Podivná ukrajinsko-polská roztržka. Jako krize manželů v jinak harmonickém vztahu

Polský prezident Andrzej Duda a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj

Pavel povolil 14 Čechům bojovat na Ukrajině

Je Kyjev Varšavě dostatečně vděčný za podporu? Diplomatický spor, který se rozhořel mezi Polskem a Ukrajinou, překvapil nejednoho zahraničního pozorovatele. Polsko toho pro svého východního souseda za poslední rok a půl udělalo skutečně mnoho. Ruskem napadená Ukrajina zase dává velmi často a poměrně dost okatě najevo, jak moc si pomoci od Poláků váží. I vzhledem k těmto skutečnostem by šlo konstatovat, že si obě země křivdí vzájemně.

Diplomatickou roztržku načala slova poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Marcina Przydacze, který ve veřejném prostoru mluvil o možnosti prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí. Podle Przydacze je pro Polsko v tomto ohledu nejdůležitější obrana zájmů polských zemědělců. Pro Ukrajinu je zase obilí velice významným vývozním artiklem a zdrojem příjmů, které Kyjev obzvlášť v dobách ruské invaze nutně potřebuje.

„Pokud jde o Ukrajinu, tak od Polska dostala opravdu velkou podporu. Myslím, že by stálo za to, aby dokázala ocenit, jakou roli v posledních měsících a letech pro ni hrálo,“ řekl Przydacz v pondělním rozhovoru pro Polskou televizi (Telewizja Polska).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co když Rusko zavraždí Zelenského? Kyjev má záložní plán, Ukrajinci jsou jednotní

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v úterý v reakci na slova Przydacze předvolalo polského velvyslance v Kyjevě s tím, že „vyjádření o údajné nevděčnosti Ukrajinců za pomoc od Polska jsou nepravdivá a nepřípustná“. Polské ministerstvo zahraničí oplatilo stejnou mincí – vpodvečer téhož dne na Twitteru uvedlo, že si v souvislosti s prohlášeními ukrajinských činitelů pozvalo ukrajinského ambasadora v Polsku.

Ukrajinci oslavující Banderu? Nepřijatelné, vraždil náš národ, říká polský historik

Každý nový pokus, kdy se Ukrajinci snaží představit někdejšího vůdce nacionalistů Stepana Banderu jako národního heroje, sousední Poláky bolestně uráží. „Udělat z Bandery pozitivní osobnost, to je pro nás naprosto nepřijatelné. Ukrajinci už by si konečně měli najít jiného hrdinu,“ říká historik polského původu Józef Szymeczek v souvislosti s oslavami Banderových narozenin v ukrajinském parlamentu.

„Aktuální stav našich vztahů v poslední době bohužel není nejlepší. Nikdo to netají. Mám pocit, že to pramení z emocí. Částečně pro to máme pochopení, protože byl ukrajinský stát napaden. Neměl by ale napadat své spojence,“ řekl rozhlasové stanici RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński. Připomněl i některé historické křivdy.

Přesto jsou současné diplomatické spory vzhledem k blízkým ukrajinsko-polským vztahům poměrně překvapivé. Polsko se od prvních okamžiků války řadí mezi státy, které jasně a zřetelně stojí za napadenou Ukrajinou ve všech sférách. V případě vojenských dodávek je Polsko hned po USA a Velké Británii vůbec největším podporovatelem Ukrajiny.

Nezanedbatelná je také humanitární pomoc. Polsko je společně s Německem jedinou zemí, která od vypuknutí ruské invaze přijala více než milion ukrajinských uprchlíků.

Polsko si křivdy bere velmi osobně

Varšava navíc často tlačí na své spojence v NATO či v EU, aby pro podporu Ukrajiny dělali víc. Jako příklad se perfektně hodí diskuse o dodávání západní těžké techniky, k níž došlo začátkem roku. Není pochyb, že Varšava svým tlakem na Berlín urychlila darování moderních tanků Leopard 2 Kyjevu.

Zároveň je dobře známo, že Poláci jsou dost hrdým národem. Jeho lídři si zahraniční křivdy – ať už skutečné, nebo domnělé – berou velmi osobně. Češi si tento aspekt pamatují například ze sporu o důl Turów.

Vztahy mezi Prahou a Varšavou se tehdy skutečně dostaly na bod mrazu. Média dokonce spekulovala, že se polský premiér Mateusz Morawiecki v září roku 2021 cíleně nezúčastnil demografického summitu v Maďarsku, aby se nemusel setkat se svým tehdejším protějškem Andrejem Babišem (ANO).

Nyní Morawiecki označil předvolání polského velvyslance v Kyjevě za chybu, k níž nikdy nemělo dojít. Polský premiér se vedle jiného výrazně zviditelnil, když v březnu 2022 společně se svým kolegou Jarosławem Kaczyńskym, českým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a tehdejším slovinským premiérem Janezem Janšou navštívil Kyjev.

Ukrajina dává vděčnost najevo

Cesta vlakem zmíněného politického kvarteta byla naprosto bezprecedentní. Kyjev byl totiž v té době obléhán ruskou armádou a prakticky denně na něj létaly rakety. Pro Zelenského šlo o významnou vzpruhu a ukázku, že Polsko, Česko i Slovinsko jednoznačně stojí za Ukrajinou.

Polský zápal v pomoci Ukrajině, která se již skoro rok a půl brání ruskému agresorovi, jednoduše nelze popřít. A je Ukrajina za tuto podporu dostatečně vděčná? Těžko najít den, kdy by nevystoupil vysoký ukrajinský představitel a nepoděkoval za pomoc nejbližším spojencům v čele s USA, Británií a Polskem. Na to upozorňuje i mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko.

„Jsem přesvědčený, že ukrajinsko-polské přátelství je značně hlubší. Ukrajina každý den děkuje Polsku a dalším spojencům za to, že podporují naše vojáky. Nutno také zmínit, že podpora naší země není filantropie, nýbrž investice do vlastní bezpečnosti,“ řekl v úterý podle webu Ukrajinska pravda.

Že si je Ukrajina důležitosti Polska dobře vědoma, je vidět i na zahraničních cestách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho první návštěvou po vypuknutí ruské invaze byly Spojené státy, hned poté následovala cesta do Varšavy.

Manželský poradce by zřejmě Ukrajině a Polsku poradil, aby pro udržení dobrých vztahů méně řešily obilí, Stepana Banderu či masakr Poláků na Volyni a naopak se více zabývaly tím, co je spojuje – touhou po svobodné Evropě, v níž je nastolen mír.

Tagy: