reklama

Psycholog: Lidé se covidu přestali bát. Nechtějí přijmout, že sám od sebe neodejde

Sjezdovky na českých horách zaplněné turisty nebo lidé scházející se v potají otevřených restauracích. Jiní se zase před týdnem tísnili bez roušek a rozestupů na demonstraci. Oproti jaru, kdy celý národ z domovů spořádaně a vyděšeně sledoval nastupující covidovou hrůzu, je to velikánský rozdíl. Proč se teď chováme jinak? Pro CNN Prima NEWS o tom v rozhovoru mluví Jiří Brančík, primář oddělení klinické psychologie Vojenské nemocnice Brno.

reklama

Co vás napadá, když v časech covidové pandemie vidíte svahy českých hor pokryté turisty? Přestali jsme se snad bát?
Zjednodušeně řečeno se to tak asi dá říct. Když byl covid ještě novou věcí, tak se ho lidé zalekli. Spolupracovali, pomáhali si šitím roušek a podobně. Měli z epidemie respekt. V pozadí toho všeho ale u mnoha jedinců bylo, že tímhle to pomine a budeme mít vyhráno. Záhy se ukázalo, že ani větru, ani dešti, ani přírodě poručit neumíme. Dostali jsme se, kam jsme se dostali. A bohužel existuje hodně lidí, kteří nechtějí přijmout prostý fakt, že věci, jako je tato pandemie, samy od sebe prostě nepřejdou. Že se pro to musí něco udělat. A to něco znamená někdy i dočasně se zříci některých svých dosavadních požitků. Za plnými náměstími a horami tak z velké části vidím nepochopení části populace.

Jiří Brančík (71)

Psycholog, primář oddělení klinické psychologie z Vojenské nemocnice Brno.
Má hodnost podplukovníka ve výslužbě, v 90. letech působil na vojenské misi v Bosně.
Je soudním znalcem v oboru psychologie.

Trvá to už skoro rok. Není vlastně celkem pochopitelné, že lidé potřebují upustit páru?
Jistě, částečně je takový posun směrem k méně zodpovědnému jednání zřejmě nevyhnutelný. Mnoho desetiletí jsme žili ve velmi klidné a pohodlné fázi. Měli jsme se dobře. A někteří lidé si myslí, že máme automaticky nárok na nepřetržitou spokojenost – snad proto, že se to dosud tak často skloňovalo. Nejsou připraveni na to, že je tomu jinak. Odmítají přijmout i nevyhnutelný fakt.

Spousta lidí nechce připustit třeba skutečnost, že se teď v nemocnicích děje něco mimořádného. Proč neakceptují ani to, co je zjevné?
Hodně tomu nahrává, že žijeme ve věku informační dálnice. Výhody internetu a sociálních sítí se za tak vypjatých okamžiků často mění v nevýhodu. Sype se na nás obrovské množství informací, svůj názor může zveřejnit každý. Je jich najednou nesmírné množství, ty podstatné lehce zapadnou. Pro nás by momentálně měla být nejpodstatnější vámi zmíněná situace v nemocnicích. Nevím, kde se berou zaručené zprávy, že tam či onde je ve špitále kapacita lůžek bezproblémová. Za sebe říkám, že v mnoha nemocnicích je to už hodně za hranou. A to jak naplněním kapacity lůžek určených pro covidové pacienty, tak hlavně vyčerpáním sil personálu. Části populace bohužel chybí cosi, co bych mohl nazvat zdravým respektem.

Nakolik může za naše ne vždy zodpovědné jednání přístup politických špiček –⁠ to, jak směrem k nám komunikují, jak se samy chovají?
Něco jim samozřejmě vytknout lze. Osobně si ale myslím, že výtek k politikům je snad až přehnaně moc. Podívejte se po světě – některá vláda to zvládá o chlup líp, jiné naopak o hodně hůře. Ano, naši politici mají co zlepšovat. To ovšem platí o nás všech. Než abychom nadávali na druhé, měli bychom si raději uvědomit, co pro zlepšení situace můžeme udělat my sami. To je totiž důležité. Hodně lidí to neumí. Vůbec nerozporuji, že se politici někdy chovají tak, jak by neměli. Ale čemu tím pomůžeme, pokud se upneme zrovna na tohle? Čemu pomůžeme, pokud budeme problém s covidem překlápět do politických půtek? Tohle je viru úplně jedno. Měli bychom v první řadě racionálně přemýšlet o tom, co dělat, aby nebezpečí nákazy pominulo.

