Covidová vlna ve školách: Žáci kašlou jeden přes druhého, řada učitelů je v karanténě

Jeden kašle přes druhého, smrkají a jsou nachlazení, přesto chodí do školy. V poslední době ale také mnoho žáků, studentů a učitelů končí v karanténě či izolaci kvůli koronaviru. Podle Pedagogické komory školy zasáhla obří covidová vlna, vláda je zatím ale příliš neomezuje. Studenti pro CNN Prima NEWS popsali, jak to ve školách skutečně vypadá.

„Jeden spolužák kašle přes druhého, ale do školy chodíme, protože musíme. Na chvíli jsme měli on-line výuku, ale pak nám ji zase zrušili. A to v největším nárůstu nakažených,“ popsala zážitky z vysoké školy jednadvacetiletá Veronika.

„Chybí i hodně učitelů, takže kvůli tomu máme některé hodiny on-line. V jeden den máme za sebou například jednu hodinu distančně a jednu prezenčně, což se nedá stíhat,“ kroutila hlavou. Podotkla, že autobus ze školy domů jí jezdí jednou za dvě hodiny.

Ve třídách prý žáci ani učitelé nenosí respirátory. „Někteří si je nasadí na chodbách, ale ani tam je většina lidí nemá,“ upozornila. Většina spolužáků včetně jí je očkovaná, přesto se ale bojí, že se ve škole koronavirem nakazí. „Mám těžce nemocného dědu a teď za ním nemohu chodit, protože se bojím, že ho nakazím. A nechci ohrožovat ani zbytek rodiny. Ve škole vidím opravdu velké riziko,“ uvedla s tím, že by se raději vrátila k on-line výuce.

Podobné zkušenosti má i osmnáctiletá Jarmila K. ze střední školy v Jihočeském kraji. „Dneska nás bylo ve třídě jen deset z devatenácti, na jednom předmětu dokonce šest. Někteří smrkají, kašlou a mají plnou skříňku kapesníků. Hodně učitelů chybí, asi deset jich je v karanténě, takže nám odpadají hodiny nebo je suplují jiní,“ vyprávěla studentka, která má v letos v červnu maturovat. Nelíbí se jí, že třeba chybí učitel na maturitní předmět. „To je na nic,“ zhodnotila.

Většina jejích spolužáků je očkovaná. Když je někdo hodně nemocný, zůstane doma. Nechápe ale, proč se testují jen neočkovaní, když covid může chytit každý. „Respirátor u nás nenosí skoro nikdo – ani na chodbě, ani ve třídách. Jen pár učitelů si je nasazuje na chodbě, ale většinou ti neočkovaní,“ popsala.

„Ve škole neustále někdo smrká a kašle. I já tam chodím s rýmou, protože ji od malička mám celou zimu,“ přiznala Karolína, která chodí na vysokou školu v Jihočeském kraji. „Když jsou učitelé nachlazení, napíšou, že se nekoná přednáška. Tento týden to udělali už tři učitelé, dva z nich jsou v karanténě,“ dodala s tím, že by se klidně vrátila na on-line výuku.

Někde zavedli hybridní výuku

Tu ale odmítá například třiadvacetiletá Veronika z vysoké školy v Jihomoravském kraji. Koronavirus se tam šíří jak mezi studenty, tak i mezi učiteli. „Čím dál tím víc učitelů i studentů chybí, protože jsou v izolaci nebo karanténě,“ vyprávěla studentka. Do její školy mají doporučeno nechodit nemocní ani nachlazení. V případě, že jim ve třídě chybí učitel, on-line výuka není automatická. Některé hodiny odpadají nebo se suplují.

Škola ale nabízí i možnost, aby část studentů byla distančně a část prezenčně. „Někteří vyučující dokonce dělají i speciální on-line hodiny pro ty, kteří se nemohli dostavit do školy,“ upozornila.

