reklama

Co je štěstí? Nyní především nebýt chudý, říká socioložka Hamplová

Dana Hamplová, socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, zkoumá štěstí, má to dokonce přímo v popisu práce. Ale jak se vědecky měří štěstí? Co dělá lidi šťastnými a spokojenými? Na to odpovídala v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS.

reklama

Někomu může přijít vaše náplň práce zvláštní. Čím se tedy skutečně zabýváte? Zkoumáním subjektivní kvalita života, životní spokojenosti a toho, jak lidé prožívají vlastní životy. Jde o téma na pomezí psychologie a sociologie. Moje práce je dozvědět se, jak se lidé cítí. Je to důležité téma, protože ovlivňuje některé objektivní charakteristiky života i člověka.

Vyzkoumala jste, jak se větší dávka štěstí v životě projevuje?

Šťastnější lidé žijí déle, jsou zdravější a mají větší šanci, že překonají nemoc.

Jak se to měří, když jde o subjektivní pocity?

Měříme to velmi jednoduše: Lidí se zeptáme. Jejich odpověď může záviset na konkrétní náladě v daný okamžik, ale když lidi zkoumáme delší dobu, zjistíme, že se pohybují kolem průměru. Nejdůležitějším zjištěním je ale právě to, jak se subjektivně vnímají.

Co dělá člověka šťastným?

V některých případech lze mluvit o objektivních charakteristikách, které nás dělají šťastnějšími. Například fakt, že nejsme příliš chudí. Nejde o to, být bohatý, ale hlavně nebýt chudý. Lidé s existenčními starostmi jsou méně spokojení, méně šťastní, žijí více ve stresu. Zjistili jsme, že vdané ženy a ženatí muži žijí o 10 let déle než svobodní. Jde tedy o zásadní rozdíl v délce života.

Být šťastný a spokojený si lze do jisté míry vytrénovat.

Kdo jsou ti nejšťastnější?

Ti, kteří mají spokojenou rodinu, nebudou chudí, mají práci. Velkou roli hraje i fakt, jak se lidé stavějí k životu. Štěstí a spokojenost si lze do jisté míry vytrénovat. Třeba tím, že se budeme zaměřovat na dobré a pozitivní věci nebo na pomoc druhým.

Zjistila jste, zda se mění faktory štěstí?

Určitou roli hrají ekonomické záležitosti, obzvlášť v dobách krize. Ale obecně lze říci, že to, co dělalo šťastnými naše babičky, dělá šťastnými i nás.

Jak a k čemu používáte výsledky výzkumů?

Víme, že šťastnější lidé mají větší šanci získat práci, při pohovoru lépe zapůsobí na možného budoucího zaměstnavatele, což je samozřejmě důležité. Díky této znalosti můžeme lidem pomoci, aby pozitivněji přistupovali ke svému životu. Budou zdravější, štědřejší. Štědrost působí, že se člověk cítí šťastněji, a platí to i obráceně.

Skutečně je štědrost tak zásadní?

Provedli jsme několik experimentálních studií. Lidé, kteří se rozhodnou po určité období dávat malé dary, nemusí jít o vysoké částky, jsou šťastnější. Přestanou se soustředit na to, co je takzvaně bolí, a začnou se naopak orientovat na svět okolo, což jim přinese pocit hodnoty, spokojenosti.

S Nadačním fondem Kde domov můj jste přispěli částkou 100 tisíc korun do projektu televize Prima Sestřičky sestřičkám. Udělalo vás to šťastnou?

Ano, protože jsem ráda, když můžeme pomoci. Ten projekt mi přijde úžasný v tom, že se zaměřuje na současné problémy. Na nemocniční personál v první linii boje proti koronaviru se totiž nyní zapomíná. Na jaře se vzedmula vlna solidarity, všichni se zajímali, přestože v nemocnicích bylo výrazně méně lidí než teď, kdy jsou jich hospitalizovány tisíce. A mnohem méně se mluví o zdravotnících, sestřičkách. A je zásadní jim pomoci.

Věnovala jste se dlouholetému zkoumání stejných lidí. Jak se měnila jejich spokojenost v průběhu let a jak je zasáhla pandemie COVID-19?

Během našeho pětiletého výzkumu spokojenost osob stoupala. Hodně to souviselo s dobrou ekonomickou situací, s nízkou nezaměstnaností v republice, což v české společnosti hraje zásadní roli. Jenže náš sběr dat po propuknutí pandemie ukázal, že co lidé v posledních letech získali, nyní ztratili. A obecná spokojenost velmi výrazně poklesla.

