Školy by od státu měly dostat podporu na úhradu energií
Školy by měly dostat podporu na úhradu energií, prostředky by měl získat jejich zřizovatel. Na tiskové konferenci po návratu z Ukrajiny to uvedl ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s tím, že podoba pomoci bude jasná do půlky září. Zároveň přiblížil spolupráci s Ukrajinou ve vzdělávání.
Podle Balaše jsou dále některé návrhy pomoci s energiemi již připraveny, ještě se o nich jedná. „Počítá se s tím, že prostřednictvím zřizovatelů budou školy získávat finanční prostředky právě proto, aby zvýšenou sazbu energií zvládly. Nebude to program ‚studená sprcha‘ či ‚otužování do škol‘, ale skutečně podpora energií. Zvládnutelné by to být mělo,“ uvedl ministr. Podle něj bude nezbytné kvůli drahým energiím rozpočty škol podpořit.
Balaš řekl, že o podpoře by mělo být jasno v první polovině září. „Je lépe podpořit školy, je to ekonomicky a energeticky méně náročné než držet děti doma. Domácnosti tak nemusí topit. Je logické podpořit děti, aby zůstaly ve škole. Tímto směrem se budou ubírat i kroky vlády,“ uvedl.
MInistr školství zmínil, že podporu by měly získat základní, střední a také vysoké školy. Ty podle něj zvažují i další opatření. Rektoři diskutují třeba o posunutí semestru do teplejších měsíců, dřívějším zahájení výuky či přesunu zkouškového období.
Spolupráce s Ukrajinou se uzavře na podzim
„Česko a Ukrajina chystají dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Má mimo jiné sladit postup ve výchově a výuce. Uzavřít by se měla na podzim,“ uvedl Balaš. Experti z ministerstva se svými ukrajinskými protějšky jednali hlavně o zajištění vzdělávání a školní docházky ukrajinských školáků.
Podle původních odhadů se očekávalo, že do škol v Česku může nastoupit v novém školním roce až 130 tisíc žaček a žáků z Ukrajiny. Balaš řekl, že skutečný počet bude asi poloviční. Minulý týden uvedl, že se zapsalo kolem 57 tisíc dětí a mladých a že kapacity škol by měly být ve většině míst v republice dostatečné.
V některých místech by ale mohly fungovat ukrajinské třídy, uvedl Balaš. Dál by měly být v provozu také adaptační skupiny. Ukrajinská strana stojí i o takzvané „ukrajinské sobotní školy“. V Brně a Praze by pak měla vzniknout centra, kde by ukrajinští žáci mohli skládat přijímací či jiné zkoušky.
„S kolegy z ukrajinské strany jsme diskutovali podrobně jejich plány ke vzdělávání a školní docházce ukrajinských dětí s ohledem na jejich životní situaci. Jak budou schopni zajistit vzdělávání pro děti, které zůstaly doma, uprchly do jiného regionu, zůstaly v okupovaném území, nebo jsou v zahraničí,“ popsala návštěvu na Ukrajině náměstkyně ministerstva pro ekonomiku a legislativu Pavla Katzová. Podle ní budou obě země kroky koordinovat.
Dohoda se chystala roky
Podle Balaše se dohoda začala připravovat už před několika lety. Covidová epidemie uzavření oddálila. Dokument se nyní po ruské invazi na Ukrajinu upravuje, aby zohlednil nynější situaci a podmínky. Podle Balaše má mimo jiné právě umožnit koordinování a sladění výchovy a vzdělávání. Experti obou zemí budou nové znění projednávat on-line. Na podzim by se měla pak dohoda podepsat.
Při třídenní návštěvě Ukrajiny Balaš se svým týmem navštívil univerzity ve Lvově a Kyjevě. Jednal mimo jiné o vzniku českého „lektorátu“. Posílit by se měla výuka bohemistiky. „S ohledem na intenzitu vztahů je to krok správným směrem. Ne, že by se bohemistika neučila, ale zřízení lektorátu přispěje ke zkvalitnění procesu,“ dodal ministr.
