Ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
O žádném lidském orgánu se v pandemické době nemluví tolik jako o plicích. Právě v nich se teď často odehrává souboj rozhodující o životě a smrti. Martina Vašáková z Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze je respektovaná expertka na léčbu plicních nemocí, pracuje s nejtěžšími covidovými pacienty. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co se děje v plicích i poté, co se člověk koronaviru zbaví.
Nacházíte také u uzdravených covidových pacientů poškození plic?
Někteří pacienti s těžší formou covidu, především ti hospitalizovaní s covidovým zápalem plic, mohou mít dlouhotrvající následky. Myslím tím především přetrvávající zánětlivá a občas drobná jizevnatá ložiska na plicích, případně podrážděné průdušky. Vede to k obtěžujícím symptomům pacienta. Zadýchává se, je unavený, může kašlat. V takovém případě je potřeba pacienty vyšetřit, dál je sledovat a léčit.
Prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD.
Přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Začínala na Klinice pneumologie a hrudní chirurgie na Bulovce. Od roku 2000 pracovala jako primářka a záhy i ředitelka Ústavu plicních nemocí v Prosečnici.
Předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Jak je to časté?
Zcela přesně vám to neřeknu. Skoro na všechny, kteří měli těžký covidový zápal plic, však čeká poměrně dlouhá rekonvalescence. Třeba studie z Hradce Králové uvádí, že postcovidové obtíže jsou až u padesáti procent. V Olomouci zmiňují jiná data, podle jejich zkušenosti má následně problémy nanejvýš deset procent z covidových pacientů. U nás hospitalizujeme jen těžší pacienty, u nich se dá předpokládat, že dlouhotrvající problémy bude řešit až polovina. Postcovidové obtíže mohou mít ale i lidé s lehčím průběhem covidu.
Vážně?
Jen to nebývá tak časté. Základním problémem je, že covidový zápal plic se špatně hojí. Místo toho, aby imunitní systém odstranil zánětlivé změny a virová poškození v plicních sklípcích, tak proti nim bouřlivě zareaguje, tím druhotně způsobí nemoc. Jde o neadekvátní odpověď imunitního systému, která poškozuje vlastní tkáně.
Vybavíte si případ, že měl poškozené plíce i člověk, který covid prodělal bez příznaků?
Ano, a nikoliv pouze jednou. Stalo se, že k nám přišel pacient, u něhož jsme při vyšetření na CT nebo rentgenu přišli na plicní změny, které poukazovaly na předchozí covidovou pneumonii. Divil se, protože je momentálně negativní a sám prý nic takového neprodělal. Ve skutečnosti covid měl, jen se to projevovalo pouhým pokašláváním, rýmou, tedy tzv. subklinickými příznaky nemoci. I navzdory tomu u něj došlo k již zmíněné neblahé reakci imunitního systému.
Kouření má obecně na plíce velmi špatný efekt. Letití kuřáci, kteří mají chronickou obstrukční plicní nemoc, dopadají s covidem daleko hůře. Často končí na JIP, nemívá to příliš šťastný konec
Lze očekávat, že u některých vyléčených covidových pacientů budou poškození plic trvalá?
Těžko říct, ale i to je možné. Z našich zkušeností vyplývá, že u valné většiny lidí jsou téměř všechny změny vratné. Byť po delší době, po léčbě kortikoidy. Závažné trvalé změny jsme dosud nepozorovali. Nemůžeme to však konstatovat s jistotou, covid je tu s námi necelý rok. Nejvíc těch pacientů je z podzimu loňského roku, zatím tedy nemůžeme hovořit o podezření na trvalé poškození. K tomu povíme více snad až za rok. Jakmile nasbíráme více zkušeností, které se z registru postcovidových pacientů statisticky vyhodnotí.
Je pravda, že u některých vyléčených postcovidových pacientů se potíže s plícemi po čase nejenže nelepší, ale naopak zhoršují.
