reklama

Co je štěstí? Nyní především nebýt chudý, říká socioložka Hamplová

Dana Hamplová, socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, zkoumá štěstí, má to dokonce přímo v popisu práce. Ale jak se vědecky měří štěstí? Co dělá lidi šťastnými a spokojenými? Na to odpovídala v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS.

reklama

Někomu může přijít vaše náplň práce zvláštní. Čím se tedy skutečně zabýváte? Zkoumáním subjektivní kvalita života, životní spokojenosti a toho, jak lidé prožívají vlastní životy. Jde o téma na pomezí psychologie a sociologie. Moje práce je dozvědět se, jak se lidé cítí. Je to důležité téma, protože ovlivňuje některé objektivní charakteristiky života i člověka.

K tématu

Vyzkoumala jste, jak se větší dávka štěstí v životě projevuje?

Šťastnější lidé žijí déle, jsou zdravější a mají větší šanci, že překonají nemoc.

Jak se to měří, když jde o subjektivní pocity?

Měříme to velmi jednoduše: Lidí se zeptáme. Jejich odpověď může záviset na konkrétní náladě v daný okamžik, ale když lidi zkoumáme delší dobu, zjistíme, že se pohybují kolem průměru. Nejdůležitějším zjištěním je ale právě to, jak se subjektivně vnímají.

Co dělá člověka šťastným?

V některých případech lze mluvit o objektivních charakteristikách, které nás dělají šťastnějšími. Například fakt, že nejsme příliš chudí. Nejde o to, být bohatý, ale hlavně nebýt chudý. Lidé s existenčními starostmi jsou méně spokojení, méně šťastní, žijí více ve stresu. Zjistili jsme, že vdané ženy a ženatí muži žijí o 10 let déle než svobodní. Jde tedy o zásadní rozdíl v délce života.

Být šťastný a spokojený si lze do jisté míry vytrénovat.

Kdo jsou ti nejšťastnější?

Ti, kteří mají spokojenou rodinu, nebudou chudí, mají práci. Velkou roli hraje i fakt, jak se lidé stavějí k životu. Štěstí a spokojenost si lze do jisté míry vytrénovat. Třeba tím, že se budeme zaměřovat na dobré a pozitivní věci nebo na pomoc druhým.

Zjistila jste, zda se mění faktory štěstí?

Určitou roli hrají ekonomické záležitosti, obzvlášť v dobách krize. Ale obecně lze říci, že to, co dělalo šťastnými naše babičky, dělá šťastnými i nás.

Jak a k čemu používáte výsledky výzkumů?

Víme, že šťastnější lidé mají větší šanci získat práci, při pohovoru lépe zapůsobí na možného budoucího zaměstnavatele, což je samozřejmě důležité. Díky této znalosti můžeme lidem pomoci, aby pozitivněji přistupovali ke svému životu. Budou zdravější, štědřejší. Štědrost působí, že se člověk cítí šťastněji, a platí to i obráceně.

K tématu

Skutečně je štědrost tak zásadní?

Provedli jsme několik experimentálních studií. Lidé, kteří se rozhodnou po určité období dávat malé dary, nemusí jít o vysoké částky, jsou šťastnější. Přestanou se soustředit na to, co je takzvaně bolí, a začnou se naopak orientovat na svět okolo, což jim přinese pocit hodnoty, spokojenosti.

S Nadačním fondem Kde domov můj jste přispěli částkou 100 tisíc korun do projektu televize Prima Sestřičky sestřičkám. Udělalo vás to šťastnou?

Ano, protože jsem ráda, když můžeme pomoci. Ten projekt mi přijde úžasný v tom, že se zaměřuje na současné problémy. Na nemocniční personál v první linii boje proti koronaviru se totiž nyní zapomíná. Na jaře se vzedmula vlna solidarity, všichni se zajímali, přestože v nemocnicích bylo výrazně méně lidí než teď, kdy jsou jich hospitalizovány tisíce. A mnohem méně se mluví o zdravotnících, sestřičkách. A je zásadní jim pomoci.

