reklama

Co je štěstí? Nyní především nebýt chudý, říká socioložka Hamplová

Dana Hamplová, socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, zkoumá štěstí, má to dokonce přímo v popisu práce. Ale jak se vědecky měří štěstí? Co dělá lidi šťastnými a spokojenými? Na to odpovídala v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS.

reklama

Někomu může přijít vaše náplň práce zvláštní. Čím se tedy skutečně zabýváte? Zkoumáním subjektivní kvalita života, životní spokojenosti a toho, jak lidé prožívají vlastní životy. Jde o téma na pomezí psychologie a sociologie. Moje práce je dozvědět se, jak se lidé cítí. Je to důležité téma, protože ovlivňuje některé objektivní charakteristiky života i člověka.

K tématu

Vyzkoumala jste, jak se větší dávka štěstí v životě projevuje?

Šťastnější lidé žijí déle, jsou zdravější a mají větší šanci, že překonají nemoc.

Jak se to měří, když jde o subjektivní pocity?

Měříme to velmi jednoduše: Lidí se zeptáme. Jejich odpověď může záviset na konkrétní náladě v daný okamžik, ale když lidi zkoumáme delší dobu, zjistíme, že se pohybují kolem průměru. Nejdůležitějším zjištěním je ale právě to, jak se subjektivně vnímají.

Co dělá člověka šťastným?

V některých případech lze mluvit o objektivních charakteristikách, které nás dělají šťastnějšími. Například fakt, že nejsme příliš chudí. Nejde o to, být bohatý, ale hlavně nebýt chudý. Lidé s existenčními starostmi jsou méně spokojení, méně šťastní, žijí více ve stresu. Zjistili jsme, že vdané ženy a ženatí muži žijí o 10 let déle než svobodní. Jde tedy o zásadní rozdíl v délce života.

Být šťastný a spokojený si lze do jisté míry vytrénovat.

Kdo jsou ti nejšťastnější?

Ti, kteří mají spokojenou rodinu, nebudou chudí, mají práci. Velkou roli hraje i fakt, jak se lidé stavějí k životu. Štěstí a spokojenost si lze do jisté míry vytrénovat. Třeba tím, že se budeme zaměřovat na dobré a pozitivní věci nebo na pomoc druhým.

Zjistila jste, zda se mění faktory štěstí?

Určitou roli hrají ekonomické záležitosti, obzvlášť v dobách krize. Ale obecně lze říci, že to, co dělalo šťastnými naše babičky, dělá šťastnými i nás.

Jak a k čemu používáte výsledky výzkumů?

Víme, že šťastnější lidé mají větší šanci získat práci, při pohovoru lépe zapůsobí na možného budoucího zaměstnavatele, což je samozřejmě důležité. Díky této znalosti můžeme lidem pomoci, aby pozitivněji přistupovali ke svému životu. Budou zdravější, štědřejší. Štědrost působí, že se člověk cítí šťastněji, a platí to i obráceně.

K tématu

Skutečně je štědrost tak zásadní?

Provedli jsme několik experimentálních studií. Lidé, kteří se rozhodnou po určité období dávat malé dary, nemusí jít o vysoké částky, jsou šťastnější. Přestanou se soustředit na to, co je takzvaně bolí, a začnou se naopak orientovat na svět okolo, což jim přinese pocit hodnoty, spokojenosti.

S Nadačním fondem Kde domov můj jste přispěli částkou 100 tisíc korun do projektu televize Prima Sestřičky sestřičkám. Udělalo vás to šťastnou?

Ano, protože jsem ráda, když můžeme pomoci. Ten projekt mi přijde úžasný v tom, že se zaměřuje na současné problémy. Na nemocniční personál v první linii boje proti koronaviru se totiž nyní zapomíná. Na jaře se vzedmula vlna solidarity, všichni se zajímali, přestože v nemocnicích bylo výrazně méně lidí než teď, kdy jsou jich hospitalizovány tisíce. A mnohem méně se mluví o zdravotnících, sestřičkách. A je zásadní jim pomoci.

