Ne každé dítě mělo doma během posledních tří měsíců rovnocenné podmínky nebo technické možnosti pro zvládání distanční výuky. Zdroj: Pixabay
Konec školního roku se blíží a většina rodičů už řeší, co budou jejich děti dělat o letních prázdninách. I když se může zdát, že by bylo ideální využít dva měsíce volna k dohnání zameškaného učiva, není tomu tak. Podle většiny odborníků z oblasti školství by děti nárok na prázdniny rozhodně mít měly, protože on-line výuka v době koronavirové pandemie byla v různých ohledech daleko náročnější než ta prezenční.
Ne každé dítě mělo doma během posledních tří měsíců rovnocenné podmínky nebo technické možnosti pro zvládání distanční výuky. Mezi žáky tak mohou vznikat daleko větší vědomostní rozdíly. I proto někteří zastávají názor, že by se děti měly během letních prázdnin učit a pomalu si zvykat na pravidelný režim, aby pro ně nebyl zářijový návrat do školních lavic velkým překvapením.
Před výrazným tlakem na děti ale odborníci varují. „Ozývá se z různých stran, že prázdniny pro žáky vlastně budou jen dalším prodloužením volna. V našem případě si to nemyslím. Žáci i během pandemie koronaviru pracovali a opravdu si potřebují od školy odpočinout,“ říká ředitelka Základní školy Ohradní v Praze 4 Eva Smažíková. Na rodiče proto bude apelovat, aby školu přes prázdniny vynechali.
Nezanedbávat například čtení nebo psaní
Podobného názoru je i ředitel turnovské Základní školy Skálova Michal Loukota. Ten doporučuje dětem si následující dva měsíce zejména užít. „Prázdniny by si měli udělat i rodiče, ale je jasné, že vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti to může být těžké. Pokud to ale jen trochu půjde, ať si všichni členové rodiny po těžkém období pořádně odpočinou – psychicky i fyzicky,“ vysvětluje Loukota. Podle něj budou mít děti po prázdninách bez učení více chuti do dalšího vzdělávání.
Podle psycholožky z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9 Markéty Frývaldské je ale důležité, aby děti alespoň procvičovaly základní dovednosti. „Osobně zastávám názor, že děti by měly v době volna hlavně číst a psát. Je to stejné jako například ve sportu. Pokud chce být někdo v něčem dobrý, teď mám na mysli čtení, musí trénovat,“ vysvětluje Frývaldská a dodává, že čtení i psaní patří k lidské kultuře a neměly by se z toho stávat pouze otravné úkoly ze školy.
Rozdíly se projeví v září
Co se týká výuky po prázdninách, názory odborníků se liší. Učitelka páté třídy na Základní škole TGM v Praze 7 Tereza Kundrátová říká, že se svými dětmi učební plán končícího školního roku zvládla. „Ke konci května mi nastoupilo do školy 70 procent dětí. Především jsme opakovali a jelikož jsme toho spoustu během pandemie zvládli, neobávám se, že by nastal v září nějaký výrazný problém,“ popisuje Kundrátová. Dodává také, že není žádnou tragédií, když děti dva měsíce do školy vůbec nechodily.
S tím ale nesouhlasí Michal Černý, předseda Asociace ředitelů základních škol. Mezi dětmi se prý vytvořily velké rozdíly a obavy jsou na místě. „Měli bychom pomoci zejména těm, kteří během on-line výuky neměli možnost pracovat, a zároveň neotrávit ty děti, které se vzdělávaly intenzivně. Nic se nesmí podcenit,“ dodává Černý.
On-line výuka koronavirem nekončí
Právě přístup k internetu během pandemie by mohl hrát v záři velkou roli. Podle psycholožky Frývaldské z pedagogické poradny nebude ale situace tak závažná, jak se může zdát. „Nemyslím si, že by se měly nějak rozevírat nůžky mezi movitějšími a sociálně slabšími rodinami. O tom přece škola je, aby všechny děti dokázala naučit stejně,“ míní Frývaldská. Stejný úhel pohledu má na tento potenciální problém ředitel turnovské základní školy Loukota. „Rodiny bez internetu si mohly pro vytištěné materiály dojít do školy a stejnou cestou je i odevzdávat, takže předpokládám, že děti budou na stejné úrovni,“ vysvětluje ředitel.
Ačkoliv pedagogové přiznávají, že ne veškerá látka by se nedala učit na dálku, do budoucna by rádi možnosti on-line výuky využili. „Již přemýšlíme nad tím, jak bychom on-line výuku zřídili třeba v době ředitelského volna. Dokonce se u nás objevily návrhy, že pokud nebude pedagog přítomen z jakéhokoli důvodu ve škole a bude to možné, odučil by hodinu na dálku. Zároveň, pokud bude žák nemocný, mohl by se do hodiny virtuálně připojit,“ říká ředitelka Smažíková a dodává, že klasickou výuku by ale za on-line svět nikdo z pedagogického sboru měnit nechtěl. Domácí vyučování si pochvalovali i učitelé ze Základní školy v Turnově. „Osvědčila se například takzvaná on-line triáda, kdy se schůzky účastnili učitel, rodič a žák,“ doplňuje ředitel školy Michal Loukota.
Absence režimu dětem neprospěla
Daleko obtížnější než případné dohánění výuky bude pro děti zvyknout si na pravidelný režim. I to byl důvod, proč někteří rodiče poslali své ratolesti do lavic už koncem května. „Klukům chyběl sociální kontakt. Postupně si začali až příliš zvykat na domácí prostředí, denní úkoly zvládali rychle a měli až příliš času na zlobení,“ vysvětluje otec dvou žáků prvního stupně základní školy ve středočeských Hořovicích Vojtěch Plecitý.
I jedenáctiletá dcera Mileny Faltýnkové z Březolup nedaleko Uherského Hradiště by ráda opět viděla své spolužáky. Rodiče se ji ale rozhodli nechat doma. „Přišlo nám zbytečné, aby šla dcera na měsíc do školy. Také jsme si nedokázali představit, jak bude v horkých dnech sedět v lavici s rouškou,” uvádí Faltýnková a dodává, že pro dceru našli systém, který jí vyhovuje. Proto nechtěli přetrhnout pomyslnou nit. Psycholožka Frývaldská potvrzuje, že režim je důležitý nejen pro děti, ale i pro dospělé. Takže po půlroce volna by byl návrat do školy nebo práce složitý pro každého.
Druhá vlna by neměla překvapit
Přípravy na případnou druhou vlnu koronaviru jsou namístě, školy si ale on-line výuku již natrénovaly a neočekávají proto větší problémy. „Nijak zvlášť se nepřipravujeme. Díky posledním třem měsícům jsme nachystaní,“ říká ředitelka ZŠ Ohradní Eva Smažíková. To turnovská škola by do budoucna potřebovala více techniky.
„Chceme nakoupit více notebooků, tablety či kamery,“ míní ředitel ZŠ Skálova Michal Loukota. Asociace podotýká, že by si každá škola měla připravit krizový plán. „Promyslet si vzdělávací platformy, způsob komunikace s dětmi i rodiči a další opatření. Nicméně si především vroucně přejeme, aby další vlna nenastala,“ dodává Michal Černý, předseda Asociace ředitelů základních škol.