Věnovala jste se dlouholetému zkoumání stejných lidí. Jak se měnila jejich spokojenost v průběhu let a jak je zasáhla pandemie COVID-19?

Během našeho pětiletého výzkumu spokojenost osob stoupala. Hodně to souviselo s dobrou ekonomickou situací, s nízkou nezaměstnaností v republice, což v české společnosti hraje zásadní roli. Jenže náš sběr dat po propuknutí pandemie ukázal, že co lidé v posledních letech získali, nyní ztratili. A obecná spokojenost velmi výrazně poklesla.

Lidé, kteří patří do rizikových skupin, jako diabetici či kardiaci, se nechrání výrazně víc než ti, kteří do nich nepatří.

U všech sledovaných skupin? Překvapilo vás něco?

Překvapilo. Fakt, že nejméně zasažení byli senioři a důchodci. Ale upřesním, že jsme zkoumali lidi žijící v domácnostech, ne ty z domovů a pečovatelských ústavů. Velká část z nich vykazovala stejnou nebo podobnou spokojenost jako před pandemií. Překvapilo mě také, že lidé patřící do rizikových skupin, jako jsou diabetici či kardiaci, se nechrání výrazně víc než ostatní. Získali jsme i jejich krevní vzorky, takže máme velmi dobrý přehled o jejich zdravotním stavu.

Která skupina je nejvíce zasažená?

Jsou to lidé potýkající se s ekonomickými problémy, protože právě ty jsou na prvním místě. Existenční nejistota, zvláště pokud mají hypotéky, ohrožuje jejich budoucnost. S tím také souvisí mírný nárůst domácího násilí a agresivity.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Danou Hamplovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

K tématu

Tagy: spokojenost štěstí výzkum senioři manželé Martina Kuzdasová Akademie věd INTERVIEW koronavirus Dana Hamplová socioložka Sociologický ústav štědrost

Další hlavní zprávy

Názory

Komentář: Flákanec Volný není nejostřejší tužka v penále. I tak se jeho ubohosti tleská

Komentář: Flákanec Volný není nejostřejší tužka v penále. I tak se jeho ubohosti tleská

Známý intelektuální velikán a nezařazený poslanec Lubomír Volný se ve čtvrtek ve Sněmovně znovu postaral o nebývalý rozruch. Přímo v jednacím sále, kam vyrazil ve vytahaném triku a bez roušky, profackoval pár svých kolegů, protože mu nedovolili mluvit. Nejen slovy „jestli tady pudeš, dostaneš flákanec“ opět prokázal, že by tak složitou disciplínu, jakou je mluvené slovo, měl přenechat jiným. Mnohem více pozornosti než samotný incident si zaslouží fakt, že i Volný reprezentuje jistou část české společnosti, která podobnému chování tleská.

Vláda

Sledujte ŽIVĚ: Blatný představí nového PSA. Jaká opatření od února navrhuje?

Sledujte ŽIVĚ: Blatný představí nového PSA. Jaká opatření od února navrhuje?

Prodlouží se nouzový stav a protiepidemická opatření? Vláda bude v pátek mimořádně jednat formou videokonference. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce navíc představit aktualizovanou tabulku opatření navázaných na protiepidemický systém PES. Bude navrhovat, aby platila od 1. února. Sledujte tiskovou konferenci živě v tomto článku. Začátek je plánovaný na 8:30.

Blatný: Pokud kvůli britské mutaci všechno selže, musí přijít nestandardní zásah
Pomáháme umělcům pouze přežít, hned tak se z toho nevyhrabeme, řekl Zaorálek
reklama
reklama
Bitka a pěsti ve Sněmovně. Poslanci se porvali kvůli rouškám

Sněmovna

Domácí zpravodajství

Dám ti facku, opičáku! Čeští poslanci si rozbíjejí nosy od konce 19. století
Další články
reklama
reklama