Sedm statečných, kteří nově bdí nad kupní silou našich úspor. Kdo jsou lidé ve vedení ČNB?

Mandát člena bankovní rady České národní banky, tedy ekonomicky nejmocnější instituce v zemi, je šestiletý. Stát se jím může člověk s ekonomickým vzděláním, který navíc požívá respektu ve svém oboru. Konečné slovo ale má prezident České republiky, který radního ČNB do jeho funkce jmenuje a nepotřebuje k tomu svolení nikoho jiného.

Členem bankovní rady je možné se stát nejvýše dvakrát. To je ostatně také důvod, proč bylo jisté, že od 1. července letošního roku bude mít naše centrální banka nového guvernéra. Jiřímu Rusnokovi totiž vypršelo již druhé funkční období.

Aleš Michl (44 let), guvernér ČNB

Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky způsobilo přinejmenším rozčarování. A to jak v odborných kruzích, tak na trhu, který Michlův nástup do čela ČNB „ocenil“ drobným výprodejem koruny. Většina analytiků sázela spíše na to, že Jiřího Rusnoka nahradí některý z jeho tehdejších zástupců, Marek Mora nebo Tomáš Nidetzký.

Česká národní banka má nového guvernéra. Prezident Zeman jmenoval Aleše Michla

Peníze

Novým guvernérem České národní banky byl ve středu jmenován ekonom a stávající člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Funkce se ujme od července, kdy definitivně nahradí Jiřího Rusnoka. Michla jmenoval prezident Miloš Zeman. Nový guvernér řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.

Aleš Michl vystudoval Fakultu financí a účetnictví na VŠE v Praze, kde před dvěma lety získal také doktorát. V letech 2006 až 2015 pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank, má za sebou také zkušenost jako člen týmů někdejších místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla.

V únoru 2014 se stal externím poradcem tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, což mu jeho kritici nemohou zapomenout. V roce 2016 založil společnost Michl Fund Management, prostřednictvím které provozoval fond kvalifikovaných investorů, včetně fondu Quant. V listopadu 2018 prezident Miloš Zeman Michla jmenoval s účinností od 1. prosince členem bankovní rady ČNB. V ní Aleš Michl zejména v posledním roce platil za takzvanou „holubici“, jak se označují centrální bankéři, jež nehoví příliš striktní měnové politice. Z čela ČNB Michl odejde nejpozději k 30. červnu 2028.

Eva Zamrazilová (61), viceguvernérka ČNB

Také nová viceguvernérka ČNB je absolventkou Vysoké školy ekonomické (VŠE). Eva Zamrazilová má za sebou bohatou vědeckou a akademickou kariéru, vedle níž se věnovala také analytické práci v týmu hlavního ekonoma Komerční banky. Podílela se na řadě studií, které se věnovaly transformaci české ekonomiky v 90. letech. Je docentkou ekonomie.

Zamrazilová není v bankovní radě nováčkem. Svůj první mandát nastoupila v únoru 2008 na základě jmenování tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Po svém odchodu z ČNB se stala hlavní ekonomkou České bankovní asociace, na podzim 2017 ji vláda navrhla na pozici předsedkyně nově vznikající Národní rozpočtové rady. Z této funkce k 30. červnu 2022 odešla právě do bankovní rady ČNB.

Eva Zamrazilová v roce 2014 kandidovala jako nestraník a trojka na kandidátce ODS do Evropského parlamentu, straně nakonec připadly jen dva mandáty. Také ona se s bankovní radou nadobro rozloučí nejpozději k 30. červnu 2028.

Marek Mora (51), viceguvernér ČNB

Marek Mora absolvoval VŠE v roce 1994. Později absolvoval postgraduální a doktorská studia ekonomie v Německu, poté se stal vysokoškolským pedagogem na univerzitě v Lipsku. Od září 2002 do dubna 2003 působil jako poradce tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka, poté tři roky pracoval v Evropské komisi.

Zeman jmenoval nové členy vedení České národní banky. Zamrazilová je viceguvernérkou

Peníze

Třemi novými členy bankovní rady České národní banky byli ve středu na Pražském hradě jmenováni Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Eva Zamrazilová bude zároveň viceguvernérkou centrální banky. Trojice nových členů bankovní rady od července nahradí Jiřího Rusnoka, Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.

Má za sebou také zkušenosti jako náměstek vicepremiéra a později ministrů pro evropské záležitosti či poradce premiérů Mirka Topolánka a Jana Fischera. Šéfoval také týmu, který po obsahové stránce připravil a koordinoval první české předsednictví EU. Poté pracoval jako vedoucí kanceláře generálního tajemníka Rady Evropské unie.

Do bankovní rady ČNB jej s účinností od 13. února 2017 jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Morovi tak končí mandát v únoru příštího roku, Zeman jej však bude moci ještě jmenovat na dalších šest let (Zemanovi končí prezidentský mandát až na začátku března, pozn. red.).