Věnovala jste se dlouholetému zkoumání stejných lidí. Jak se měnila jejich spokojenost v průběhu let a jak je zasáhla pandemie COVID-19?

Během našeho pětiletého výzkumu spokojenost osob stoupala. Hodně to souviselo s dobrou ekonomickou situací, s nízkou nezaměstnaností v republice, což v české společnosti hraje zásadní roli. Jenže náš sběr dat po propuknutí pandemie ukázal, že co lidé v posledních letech získali, nyní ztratili. A obecná spokojenost velmi výrazně poklesla.

Lidé, kteří patří do rizikových skupin, jako diabetici či kardiaci, se nechrání výrazně víc než ti, kteří do nich nepatří.

U všech sledovaných skupin? Překvapilo vás něco?

Překvapilo. Fakt, že nejméně zasažení byli senioři a důchodci. Ale upřesním, že jsme zkoumali lidi žijící v domácnostech, ne ty z domovů a pečovatelských ústavů. Velká část z nich vykazovala stejnou nebo podobnou spokojenost jako před pandemií. Překvapilo mě také, že lidé patřící do rizikových skupin, jako jsou diabetici či kardiaci, se nechrání výrazně víc než ostatní. Získali jsme i jejich krevní vzorky, takže máme velmi dobrý přehled o jejich zdravotním stavu.

Která skupina je nejvíce zasažená?

Jsou to lidé potýkající se s ekonomickými problémy, protože právě ty jsou na prvním místě. Existenční nejistota, zvláště pokud mají hypotéky, ohrožuje jejich budoucnost. S tím také souvisí mírný nárůst domácího násilí a agresivity.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Danou Hamplovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

K tématu

Tagy: spokojenost štěstí výzkum senioři manželé Martina Kuzdasová Akademie věd koronavirus Dana Hamplová socioložka Sociologický ústav štědrost

Další hlavní zprávy

Andrej Babiš

Babiš: Za týden rozvolníme, priorita jsou děti a sport. Začnou se očkovat i lidé 60 plus

Babiš: Za týden rozvolníme, priorita jsou děti a sport. Začnou se očkovat i lidé 60 plus

Pokud bude situace dobrá, mohlo by se 26. dubna rozvolnit, prohlásil v neděli ve svém tradičním pořadu Čau lidi premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj jsou prioritou děti a sport. Předseda vlády také oznámil, že koncem příštího týdne by se mohla začít očkovat i věková kategorie lidí nad 60 let. A koncem července by podle něj Češi měli žít normální život.

Rusko

První oficiální reakce Ruska: Provokaci potrestáme. Předvolalo si českého velvyslance

První oficiální reakce Ruska: Provokaci potrestáme. Předvolalo si českého velvyslance

  • Aktualizováno

Rusko přijme odvetná opatření proti rozhodnutí České republiky vyhostit 18 diplomatů, uvedlo v neděli tamní ministerstvo zahraničí. Ruská diplomacie za krokem české vlády vidí americký vliv a vnímá ho jako provokaci. Zároveň si předvolala českého velvyslance Vítězslava Pivoňku. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014 považuje Moskva za absurdní a nepodložená.

Drama v Imole. Při deštivé velké ceně F1 vlály červené vlajky, vyhrál Verstappen
Roztržka s Moskvou bude na dlouho, říká Zemanův muž pro vztahy s Ruskem
Hanbu Rusku, křičí desítky demonstrantů před ruskou ambasádou v Praze
O spojení Rusů s Vrběticemi jsem věděl, říká exministr zahraničí Petříček
reklama
reklama
Záhada na Philipově pohřbu. Královna nechala na rakvi vzkaz, v Anglii řeší zvláštní podpis

Velká Británie

Domácí zpravodajství

Uděláte si obrázek sami, vzkazuje lidem Babiš. Vláda odtajní materiál BIS o Rusku a Vrběticích
Komunista Luzar: Nevyvolávejme ruskou odvetu. Může to skončit špatně
Další články
reklama
reklama