Podobný styl výuky na jiných školách nazývají hybridní výukou. „Minulý týden nám napsala rektorka, že pokud se necítíme ready na to jít do školy, ať už jde jen o nachlazení či nevolnost, tak máme zůstat doma. A vymysleli ‚hybridní‘ výuku. Tudíž můžeme být doma a stále připojení. Ti, kterým je dobře, můžou chodit do školy,“ popsala spokojeně třiadvacetiletá vysokoškolačka Simona. Styl výuky ji potěšil, protože je aktuálně s koronavirem doma, přesto o výuku nepřijde.

I škola dvacetileté Terezy zavedla hybridní výuku. „Něco máme on-line, něco prezenčně, něco asynchronně, tedy že se látku učí každý sám. Když jsou ale hodiny nahrávány a je možnost zpětného přehrání, občas to svádí k tomu, abych na výuku nechodila,“ přiznala studentka. Na on-line výuce je prý méně produktivní, počítač ji rozptyluje a výuka celkově není tak kvalitní. „Hodina nemá pořádný řád, navíc mi vypadává signál,“ vypočítala negativa.

Škole ale nic jiného nezbylo. „Karanténu máme nařízenou skoro každých deset dní, protože se vždy někdo nový nakazí, ať jde o očkovaného spolužáka nebo neočkovaného,“ popsala studentka. Podle ní by se měli testovat všichni, kteří do školy chodí.

Školy jako tikající bomba?

Testování všech zavedla například už škola sedmnáctileté Kristýny. „Většina lidí u nás je neočkovaná. Nenosíme moc roušky ani respirátory. Ale testujeme se všichni, tedy jak ti, kteří covid prodělali, tak očkovaní i neočkovaní,“ řekla CNN Prima NEWS. Mnoho jejích spolužáků se prý vrátilo do školy po karanténě a v současné době „odpadávají“ spíše učitelé.

Podle dat ÚZIS, které má k dispozici Pedagogická komora, jsou počty dětí a žáků pozitivně testovaných na COVID-19 aktuálně nejvyšší za celou dobu epidemie, a to u všech věkových kategorií včetně dětí v mateřských školách.

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, upozornil, že studenti a žáci koronavirus ze škol roznáší do rodin. „Onemocnění u dětí sice většinou nevyžaduje hospitalizaci, ale v případě jejich rodičů je už situace horší a prarodiče jsou často ohroženi na životě,“ zdůraznil.

Vláda školy aktuálně zásadně neomezuje. Studenti i učitelé mají mít zakryté dýchací cesty a od 6. prosince se každé pondělí budou neočkovaní a ti, kteří neprodělali nemoc, testovat. I když se testování ve školách obnovilo, podle komory je problémem i absence kvalitního trasování. „Některým hygienám trvá týden i déle, než vytrasují celou třídu,“ zdůrazňuje komora v tiskové zprávě.

Podle Sárköziho by pomohlo, kdyby ředitelé škol dostali jednoznačnou pravomoc dočasně převést celou třídu nebo i školu na distanční výuku. V současnosti může školu uzavřít pouze hygiena. Pokud chce ředitel základní nebo střední školu uzavřít, musí podle ministerstva školství podat žádost o úpravu školního roku.

Budoucí vláda koalic Spolu a Pirátů a STAN navrhovala, aby se vánoční prázdniny stejně jako loni prodloužily, začaly by tedy už v pondělí 20. prosince. Návrh podpořili i epidemiologové. Proti tomu se ale postavil kabinet v demisi premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) by to nedávalo smysl bez současného omezení třeba i provozu podniků.

Budoucí ministr školství Petr Gazdík (STAN) se s Robertem Plagou nakonec domluvil, že prázdniny žákům a studentům začnou až 23. prosince. Zároveň se ale shodli, že se všichni plošně otestují bezprostředně před odchodem na prázdniny, aby případnou nákazu nešířili v rodinách.