Rusové během několika málo posledních dní zintenzivnili ostřelování ukrajinských měst, a to i těch, které jsou daleko za frontovou linií. Prezident Vladimir Putin tyto útoky, které mířily zejména do obytných oblastí a zanechávají za sebou mrtvé a zraněné civilisty, ospravedlňuje poničením Krymského mostu přes Kerčskou úžinu. Ze sabotáže viní Ukrajinu. Ta se však k explozi mostu nepřihlásila. Podle CNN je otázkou, zda za úderem skutečně stál Kyjev.
Kreml měl o viníkovi sobotní exploze v Kerčské úžině jasno – Putin a jeho lidé dlouho nečekali a prstem ukázali na Kyjev. Ruská „odveta“ přišla vzápětí. Ještě během neděle se pod těžkou palbu dostalo město Záporoží, kde ruské rakety dopadly na obytnou čtvrť. Následkem toho zemřelo nejméně 12 lidí včetně dvou dětí a další desítky lidí utrpěly zranění.
V pondělí se ruský hněv ukázal ještě ve větším měřítku. Rakety dopadly na Kyjev, Černigov, Kremenčuk, Záporoží, Lvov a další ukrajinská města daleko za frontovou linií. Jak ukazují snímky a záběry z míst, Rusové mířili zejména tam, kde se nenacházela prakticky žádná vojenská infrastruktura, a mezi mrtvými a zraněnými tak byli především civilisté.
Podle CNN není zcela jasné, že za explozí na Krymském mostě stál opravdu Kyjev. Moskva oznámila, že k výbuchu došlo kvůli dodávce s bombou. Analýza televize připomíná, že Rusové přišli s odhalením příčin nebývale rychle, přestože podle analytiků, na něž se CNN odkazuje, by dodávka s výbušninami neměla způsobit tak silný výbuch.
I výzkumník z organizace Forenzní architektury Chris Cobb-Smith se domnívá, že ruský narativ s dodávkou není příliš pravděpodobný. „Je sice možné vyhodit most do povětří pomocí výbušnin na něm, ale chtělo by to velké množství a také ji správně napěchovat. Bylo by potřeba rozbušku řádně zatížit, aby se zajistilo, že výbuch bude směřovat směrem dolů,“ popsal pro CNN.
Podle odborníků by k zajištění výsledku, kdy se část mostu sesunula do moře, bylo lepší použít spíše raketu či ještě lépe připravit výbuch zespodu.
Cobb-Smith dodává, že k vyřešení záhady, kdo a jak most přes Kerčskou úžinu zničil, by bylo nutné prozkoumat i tu část mostu, která spadla do moře. „Nevěřím tomu, že by dodávka s bombou mohla způsobit takové poškození. Navíc by to zahrnovalo i sebevražedného řidiče, což jsme v kontextu tohoto konfliktu doposud nezaregistrovali,“ zmínil pro CNN expert.
Rusové měli rychle jasno
Rusové už o dodávce zveřejnili velké množství informací. Podle šéfa vyšetřovací komise Alexandra Bastrykina byl vůz napřed v Bulharsku, následně projel přes Gruzii, Arménii, Severní Osetii a nakonec zamířil do Ruska. Tím pádem by tak prý mohl jet i přes Turecko. Bastrykin zároveň naznačil, kdo by podle Kremlu mohl za výbuchy stát. „Bylo možné identifikovat podezřelé mezi těmi, kdo mohli připravovat teroristický útok, a lidmi, kteří operují na území Ruské federace,“ sdělil vyšetřovatel Putinovi s tím, že mělo jít o „cizince“. Putin mu měl odvětit, že „určitě šlo o teroristický útok zaměřený na zničení kritické civilní infrastruktury Ruské federace, za kterým stály ukrajinské tajné služby“.
Putin ve svém pondělním projevu Ukrajince osočil nejen z útoku na most spojující Krym a pevninské Rusko, ale viní je rovněž z údajného pokusu o sabotáž plynovodu TurkStream vedoucí z Ruska do Turecka a dále přes Černé moře. Také má za to, že Kyjev stál za škody u Kurské jaderné elektrárny. „Kyjevský režim už dlouho používá teroristické metody,“ pokračoval ruský prezident s tím, že Ukrajinci zároveň cíleně vraždí klíčové postavy sloužící Rusku nebo nepřiměřeně ostřeluje města na Donbase. Znovu je obvinili z bombardování okolí Záporožské jaderné elektrárny.
Kyjev se dle slov ruského prezidenta „de facto spřáhl s teroristickými skupinami“. Kromě toho dále Ukrajinu obvinil, že stojí za výbuchy u podmořských plynovodů Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Západní mocnosti naopak uvádí, že šlo o cílený čin, který s největší pravděpodobností mají na svědomí Rusové. Podle Putina je však vyšetřování k ničemu, protože evropské státy „zakázaly Rusku, aby se na něm podílel“. „Všichni dobře víme, kdo z tohoto zločinu nejvíce těží,“ poznamenal v projevu Putin.
Mohl si most poničit sám Kreml?
CNN upozorňuje na fakt, že Kyjev sice poničení Krymského mostu uvítal a oslavoval, ale odpovědnost za něj nepřijal. Most navíc nebyl zcela zničen, neboť už další den spojení mezi Krymem a pevninským Ruskem opět fungovalo, byť ve velmi omezeném měřítku.
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak dokonce tvrdí, že most si mohli poškodit sami Rusové. Podle něj „logistika detonace“ nebo „rozsah zničeného povrchu“ jsou důkazy, které „jasně ukazují na ruskou stopu“.
Nutno podotknout, že podobná vyjádření podávali Ukrajinci i v případu potopení ruského křižníku Moskva v Černém moři. Její zničení uštědřilo místní ruské flotile tvrdý direkt, ke kterému se však Ukrajina zprvu nehlásila. Odpovědnost za jeho zničení přiznala až o několik týdnů později.
Jak křižník Moskva, tak Krymský most přes Kerčskou úžinu s sebou nesly i mimořádný symbolický význam. Loď byla totiž vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Most zároveň teprve před pár lety, konkrétně v roce 2018, slavnostně otevíral sám Putin coby spojení Ruska a anektovaného poloostrova Krym, který Kreml ovládl v roce 2014.