Ano. Nemocný se vyrovná se samotným virem, ale jeho autoimunitní reakce poškodí plicní tkáně. Tím se za určitých okolností může vytvořit zápal plic, který je horší než to, co před tím v těle prováděl koronavirus.
Má na rychlejší uzdravení vliv, zda jsou plíce vytrénované sportem, žijeme ve zdravém či nezdravém prostředí, kouříme?
Kouření má obecně na plíce velmi špatný efekt. Letití kuřáci, kteří mají chronickou obstrukční plicní nemoc, dopadají s covidem daleko hůře. Často končí na JIP, nemívá to příliš šťastný konec. Zásluhou kouření bývá plíce sama o sobě postižená. Jakmile na ni nasedne druhý inzult ve smyslu napadení určitou infekcí, pak dochází k velice vážným obtížím. Pokud naopak vyznáváte zdravý životní styl, máte přiměřenou hmotnost a trénovanost, jsou vaše šance mnohem, mnohem větší. Bohužel – také to neplatí absolutně; výjimkou není, že se těžký covid objeví i u štíhlých sportovců.
Jak to?
Jde o lidi, kteří mají právě tu smůlu, že jejich tělo reaguje na virus přemrštěně. Imunita ho chce tak strašně moc vyhostit, že nakonec nadměrnou aktivací vytvoří zánětlivou reakci a protilátky i sama proti sobě.
Měl by si každý, kdo covid prodělal, nechat vyšetřit plíce?
Rozhodně každý, kdo jej prodělal s nutností hospitalizace. A bezesporu i jedinci, kteří podstoupili ambulantní léčbu covidové pneumonie. Ambulantní plicní lékaři na to jsou nachystaní. Moc dobře vědí, na co se zaměřit, co hledat.
Plíce obecně doopravdy jsou dominantní bojovou zónou, pro infekci představují vstup do těla
Čínský vědec Chung-po Ťia řekl, že plíce jsou při nakažení covidem primární bojovou zónou. Znamená to, že pokud plíce svůj boj zvládnou, dalším orgánům už nebezpečí nehrozí?
Většinou tomu tak je. Třeba postižení ledvin často skutečně vídáme u takových covidových pacientů, kteří mají zároveň závažně poškozené plíce. Najdou se však i lidé, které trápí významnější postižení zažívacího traktu. U nich může nastat rozvrat metabolismu a postižení ledvin, u některých osob nelze vyloučit ani neurologické postižení. Plíce obecně doopravdy jsou dominantní bojovou zónou, pro infekci představují vstup do těla. To však automaticky neznamená, že když je v nich postižení mírné, pak je poškození dalších orgánů absolutně vyloučené. Bohužel. Přesvědčujeme se o tom například u lehkých covidů, kteří to zvládnou bez nutnosti zařazení na JIP. I u takových občas dochází k postižení srdce, arytmii.
Zdroj: CNN Prima NEWS
S čím si plíce obvykle poradí, či neporadí? Jsou hodně křehkým orgánem, nebo naopak až překvapivě odolným?
Podle mého platí spíše to druhé. Nejenže nám neúnavně dodávají kyslík. Taky si vezměte, kolik nečistot musí přefiltrovat, co všechno nám nepustí do těla. Jak dlouho vydrží i kuřákům, kteří tenhle ubohý orgán vůbec nešetří. Přesto má všechno své meze. Jakmile míra škodlivin, ať už infekčních, nebo těch ze zplodin, kouření, z chemikálií v ovzduší, přesáhne rozumnou míru, nezbývá plicím nic jiného než reagovat zánětem. Druhotně pak dochází k poruše funkce plicních sklípků, redukuje se jejich počet. Mohou se tvořit i nádory, plíce se mění ve vazivo.
Plíce nebolí. Nejde tedy i o orgán svým způsobem záludný?