Lidé, kteří patří do rizikových skupin, jako diabetici či kardiaci, se nechrání výrazně víc než ti, kteří do nich nepatří.

U všech sledovaných skupin? Překvapilo vás něco?

Překvapilo. Fakt, že nejméně zasažení byli senioři a důchodci. Ale upřesním, že jsme zkoumali lidi žijící v domácnostech, ne ty z domovů a pečovatelských ústavů. Velká část z nich vykazovala stejnou nebo podobnou spokojenost jako před pandemií. Překvapilo mě také, že lidé patřící do rizikových skupin, jako jsou diabetici či kardiaci, se nechrání výrazně víc než ostatní. Získali jsme i jejich krevní vzorky, takže máme velmi dobrý přehled o jejich zdravotním stavu.

Která skupina je nejvíce zasažená?

Jsou to lidé potýkající se s ekonomickými problémy, protože právě ty jsou na prvním místě. Existenční nejistota, zvláště pokud mají hypotéky, ohrožuje jejich budoucnost. S tím také souvisí mírný nárůst domácího násilí a agresivity.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Danou Hamplovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy:
ON-LINE: Kajakářka Kudějová neprošla do finále. Nečekaně se loučí i Plíšková
OH 2021

Živě
ON-LINE: Kajakářka Kudějová neprošla do finále. Nečekaně se loučí i Plíšková

Největším úspěchem české výpravy je zatím postup Markéty Vondroušové do čtvrtfinále tenisového turnaje. Porazila světovou dvojku Naomi Ósakaovou. Nečekaně naopak končí Barbora Krejčíková i Karolína Plíšková. Na stříbro Lukáše Rohana nedokázala navázat česká kajakářka Kateřina Minařík Kudějová, která překvapivě vypadala už v semifinále. Úspěch pro české plavání zapsala Barbora Seemanová, která vybojovala první olympijské finále od roku 2000.

KOMENTÁŘ: Ruce vzhůru, kontrola. Jak buldozer Maláčová hraje předvolební divadlo
Názory

KOMENTÁŘ: Ruce vzhůru, kontrola. Jak buldozer Maláčová hraje předvolební divadlo

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčena, že v tuzemských firmách panuje otrokářství, šikana a/nebo zastrašování. Vydala se proto do českých „bavlníkových“ továren na kontrolu, aby dala najevo, kdo je v téhle zemi pánem. Sice nic nevyřešila, ale média jí byla plná. A o to zřejmě dodýchávající sociální demokracii před volbami jde. Bude to však ke vstupu do Sněmovny stačit?

Další vážné následky covidu. Způsobuje pokles inteligence, tvrdí experti

U lidí, kteří prodělali nemoc COVID-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Nepatříš na olympiádu, četla Vondroušová, teď se postarala o senzaci. Co říká o zápase?

Český ženský tenis zažívá v posledních měsících pořádné žně. Roland Garros ovládla Barbora Krejčíková, ve Wimbledonu došla až do finále Karolína Plíšková. Hlavní olympijskou hvězdou je Markéta Vondroušová, která v úterý vyřadila domácí celebritu Naomi Ósakaovou. Pro rodačku ze Sokolova jde o obří satisfakci, protože před hrami v Tokiu narazila na početné hlasy fanoušků, kteří se podivovali nad tím, že zrovna ona dostala šanci hrát pod pěti kruhy.

Čeští lékaři už aplikovali přes 10 milionů dávek očkování proti covidu. Čísla klesají

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování proti onemocnění COVID-19 přes deset milionů dávek vakcíny, k pondělnímu večeru jich ministerstvo zdravotnictví eviduje 10 064 380. V zemi se začalo očkovat na konci loňského prosince, ukončené očkování mělo k pondělku přes 4,6 milionu lidí. V pondělí v Česku přibylo 206 potvrzených případů koronaviru, zhruba o desítku méně než předchozí pondělí. Počty nově nakažených klesají v mezitýdenním srovnání devět dní po sobě.

reklama

Domácí zpravodajství

Kubek: Ještě je čas, očkujte se. Pokud se epidemie rozjede, budou umírat neočkovaní

„Pokud přijde na podzim další vlna epidemie koronaviru, budou zbytečně umírat ti, kteří se nenechali naočkovat,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS prezident České lékařské komory Milan Kubek. Dodal, že když se do vakcinace nyní „šlápne“, mohla by Česká republika na podzim dosáhnout alespoň 70procentní proočkovanosti. Podle imunologa Zdeňka Hostomského navíc neexistuje logisticky snadný způsob, jak ve velkém měřit hladiny protilátek a míru imunity, které by třeba pomohly vyjmout některé lidi z pravidelného testování.

reklama