Výlet na přeplněnou sjezdovku asi zrovna nepomůže. Nejlepší nápad ale zřejmě nebude ani to, pokud se ze samého strachu doma zabedníme a nikam nevylézáme.
Takových případů jsem moc nezažil. A když už, tak to trvá krátce, třeba jen dva týdny. Je fakt, že lidi za mnou teď chodí kvůli strachu častěji. Taky se ale setkávám s tím, že především hledají způsoby, jak se s tím vyrovnat. Omezují například své cesty na nákupy. Vyráží do přírody. Taková procházka je správný způsob, jak se strachem bojovat. Hodně lidem doporučuji i to, aby přehnaně často nesledovali televizní zprávy. Zjistit občas situaci o vývoji pandemie je pochopitelně potřebné, pokud u toho ale budete sedět celý den, pak to na vás dolehne. Stejně jako to, pokud budete čas trávit výhradně nad Facebookem.

Co vůbec rok s covidem udělal s naší psychikou?
Jak u koho. Hodně se to odvíjí od toho, že dost lidí přišlo o práci. To je pochopitelně velmi bolestivé. Spoustě lidí se také během posledních měsíců navýšily obavy o sebe, o svou rodinu. To nemusí být vždycky na škodu. S určitou dávkou pokory je přínosné si uvědomit, že existuje něco, čemu neporučíme. U psychicky citlivých lidí samozřejmě mohly narůst úzkosti či stavy, které označujeme za depresivní. U části populace to ale navodilo právě uvědomění si, že naše existence není tak jistá, jak jsme si mysleli. A že bychom se tedy měli vůči tomu nějak postavit. Objevily se různé dopady na psychiku, i ty méně vítané. U nemála jedinců například vznikla jakási deformace, kdy jsou schopni a ochotni obětovat seniory kvůli ekonomické udržitelnosti. Jinak řečeno: kvůli udržitelnosti svých požitků. To považuji za velmi nebezpečnou věc, která může naši populaci deformovat.

Obnažují tyto výjimečné časy to, kým doopravdy jsme?
Obnažují? Spíš bych řekl, že to pouze připomínají. Jsem přesvědčen, že co se děje, není nic nového. Když v dějinách lidstva nastala jakákoli krize, lidé se vlastně chovali totožně – někteří racionálně, jiní bezhlavě. Jedni sobecky, druzí altruisticky. Je to stále v nás, což nám pandemie jen připomněla. Jako lidský druh jsme se příliš nezměnili. Asi bychom si toho měli být pro příště jen více vědomi.

Může mít rok s covidem trvalejší následky na naše další chování? Osvojíme si nastálo nějaké vzorce jednání a uvažování?
Nechci se dotknout těch, kteří ztratili své milované, ale zatím šlo o nebezpečí s relativně menšími následky. Většina populace se nesetkala s tím, že by jí rychle zemřel někdo blízký. Pokud by se to u nás až do pominutí pandemie nezhoršilo, pak se společnost otřepe poměrně rychle. Nic moc se v tomto ohledu nezmění. Kdyby to ale trvalo ještě nějakou dobu a více lidí by se navíc dotknul fakt, že jsou ohroženi nejen oni, ale i jejich blízcí, pak by to možná trvalejší stopy zanechalo.

Jaké?
Takové, které by paradoxně nebyly k zahození. O to víc bychom si uvědomili, že spoustu věcí nemáme jistou. Je třeba mít na paměti, že i poznání nepříjemného je dobrá a důležitá zkušenost.

Nemůže nás to poznamenat i jinak? Dlouhé měsíce se izolujeme doma, velmi jsme omezili osobní kontakt s přáteli, s rodiči. Nepřivykneme tomu i do budoucna a nezůstaneme i v lepších časech uzavřeni ve svých bublinách?
Toho bych se nebál. Vůbec! Člověk je tvorem společenským. Máme to v genech, potřebujeme žít ve společnosti druhých. To se jen tak neodnaučíme.