Výraz „záludný“ bych zrovna nepoužila, je ale pravda, že bolestí plíce své problémy skutečně nesignalizují. Problém je to speciálně u nádorů, pokud nejsou pokročilé, že by prorůstaly někam do hrudní stěny, případně do dalších míst, která bolí, tak se bohužel v rané fázi nijak neprojevují. Objevíme je až v momentě, když třeba ucpou průdušku nebo dotyčný začne vykašlávat krev, jelikož se nádor zčásti rozpadl.
Zůstávají tedy plíce i ve 21. století orgánem poněkud záhadným, jenž si mnohá svá tajemství stále ponechává pro sebe?
Bezesporu, těch tajemství si pořád chrání relativně mnoho. Plíce známe dost, ale ne zcela. Stále důkladněji například zjišťujeme, proč vzniká rozedma, jaká je imunobiologie nádorů a plicní fibrózy. Toho nepoznaného však zůstává spoustu, často přitom jde o důležité věci. Pokud bychom například lépe poznali podklad biologické reakce plic na škodliviny, tak bychom byli úspěšnější v cílení léčby na některé chronické nemoci. Plíce mají nejen struktury podílející se na okysličení krve, ale i endokrinně aktivní buňky, imunitně aktivní buňky. Nazvala bych je proto velkým, komplexním orgánem, který nám zprostředkovává zcela zásadní styk se zevním prostředím.
Jak o ně máme správně pečovat?
Správně pečovat o plíce znamená správně dýchat. To znamená používat veškerou plochu plic. Máte-li přiměřenou hmotnost a plíce nejsou utlačovány tukem, pak by měly volně dýchat. Pakliže jste trénovaný a v kondici, pak dokážete dobře rozpínat hrudník, pracovat s bránicí. I to je pro plíce velmi prospěšné.
Čeho se kvůli nim naopak vyvarovat?
Za zásadní zlo pochopitelně považuji především kouření. Je smutným faktem, že v současnosti kouří až čtvrtina Čechů. Přestože už jistě všichni musí vědět, co s plícemi a dalšími orgány dělá. Neměli bychom je vystavovat ani dalším škodlivinám; různým toxickým parám a plynům, smogu. Pokud ráno jedete do práce na kole, šlapete po frekventované ulici, kde inhalujete výfukové plyny, tak to vašim plicím rozhodně nepomůže.
A co když se v současné zimě vypravím běhat? Nemůže mým plicím ublížit i mrazivé ovzduší?
V tom se žádné nebezpečí neskrývá. Plíce mají své filtry. Sice ústy dýcháte studený vzduch, on se ale cestou k plicím přece jen prohřeje. Nedělá to dobře snad jen astmatikům, kteří mohou na inhalaci studeného vzduchu zareagovat stažením průdušek, případně astmatickým záchvatem. Jak už jsme si řekli, plíce je až překvapivě odolná. Člověk je při fyzické zátěži či běhu zvyklý na hyperventilování, plíce se na to adaptuje. Takže to zvládne.
Loňský vědecký výzkum tvrdil, že správnému fungování plic napomůže třeba i konzumace jablek. Lze tomu věřit?
Na podobné výzkumy vždycky říkám: Pokud někdo jí jablka, pak je to zřejmě člověk vyznávající zdravější životní styl. Pravděpodobně nekouří, nesedí v hospodě, neláme do sebe jedno pivo za druhým. Takový jedinec má i bez jablek větší předpoklady pro to, aby měl nepoškozené plíce. Abych to ale úplně neshazovala… Samozřejmě, ovoce a zelenina obsahují antioxidanty, které velmi pomáhají k odstraňování škodlivin z těla. Takže i konzumace jablek skutečně svým způsobem může být prospěšná. Jen bych se rozhodně nespoléhala na to, že když vykouřím dvacet cigaret denně, tak potom stačí sníst dvě jablka a všechno se vyřeší.
Je ale pravda, že konkrétně plic se týká spousta babských rad.
