PŘEHLEDNĚ: Jak by vypadala mobilizace v Česku a kdo může odmítnout mimořádnou službu?
Mobilizace. Slovo, které v posledních několika letech straší nejednoho českého občana – byť mnohdy zbytečně. Odvody do bojové pohotovosti při obraně státu se totiž řídí jasně danými pravidly a postupy, které stanovuje zákon.Stejně tak existuje pořadí, ve kterém by se jednotlivé vrstvy české společnosti postupně zapojovaly do služby. Jaké jsou podmínky pro vyhlášení mobilizace, co znamená dobrovolné předurčení a kdy by přišla řada na běžné civilisty v případě ohrožení Česka? Podívejte se na přehled, který zpracovala redakce CNN Prima NEWS.
V první řadě je na místě podotknout, že k odvodu do bojové pohotovosti vede dlouhá a komplikovaná cesta, přičemž běžní Češi bez výcviku jsou až na jejím úplném konci. Rozhodně tak neplatí, že by museli civilisté ze dne na den vzít do rukou zbraň, pokud by došlo k ohrožení státu či jiné krizové situaci. Zákon to ostatně nedovoluje a v případě mobilizace nastavuje jasné mantinely a postupy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Českou armádu ochromila personální krize: Chybí vojáci, nábory nefungují
Kdy tedy dochází k mobilizaci? Zahájena může být za stavu ohrožení státu (popř. jeho suverenity, územní celistvosti nebo demokratických pilířů) nebo ve válečném stavu. V obou případech ji může vyhlásit pouze Parlament ČR – tedy nikoliv prezident republiky, jak se objevuje v mnohých dezinformačních kanálech či na bouřlivých demonstracích.
Jak začíná mobilizace?
K uvedení země do válečného stavu nebo stavu ohrožení státu jsou potřeba hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců (101) a senátorů (41). Pokud je dolní komora rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát. Samotné nařízení mobilizace už má v gesci prezident republiky coby vrchní velitel ozbrojených sil, ovšem na návrh vlády.
Jakmile k tomu dojde, podrobnosti o mobilizačním procesu – tedy povolání záloh do mimořádné vojenské služby – zveřejňuje mobilizační vyhláška. Ve válečném stavu, kdy by se Česká republika ocitla pod útokem nebo plnila závazky v rámci kolektivní obrany, se vztahuje na všechny vojáky v záloze. Povolání do služby má nicméně několik fází.
Čtěte také
Kdo by šel první do boje?
Pochopitelně by jako první na obranu země vyjeli vojáci z povolání, tedy naše profesionální armáda. Hned za nimi by se v rámci mobilizace připojily aktivní zálohy, což jsou zpravidla vysloužilí vojáci a specialisté, případně lidé z civilního sektoru, kteří se pravidelně účastní dobrovolného vojenského cvičení a umí už spolupracovat v rámci konkrétních útvarů.
Do aktivních záloh se mohou lidé hlásit dobrovolně v době míru. Stejně tak se mohou Češi hlásit na šestitýdenní základní vojenský výcvik – pokud se jich budou účastnit pravidelně, překlopí se po absolvování administračního procesu do zmíněných aktivních záloh.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Až přijdou ozbrojení bojovníci, budeme armádu potřebovat na hranicích i v ulicích, varoval Babiš
Po aktivních zálohách by byli na řadě Češi, kteří měli za sebou dobrovolný vojenský výcvik. Následovali by lidé s již absolvovanou zdravotní prohlídkou a se zápisem v armádní evidenci. V pořadníku by se před ryzími civilisty ocitli dále muži, kteří mají za sebou vojnu a jsou v zálohách.
Podle situace by posléze přišla řada na „obyčejné lidi“ ve věku 18 až 60 let, i zde by ale nastupovali do služby postupně a podle potřeb ozbrojených sil. Armáda ČR má vlastní neveřejný mobilizační plán s přesným postupem, jak má probíhat aktivace záloh. Zpravidla by zde nicméně sehrály největší roli dva faktory – věk daného občana a jeho povolání.
Čtěte také
Zkrátka by se česká armáda řídila podle toho, které profese jsou za dané situace nejvíce potřeba. Nejčastěji se mluví o zdravotnících, řidičích, technicích, letcích nebo specialistech napříč všemi obory – od chemie po zpravodajství. Armádní plánovači podobně postupují také u věkových kategorií – lze bezpečně předpokládat, že lidé v seniorním věku nejsou první skupinou, která by musela popadnout zbraň a vyrazit do boje. Lidé bez specializace by museli projít základním vojenským výcvikem.
Jak fungují odvody?
Podle branného zákona jsou v branné povinnosti všichni muži i ženy ve věku 18 až 60 let. V praxi by se museli podrobit odvodnímu řízení, jehož součástí je mimo jiné také prohlídka u lékaře. Vesměs jde o velice důkladnou kontrolu fyzického a zdravotního stavu.
