Ať Chorvatsko vstoupí do schengenského prostoru. Uděláme pro to všechno, slíbil Fiala

Fiala uvedl, že při neformálních rozhovorech se zástupci zemí EU cítil velkou podporu pro vstup Chorvatska do Schengenu. Předvstupním hodnocením už dříve prošly též Rumunsko a Bulharsko, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly.

„Dovedeme si představit tuto otázku spojit, ale současně za české předsednictví říkám, že pokud by se to na tom mělo zadrhnout a kvůli tomu posouvat, pak je namístě situaci odblokovat, přijmout Chorvatsko, kde cítím obecný souhlas a nevidím překážky ze strany dalších zemí, a proces ukončit tak, aby Chorvatsko 1. ledna mohlo být členem Schengenu,“ řekl Fiala.

Plenkovič uvedl, že podle zprávy od Evropské komise Chorvatsko v osmi oblastech splnilo podmínky a vytvořilo dohledový mechanismus, který se týká kontroly hranic a sledování nelegální migrace. Česko bude podle chorvatského premiéra hrát jakožto země předsedající EU významnou roli.

Plenkovičova vláda si vytkla dva strategické cíle, kromě vstupu do schengenské zóny k nim patří také členství v eurozóně. Summit EU v červnu schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně to stvrdí ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Firmy chtějí využívat ropovod Adria

Premiér Fiala s Plenkovičem dalé hovořil o spolupráci v energetice, diskutovali o LNG terminálech a kapacitách pro přepravu ropy. Firmy provozující v Česku rafinerie mají podle Fialy zájem využívat část kapacit ropovodu Adria, aby dokázaly postupně částečně nahrazovat ruskou ropu.

„Víme i z jednání s některými firmami, provozujícími rafinerie na území České republiky, že mají zájem i schopnosti využívat některé kapacity ropovodu Adria tak, aby dokázaly postupně nahrazovat alespoň částečně ruskou ropu,“ poznamenal Fiala. Hlavním zdrojem ale pro Česko není Adria, nýbrž Transalpinský ropovod (TAL), o jehož rozšíření se jedná. Ropovod z Terstu zásobuje rafinerie v Česku, Rakousku či Německu.

Co se týče plynu, jedná se s Chorvatskem podle Fialy spíše o dlouhodobější spolupráci. Česko podle něj plní své zásobníky, a navíc zakoupilo část kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. „V případě LNG terminálů bude ještě potřeba dostavět, respektive rozšířit plynová vedení, aby to mohly využívat i okolní země. To nějakou dobu bude trvat,“ řekl Fiala ke spolupráci s Chorvatskem.

České firmy mají podle ministerského předsedy také zájem podílet se na některých strategických projektech v Chorvatsku, například na rozvoji přístavu Rijeka. To potvrdil i Plenkovič.