Vím, taky to znám. Mezi zaručené babské rady na plíce patří třeba pití zeleného čaje. A já říkám: Může být, jde přece taky o antioxidant. Nezatracovala bych ani často zmiňovaný česnek známý svými dezinfekčními, protibakteriálními účinky. O zázvoru platí to samé. Nebo se mluví o rajčatech, též poprávu. Vždyť o nich se ví, že mají mimo jiné i protirakovinné účinky, jsou složené z látek tlumících nádorové bujení. Přírodní medicína se leckdy opírá o něco, co může mít seriózní základ. Zase je však na místě zdůraznit, že pokud budete na jedné straně konzumovat zeleninu a na straně druhé si stejně sem tam zapálíte, tak rozhodně nejste z nejhoršího venku.
Ještě něco prý léčí: smích. Platí to i v případě plic?
A víte že ano? Když jste ve stresu, tak vaše imunita obecně reaguje hůř. To je jednoznačně prokázané. Smutní a depresivní lidé mají poruchu buněčné imunity. Konkrétně i v případě plic jde o prospěšnou činnost. Záchvat smíchu jim napomáhá už jen tím, že je při něm pěkně prodechnete. To je pro plíce znamenitý trénink. Zároveň díky smíchu uvolňujete z mozku hormony štěstí do periferie, tím po celém těle včetně plic zlepšujete imunitní systém.
Plíce netrápí zdaleka jen covid, ale i další onemocnění. Je pravda, že jsou v Česku na vzestupu?
Odhalujeme více plicních fibróz, chronické obstrukční plicní nemoci. To souvisí s kouřením, se znečištěním ovzduší. Ale i se zvýšenou pozorností, kterou podobným chorobám věnujeme. Smutná statistika je bezesporu u rakoviny plic. Lidé si nejsou schopní odepřít kouření, proto to nezřídka smutně dopadá. Zajímavé je, jak v tomto ohledu dobíhá emancipace. Zatímco u mužů křivka počtu případů rakoviny plic nestoupá, u žen ano. Ženy si bohužel v určité chvíli řekly, že budou kouřit stejně jako muži, že i na tohle mají nezadatelné právo. Pak ovšem musejí počítat s následky. Ročně v Česku onemocní rakovinou plic přes šest tisíc lidí, což je katastrofální cifra. Stejně jako že přes pět tisíc jedinců ročně na rakovinu plic zemře. Mortalita je v tomto případě obrovská. U většiny případů zachycujeme rakovinu plic až ve velmi pozdních stádiích, kdy už není odoperovatelná. Kdy jedinými možnými prostředky jsou chemoterapie, léky působící systémově, imunoterapie, u některých lidí případně též cílená léčba. Právě teď plánujeme program screeningu rakoviny plic u rizikových populací kuřáků, abychom ji zachytili co nejčasněji. Ve stádiích, kdy ji ještě lze odoperovat.
Zatímco u mužů křivka počtu případů rakoviny plic nestoupá, u žen ano. Ženy si bohužel v určité chvíli řekly, že budou kouřit stejně jako muži, že i na tohle mají nezadatelné právo. Pak ovšem musejí počítat s následky
Existuje vedle nekouření ještě nějaká další prevence rakoviny plic?
Především jde skutečně o to nekouření. To je opravdu zásadní. Víte, lidi mají neuvěřitelnou tendenci to podceňovat. Začnou pokašlávat a zdůvodňují si to slovy: No jo, to je ten můj kuřácký kašel. Nic vážného, tím nemá smysl se zabývat. Jenže pak se člověk začne více zadýchávat, případně vykašle krev, což znamená, že nádor zabral větší část plicní tkáně, nebo ucpal hlavní průdušku. Až tohle spoustu lidí motivuje k tomu, aby vyhledali lékařskou pomoc. Přestože jsou plíce odolné, stejně už v téhle fázi může být pozdě. Ano, zrovna tohle bych slovem „záludné“ označila. Někdy je bohužel prvním příznakem až vzdálená metastáza v mozku. Zvláště nyní, během covidu, lidé chodí se svými problémy velmi, velmi pozdě.