Jaký dopad má na rodinné vztahy, když jsme s blízkými v době karantén a režimu home-office v daleko intenzivnějším kontaktu než kdy před tím?
Záleží, jaké máte opravdové vztahy se svými blízkými. Pokud mi teď někdo řekne, že si po pár dnech doma leze s rodinou na nervy, pak je na místě se zeptat: A jaké byly ty vztahy před tím? Hodně dělá samozřejmě i nastavení jednotlivých lidí. Jsou jedinci, kteří vidí sklenici do poloviny plnou, pak ti, kteří do poloviny prázdnou. Pozitivněji nastavené osoby si řeknou, že i podobně extrémní situace je k něčemu dobrá. Jsme zkrátka donuceni se svým blízkým více věnovat. Příklad: Když se doma musím víc učit se svým dítětem, má to blahodárný vliv nejen na náš vztah, ale i na to, že si sám leccos z učiva osvěžím. Byť je mi pochopitelně jasné, že to může být kolikrát velmi těžké. Pokud rodiče musí chodit do práce a doma mají dvě děti školou povinné, tak jde o velmi nesnadnou záležitost. Obecně si však dovolím tvrdit, že i tuhle situaci lze brát ne jako ránu osudu, nýbrž jako šanci.

Mohou se na to ale stejně dívat i lidé, kteří se právě teď vyrovnávají s mezními okamžiky? Mám třeba známého, který si nedávno prošel těžkým rozchodem a ani se z toho nemůže vypovídat s kamarády u piva.
Ano, pro spoustu lidí to může být těžší. Byť zrovna ve vámi zmíněném případě pochybuji, že by pivo něco vyřešilo; alkohol je špatným lékem. Samo sdílení takové zkušenosti samozřejmě může pomoci, ale k tomu nám přece dneska mohou posloužit i různé moderní technologie. Popovídat si o svém soužení po mobilu nebo přes Skype sice není to samé jako osobní setkání tváří v tvář, ale aspoň něco, že… Ostatně – učme se trochu překonávat nepříjemné situace i jinak, než jsme byli zvyklí. Třeba vlastním úsilím. Zamyšlením se. Rozborem své situace. Někdy není nejdůležitější se svěřovat se svými problémy druhým, ale spíš si osvojit umění být sám se sebou.

Tagy:

Hlavní zprávy

Reportáž: Sudety volí Okamuru a Babiše, komunisté v pohraničí ztrácejí
Volby 2021

Reportáž: Sudety volí Okamuru a Babiše, komunisté v pohraničí ztrácejí

Všemi zapomenuté vesnice v severovýchodním pohraničí čekají spásu od populistů či extremistů. Ve Svatoňovicích v okrese Opava vyhrála poslední parlamentní volby v roce 2017 strana SPD, když získala 32 procent hlasů. V obci má volební právo 222 občanů, budou i druhý víkend v říjnu opět volit Okamuru? „Samozřejmě,“ říká 50letý Petr Valový. SPD, ANO a KSČM mají nadstandardní popularitu i v okolních obcích, které reportér CNN Prima NEWS také navštívil.

Berlín vyvlastní byty, zmínil Pirát. Držte si výpisy z katastru, rýpla si Schillerová
Bydlení

Berlín vyvlastní byty, zmínil Pirát. Držte si výpisy z katastru, rýpla si Schillerová

Poprask na sociálních sítích způsobil pirátský poslanec František Kopřiva, když si rýpl do konzervativních příznivců Západu. Připomněl, že Berlíňané v referendu rozhodli o vyvlastnění čtvrt milionu bytů od místních developerů. Kopřiva sklidil kritiku a jeho tweet využila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pirátský poslanec začal svůj tweet vzápětí vysvětlovat.

Exkluzivní průzkum: Drtivá většina Čechů se bojí o důchody. Na řešení se neshodnou

Důchodový systém je ve špatném stavu a je potřeba to urychleně napravit, myslí si valná většina Čechů napříč ideologickým spektrem. Dvě třetiny dospělých si na důchod spoří. V souvislosti s penzijní reformou by lidé nejčastěji souhlasili s výraznější změnou daní, u dalších možných řešení už se ale neshodnou a dochází ke generačnímu střetu, ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS.

