecké sněmovny. „Kdybych to chtěl prosazovat skrze otevření zákona o spotřebitelském úvěru jako celku, je velmi pravděpodobné, že by se to v tomto funkčním období už nestihlo,“ vysvětlil.
A vnesení světla do definice účelně vynaložených nákladů je podle Řehounka nezbytné. V důvodové zprávě ke svému návrhu mimo jiné uvádí, že aktuální podoba zákona o spotřebitelském úvěru „narušuje právní jistotu věřitele vyplývající z předpokladu dodržení sjednané smlouvy“. Dlužník má totiž možnost úvěr splatit kdykoli, za což věřiteli podle zákona náleží kompenzace v podobě úhrady „účelně vynaložených nákladů, které s předčasným splacením vzniknou“.
Byt za 10 milionů? Nic neobvyklého. Strany ve volbách lákají voliče na zlevnění
Pořídit si vlastní nemovitost stojí majlant. Většina politických stran před volbami do Sněmovny slibuje, že se zasadí o dostupnější bydlení pro všechny. Jaký má kdo recept?
K tomuto termínu se však podle poslance hnutí ANO postupně objevily různé výklady, které účelně vynaloženými náklady rozuměly částky v řádu jednotek stovek korun, ale také v řádu desítek tisíc korun. Řehounek chce na druhé straně svým návrhem „rozšířit množinu případů, kdy je předčasné splacení úvěrů zcela zdarma, a to na případy prodeje nemovitosti, jíž se spotřebitelský úvěr týká“.
Případ UniCredit
Právě CNN Prima NEWS před několika týdny informovala o případu, kdy klienti banky UniCredit vedli s peněžím ústavem spor u Finančního arbitra o výši poplatku za předčasně splacenou hypotéku. Banka jim vedle administrativních nákladů ve výši 1 500 korun naúčtovala dalších 225 tisíc jako kompenzaci své úrokové ztráty. Finanční arbitr rozhodl ve prospěch manželského páru a bance UniCredit dokonce uložil pokutu 15 tisíc korun.
„Finanční arbitr konstatoval, že banka na tyto poplatky nemá nárok a že může po klientech vyžadovat skutečně úhradu jen těch nákladů, které přímo souvisí s předčasným splacením úvěru,“ řekl CNN Prima NEWS Vít Hrnčiřík, předseda spolku Společnost v právu, který sdružuje spotřebitele, jež se brání u Finančního arbitra.
UniCredit však trvá na tom, že na svém postupu při účtování poplatků neshledala nic závadného. „Banka při stanovení výše požadované náhrady účelně vynaložených nákladů při předčasném splacení hypotéky provádí standardní výpočet v souladu s podmínkami uzavřené smlouvy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Petr Plocek, mluvčí UniCredit. Podle něho pro banku hovoří i podrobné analýzy včetně srovnání s jinými státy Evropské unie.