Po zhodnocení kondice dané osoby pak odvodní komise rozhoduje, zda je způsobilá vykonávat mimořádnou vojenskou službu. Pokud ano, z řadového občana ČR se stává voják v záloze, který se posléze podrobuje základnímu výcviku.
Čtěte také
Kdo se podrobí odvodnímu řízení, definuje vláda podle ročníků narození nebo podle odborné kvalifikace lidí, kteří jsou zrovna potřeba. Stejně tak kabinet určuje i termín odvodového řízení, o organizaci se starají krajská vojenská velitelství.
Co znamená dobrovolné předurčení?
V červnu 2023 podepsal prezident Petr Pavel novelu branného zákona. Ta zavedla mj. dobrovolné určení, což je jedna z možností, jak se mohou občané České republiky zapojit do obrany státu. Ve srovnání s tradičním vstupem do armády či aktivních záloh jde o fyzicky i časově méně náročnou cestu, jak připravit obyvatelstvo na možné hrozby. V praxi se tím občan zavazuje k tomu, že absolvuje vojenský výcvik, pokud by se významně zhoršila bezpečnostní situace.
Do dobrovolného předurčení mohou vstoupit lidé od 18 do 60 let, kteří absolvují zdravotní prohlídku a potvrdí svou trestní bezúhonnost. O povolání na vojenské cvičení by ovšem musela rozhodnout vláda svým mimořádným opatřením, přičemž takové rozhodnutí by navíc podléhalo kontrole Poslanecké sněmovny. Cvičení by mohlo trvat nejdéle celkem 12 týdnů.
Jak probíhá příprava na mimořádnou službu?
Forma výcviku mobilizovaných lidí se odvíjí podle budoucího zařazení do různých vojenských útvarů či zařízení. Každé z nich plní své vlastní konkrétní úkoly. Pro základní výcvik nicméně armáda vyhrazuje zásoby výstroje, výzbroje a munice.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tučný náborový příspěvek v armádě? Nepomůže, lidé chtějí sloužit vlasti, míní Zdechovský
Nováčci se seznámí s armádní hierarchií, svým budoucím zaměřením a osvojí si používání zbraní i další esenciální úkony pro výkon služby. Jakmile člověk projde tímto základním vojenským výcvikem, stává se z něj voják v záloze způsobilý mimořádné služby.
Kdy zaniká mimořádná služba?
V momentě, kdy je občan ČR mobilizován a projde úspěšně odvodním řízením, je způsobilý pro vykonávání mimořádné vojenské služby. Ta je podmíněna především uspokojivým zdravotním stavem, který bez větších mantinelů dovoluje dané osobě provádět úkony spojené s případnou obranou země.
Mimořádná služba končí nejpozději do tří měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě, nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby se voják v záloze opět musí podrobit lékařské prohlídce vojenským lékařem.
Kdo nemusí vykonávat mimořádnou službu?
Do aktivní služby se nepovolávají především nejvyšší zástupci státních struktur, samotný seznam je poměrně dlouhý. Jmenovitě jsou to poslanci a senátoři, členové vlády, soudci Ústavního soudu; prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.
Čtěte také
Výjimku mají také příslušníci bezpečnostního sboru po dobu trvání služebního poměru i zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v bezpečnostním sboru.
K odvodům do mimořádné služby se nepovolávají ani těhotné ženy. Rodiče pečující o dítě do tří let smí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem, do mimořádné služby ale nenastupují. Stejně tak žena nebo muž pečující o dítě do osmi let, odvodnímu řízení se ale nevyhnou. Stejná pravidla platí také pro osamělou ženu a osamělého muže, pakliže pečují o dítě do věku 15 let.
Pokud je žena – či spíše vojákyně v záloze – těhotná, z výkonu mimořádné služby je propuštěna do pěti pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství.
Lze odmítnout mimořádnou službu?
Každý občan může odmítnout vykonávat mimořádnou vojenskou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, a to do 15 dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takovém případě mu branná povinnost zanikne a bude ze zákona podléhat pracovní povinnosti. Také se bere ohled na jeho zdravotní stav.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vyslání Čechů na Ukrajinu je ve vzduchu, ne na stole, míní Fiala. Rusko zneužívá mírová jednání
Je možné během mobilizace vycestovat z ČR?
Během stavu ohrožení státu nebo válečného stavu musí mít lidé, kteří mají brannou povinnost, k cestování do zahraničí souhlas. Když člověk ještě nevykonává mimořádnou službu, souhlas mu může dát příslušné krajské vojenské velitelství. Vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo obrany.
Kdy branná povinnost zaniká?
Branná povinnost zaniká, pokud je člověk neschopný vykonávat vojenskou činnou službu nebo pokud má soudem omezenou svéprávnost. A také dnem, kdy dosáhl věku 60 let.
Kdy probíhá demobilizace?
Moment, kdy jsou vojáci propuštěni z výkonu mimořádné služby, se nazývá demobilizace. I tu nařizuje prezident na návrh vlády. Demobilizace se vyhlašuje po ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rakušan chystá brožuru pro krizové hodiny. Koncept Odolné společnosti představil Pavlovi
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