Sebevražda policistky na misi kvůli šikaně? Nespáchala ji ve službě, uzavírá případ policie

K sebevraždě české policistky Kristýny Litomerické, která skočila z 11. patra v poslední den mise ve Varšavě na Frontexu, nedošlo během služby. Tvrdí to česká policie s tím, že vše, co k případu mohla říct, už uvedla a dál není co řešit. Stejně hovoří i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a případ, ke kterému došlo před rokem, je tak podle něj vyřešen. A to i přesto, že podle rodiny byla hlavním důvodem ke skoku z okna šikana na pracovišti.

Kocoura strčil do pytle a dal na silnici na Českolipsku. Minimálně jednou ho přejelo auto

Krutý způsob, jak sprovodit se ze světa kočku, zvolil zatím neznámý člověk na Českolipsku. Zhruba tříletého kocoura zavázal do pytle a položil na silnici. Pak už jen čekal, až nějaké auto pytel přejede, protože jej umístil hned za zatáčku. Zřejmě proto, aby řidič nestačil reagovat. Přestože minimálně jedno auto pytel přejelo, kocour měl neuvěřitelné štěstí a přežil.

Sledujte předvolební debatu Speciál 360°: Jak se staví k migraci ODS a Piráti?

Hrozí Evropě další velká migrační vlna? Jak se na ni připravit? A nakolik je dění v Afghánistánu bezpečnostním rizikem pro západní svět? To vše bude tématem další předvolební superdebaty na CNN Prima NEWS. Tentokrát budou ve speciálu 360°: Hlas lidu diskutovat Jana Černochová (ODS), Jan Lipavský (Piráti), Robert Šlachta (Přísaha) a Libor Vondráček (Trikolora Svobodní Soukromníci). Debatu můžete sledovat 29. září od 20:15 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. Ani v tomto případě nebude chybět divácká anketa.

Mynář opět pod drobnohledem. Kvůli dotacím na sportovní ubytovnu ho vyšetřuje NSA

Hradního kancléře Vratislava Mynáře vyšetřuje Národní sportovní agentura (NSA). Důvodem je dotace ve výši 26 milionů korun, kterou před více než deseti lety získalo Mynářovo občanské sdružení Chřibák na výstavbu sportovní ubytovny. Podnět podala nevládní organizace Transparency International, jež zároveň kritizuje zbytečné průtahy, informoval web iRozhlas.cz.

V pokoji si vylepil 11 tisíc fotek Zemana. Říkají mi, že patřím do Bohnic, přiznává Kočiš

Prezident Miloš Zeman slaví 77. narozeniny a od svého největšího fanouška Pavla Kočiše dostane opět vlastnoručně zavařené okurky. Kočiš v Novém dni na CNN Prima NEWS však neprozradil, kolik jich hlavě státu daruje. Kočiš je známý tím, že má pokoj vytapetovaný fotografiemi Miloše Zemana, ne vždy ale obdivoval současného prezidenta. Dříve jeho srdce tíhlo k bývalé hlavě státu Václavu Klausovi.

reklama

Domácí zpravodajství

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

Příjemných teplot si užijeme ještě pár dní. Státní svátek však doprovodí déšť i bouřky

Počasí na státní svátek svatého Václava bude na většině území České republiky oblačné až polojasné, teploty opět přesáhnou 20 °C. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Řidiči by si měli dát pozor na ojedinělé ranní mlhy, na východě českého území pak meteorologové očekávají přeháňky. V dalších dnech se lehce ochladí, stále se ale můžeme těšit na teploty kolem 20 °C.

Klíčový povolební hráč. Prezident Miloš Zeman slaví své 77. narozeniny

Prezident republiky Miloš Zeman v úterý slaví své 77. narozeniny. Dvakrát zvolená hlava státu vykonává svou funkci od roku 2013, třebaže v posledních letech nešetřil řadou kontroverzních výroků. V uplynulých dnech se dostal do mediálního prostoru také kvůli své hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici, kde mu bylo diagnostikováno vyčerpání a dehydratace. Odtamtud byl propuštěn minulou středu a tento týden stihl podepsat několik zákonů.

reklama