Oldřich Dědek (68), člen bankovní rady

Rovněž Oldřichu Dědkovi vyprší jeho stávající mandát v únoru 2023. Na rozdíl od Marka Mory je však již dnes jisté, že to bude jeho loučení s centrální bankou. Dědek totiž v ČNB působil už v letech 1999 až 2005, a to dokonce na pozici viceguvernéra.

Oldřich Dědek po ukončení studií na Vysoké škole ekonomické v Praze nastoupil v roce 1978 do Ekonomického ústavu ČSAV, kde jako výzkumný pracovník pracoval až do roku 1992. Poté přešel do Státní banky československé na pozici zástupce ředitele Institutu ekonomie. V letech 1996 až 1998 působil jako poradce guvernéra ČNB i jako poradce předsedy vlády ČR.

Od června 2005 přednáší na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy problematiku finančních trhů, podnikových financí a evropské ekonomické integrace. V březnu 2007 byl jmenován národním koordinátorem zavedení eura v ČR.

Jan Frait (56), člen bankovní rady

Jan Frait není v ČNB žádným nováčkem, a to ani v bankovní radě. Také on patří k radním, kteří si už rozhodování o měnové politice vyzkoušeli dříve. Frait byl členem bankovní rady v letech 2000 až 2006. Je absolventem Ekonomické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava, kde v roce 1995 absolvoval také doktorské studium, později se zde také habilitoval a rovněž získal titul profesora ekonomie.

Česko je pro zahraniční investory stále méně atraktivní, varuje ČNB. Víc je láká Polsko

Peníze

Česká republika ztrácí zajímavost pro zahraniční investory, kteří by v tuzemsku chtěli rozvíjet podnikání. Jde o kombinaci několika negativních faktorů, kvůli kterým majitelé zahraničního kapitálu dávají přednost ostatním zemím Visegrádské čtyřky, zejména Polsku. Do Česka naopak ve stále větší míře proudí peníze, které mají dluhový charakter. Vyplývá to ze zprávy o vývoji platební bilance, kterou zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Frait po svém odchodu z bankovní rady v roce 2006 v ČNB zůstal a působil nejprve jako poradce bankovní rady a později ve funkci náměstka ředitelky samostatného odboru ekonomického výzkumu zodpovědného za oblast analýz finanční stability. V roce 2010 se stal ředitelem samostatného odboru finanční stability a od roku 2018 sekce finanční stability. ČNB v těchto pozicích zastupoval mimo jiné i ve Výboru pro bankovní dohled Evropské centrální banky. Jan Frait bankovní radu opustí nejpozději k 30. červnu 2028.

Tomáš Holub (47), člen bankovní rady

Přestože Tomáš Holub slouží v bankovní radě ČNB svůj první mandát, a to od prosince 2018, v centrální bance pracoval již předtím. Do ČNB nastoupil po svém odchodu z Komerční banky v roce 2000 na pozici poradce viceguvernéra, později radil guvernérovi. Od roku 2004 do konce března 2015 byl ředitelem sekce měnové politiky a statistiky, poté až do svého jmenování do bankovní rady ředitelem sekce měnové.

Tomáš Holub vystudoval Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde postupně získal titul bakaláře v oboru ekonomie (1995), magistra v oboru finance a bankovnictví (1997) a Ph.D. v oboru teoretická ekonomie (2001). Na IES FSV UK přednáší monetární ekonomii a mezinárodní makroekonomii a také zde v roce 2011 získal docenturu v oboru ekonomické teorie. Tomáš Holub může být členem bankoví rady minimálně do konce listopadu 2024, nový prezident republiky jej však může do vedení ČNB jmenovat ještě jednou.

Karina Kubelková (38), členka bankoví rady

Karina Kubelková je nejmladší (a to i služebně) členkou bankovní rady ČNB. Je absolventkou Národohospodářské fakulty VŠE, kde v roce 2015 rovněž získala doktorský titul. Poté absolvovala řadu stáží a studijních pobytů na zahraničních univerzitách, jako například University of Padova v Itálii, University of Lausanne ve Švýcarsku, University of Amsterdam v Nizozemsku, University of Helsinki ve Finsku, University of Mumbai v Indii nebo Lomonosov Moscow State University v Rusku.

V letech 2010 až 2014 pracovala na pozici ekonomické analytičky na Úřadu vlády ČR a od roku 2014 připravovala ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky. Následně působila jako hlavní analytička Hospodářské komory ČR, kde zastávala i funkci tajemnice Sekce hospodářské politiky. V letech 2018–2022 byla také členkou Výboru pro rozpočtové prognózy a v roce 2022 se zapojila do poradního sboru premiéra Petra Fialy. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na aplikovanou hospodářskou a sociální politiku a makroekonomické prognózování.

Pro délku působení Kariny Kubelkové v radě ČNB nebude důležité, kdo na Hradě vystřídá Miloše Zemana příští rok, ale kdo vystřídá až jeho nástupce. Kubelkové totiž její mandát vyprší standardně až 30. června 2028 s tím, že může být poté do bankovní rady jmenována ještě jednou.