I přes ujišťování ukrajinských představitelů si zahraniční pozorovatelé všímají, že protiofenziva postupuje mnohem pomaleji, než se čekalo. A to podle americké CNN představuje pro Kyjev velký problém. Americká politická scéna je už teď v pohledu na válku rozdělená a případný neúspěch protiútoku může s miskami vah pořádně zamávat.
Ukrajina v červnu zahájila generální protiofenzivu, čemuž předcházely měsíce příprav. Vojenští analytici očekávali, že se jednotkám Kyjeva ihned podaří díky západní technice citelný průlom. To se ale nestalo. Protiofenziva už trvá více než měsíc a Ukrajina zatím osvobodila jen malý kus území.
Z pohledu vojenské strategie to nemusí být problém. Ukrajinský průlom může teprve přijít. Jenže podle americké CNN je pro Kyjev neštěstím, že jeho osud záleží na mnoha různých faktorech a mnoha různých zemích. A jednou z největších proměnných jsou Spojené státy.
Biden ztrácí podporu
„Potenciální zastavení ofenzivy a zimní patová situace by měly důsledky ve Spojených státech, protože by mohly zvýšit pochybnosti o podpoře války ze strany USA, které čeká vyhrocený volební rok,“ uvedla americká CNN.
„Američané se připravují na možný střet mezi prezidentem Joem Bidenem, který oživil západní alianci a je podporovatelem Ukrajiny, a exprezidentem Donaldem Trumpem, skeptikem vůči NATO, který obdivuje Putina a zavázal se ukončit válku do 24 hodin, pravděpodobně za Putinových podmínek. A i kdyby Trump nebyl v roce 2024 kandidátem republikánů, ubývající podpora války ze strany veřejnosti by mohla Bidenovi uškodit,“ dodává analýza.
Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému tak údajně dochází čas. Pokud se nepodaří Kyjevu dosáhnout letos významného úspěchu na frontě, bude Biden před veřejností pravděpodobně jen složitě obhajovat pokračující masivní podporu Ukrajiny.
„Protiofenziva je složitá. Zřejmě postupuje pomaleji, než by si někteří lidé přáli,“ prohlásil v týdnu Zelenskyj a vyzval spojence k trpělivosti. „V našich očích je únava, ale v jejich očích je strach. A to jsou dvě naprosto odlišné věci,“ zdůraznil.
Také americký generálporučík ve výslužbě Mark Hertling se domnívá, že průlom ještě může přijít. „Hodně analytiků na začátku války věřilo, že Ukrajina nemá šanci Rusko zastavit. I teď se hodně mluví o tom, co se děje. Jenže to, co Ukrajina provádí, je prozatím nejtěžší z dosavadních misí a bude trvat dlouho,“ sdělil CNN.
Hertling přiblížil situaci Američanům na příkladu. Podle něj se teď Ukrajinci snaží prorazit na stejné ploše, která se rozkládá mezi Washingtonem a Bostonem.
Nový prezident, nové názory
Je ale otázka, jak moc budou chtít Američané čekat. Americká CNN připomněla nejnovější průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplývá, že 51 procent voličů si myslí, že USA už Ukrajině pomohly dost.
Polarita společnosti se přelévá i do Kongresu. Prozatím se tam sice daří Bidenovy balíčky schvalovat, do budoucna to ale může být čím dál složitější.
„Takže až půjdou američtí voliči v listopadu 2024 k volbám, aby rozhodli o vlastní budoucnosti, je dost možné, že přitom rozhodnou o osudu Ukrajiny,“ uzavřela CNN.
Mezitím se údajně trochu kalí vztah mezi Ukrajinou a jejím nejsilnějším evropským spojencem – Polskem. Poradce polského prezidenta Marcin Przydacz pro polskou televizi řekl, že by Ukrajina měla být více vděčná za poskytnutou pomoc.
Napjaté vztahy mezi Kyjevem a Varšavou potvrdil i náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński pro rozhlasovou stanici RMF 24.
