Kolona čínského prezidenta Si Ťin-pchinga vyjíždí z vládního letiště Vnukovo-2 u Moskvy, Rusko, pondělí 20. března 2023. Zdroj: AP
Čínský prezident Si Ťin-pching se v pondělí sešel v Kremlu na neformální schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území. Návštěva naznačuje, že Peking necítí odpovědnost tlačit na Kreml v souvislosti se zvěrstvy páchanými na Ukrajině, řekl k tomu americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. „Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ sdělil podle agentury TASS Putin. Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval, že Rusko podle něj Čínu podporuje.
Putin pogratuloval svému čínskému protějšku k obhájení funkce ve volbách. Čínský lídr pak vyjádřil přesvědčení, že Putin taktéž napřesrok uspěje ve volbách, a prohlásil, že Rusko pod Putinovým vedením v posledních letech dosáhlo značných úspěchů. „Vím, že příští rok se ve vaší zemi uskuteční další prezidentské volby. Díky vašemu vedení dosáhlo Rusko v posledních letech značných úspěchů a rozkvětu. Jsem přesvědčen, že ruský lid vás silně podpoří ve vašich dobrých záměrech,“ řekl Si.
ČTĚTE TAKÉ: Úspěšný protiútok Ukrajinců u Bachmutu. Rusy tam nečeká nic dobrého, hodnotí situaci odborníci
„Ukrajina bude figurovat na pořadu dne,“ uvedl před jednáním Peskov, který zároveň obvinil Spojené státy ze „zdržování“ ohledně urovnání situace na Ukrajině, Washington podle něj prý neumožňuje zpomalení bojů. Rusko na Putinův rozkaz loni v únoru rozpoutalo svou invazí na Ukrajinu největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. USA a další západní země poskytují Kyjevu zbraně, aby se země mohla ruské invazní armádě bránit.
Prezident Si přistál dopoledne na moskevském letišti Vnukovo a po příletu podle tamní státní agentury TASS řekl, že Peking je připraven po boku Moskvy bránit světový řád založený na mezinárodním právu. Si je první zahraniční vůdce, který si od pátku potřásl s Putinem rukou, poznamenala agentura Reuters. Mezinárodní trestní soud (ICC) v pátek na šéfa Kremlu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Podle amerického ministra zahraničí Blinkena by Čína spíše měla jednat s Kyjevem a pobízet Moskvu, aby stáhla z Ukrajiny své jednotky. „To, že prezident Si cestuje do Ruska jen několik dní poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na prezidenta Putina, naznačuje, že Čína necítí žádnou zodpovědnost hnát Kreml k zodpovědnosti za zvěrstva spáchaná na Ukrajině a... radši by jim poskytovala diplomatické krytí, aby v páchání těchto zločinů pokračovali,“ řekl Blinken na tiskové konferenci ve Washingtonu.
Blinken uvedl, že jakýkoli plán, který není postavený na respektování ukrajinských hranic, je přinejlepším „zdržovací taktikou“. „Svět by se neměl nechat zmást žádným taktickým manévrem Ruska, podporovaným Čínou nebo kteroukoli jinou zemí, s cílem zastavit válku podle jeho představ,“ řekl šéf americké diplomacie. „Ukrajina už přišla se spravedlivým mírovým vzorcem. Je-li Čína odhodlána podpořit ukončení války... může jednat s (ukrajinským) prezidentem Zelenským... a využít svůj vliv k donucení Ruska stáhnout své síly,“ dodal.
Ukrajina: Rusko musí nejprve stáhnout svá vojska
Hlavní jednání jsou plánována na úterý. Agentura AP třídenní návštěvu čínského prezidenta v Moskvě vnímá jako významnou diplomatickou podporu ruské hlavě státu v jeho konfrontaci se Západem. Peking se oficiálně k válce staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit a USA se obávají, že by mohl Rusku začít poskytovat vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice.
Peking v den výročí ruského vpádu na Ukrajinu 24. února představil dvanáctibodový plán ukončení války. Mimo jiné v něm vybídl, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzval ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se přihlásil k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Některá americká média mezitím informovala, že Si by měl po své návštěvě Moskvy se Zelenským telefonicky hovořit.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v pondělí na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici: „Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského ‚mírového plánu‘. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN,“ napsal Danilov.
Ruské úřady stíhají členy Mezinárodního trestního soudu
Čína v pondělí vyzvala ICC k objektivnosti a nestrannosti. „ICC musí zaujmout objektivní a nestranný postoj, respektovat imunitu hlav států a vyhnout se politizaci a dvojím standardům,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin jen několik hodin před zahájením státní návštěvy čínského prezidenta v Rusku. Wang rovněž dodal, že Čína bude k ukrajinské krizi i nadále zaujímat objektivní a spravedlivou pozici a chce také zastávat konstruktivní roli v mírových jednáních.
Ruské úřady mezitím zahájily trestní stíhání soudců ICC. Ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny, začal konkrétně stíhat hlavního prokurátora ICC Karima Khana, který podle něj požádal o vydání zatykače, a další tři soudce. Výbor uvedl, že stíhání Putina má „vědomě nezákonný charakter, protože důvody pro přivedení k trestní odpovědnosti chybí“.
