Čeští řidiči by se během příští dekády mohli dočkat dostavby základní dálniční sítě, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by na to mělo mít prostředky především z Evropské unie. V rozhovoru pro Český rozhlas to řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Problémem však podle něj může být výstavba silnic prvních tříd a obchvatů, které budou více závislé na českém státním rozpočtu. Řadu staveb také nadále doprovází například spory s ekology, které mohou jejich přípravu zpomalit.
„Naším cílem je dostavět základní dálniční síť do roku 2030, samozřejmě uvidíme, jak se nám to povede,“ řekl Mátl v rozhovoru pro Český rozhlas. Jako příklad problémových úseků uvedl například dostavbu Pražského okruhu, proti kterému se odvolávají jednotlivé obce či městské části Prahy.
Zatímco pro letošní rok na Ředitelství silnic a dálnic rozpočet na plánované projekty zajištěné, v příštích letech to bude složitější, jelikož budou muset být rozpočty navyšovány, aby bylo možné dálniční síť dokončit podle plánu.
„V příštích letech jsou nároky ještě vyšší než letos, díky tomu, že chceme dostavět dálniční síť do roku 2030, tak v těch nejbližších letech budeme potřebovat rozpočet navyšovat. Jsem optimista, z hlediska dálniční sítě tam bude poměrně silný operační program Doprava 3, kde by mělo být alokováno až 60 miliard pro Českou republiku, což by na dálniční síť mohlo stačit,“ sdělil Mátl.
„Problémy mohou nastat na silnicích první třídy, jestli bude mít stát dostatek financí, aby dokázal financovat obchvaty,“ doplnil generální ředitel ŘSD.
Kudy se řidiči svezou
Podle předběžných plánů ŘSD by se cíl nemusel jevit až tak nerealisticky. Pražský okruh by měl být dostaven v roce 2030, stejně jako jihomoravská dálnice D55, jihočeská D3 zase do roku 2029, dálnice D4 v roce 2024, dálnice D11 by měla Prahu propojit s Polskem do roku 2027, druhá dálnice na Moravu tedy D35 by mohla stát v roce 2028.
Přesto se najdou dálniční úseky, které ŘSD plánuje otevřít až později a zřejmě tedy nespadají do zmiňované „základní sítě“. Například D49 ve Zlínském kraji bude podle plánu na slovenských hranicích až roku 2032. Podobně také dálnice D52 spojující Brno s Vídní bude v kompletní podobě dostavěna až v roce 2035. Propojit Česko s Rakouskem by však mohla již do roku 2029.
Ambiciózní program vlády
Současná vládní koalice, v níž post ministra dopravy zastává Martin Kupka (ODS) se rovněž netají ambiciózními plány, co se výstavby dálnic týká. Během volebního období plánuje zprovoznit až 200 nových kilometrů. „Prioritně se zaměříme na pokračování stavby Pražského okruhu D0, výstavbu dalších úseků dálnice D35 a na dostavbu dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Do roku 2025 rozšíříme dálniční síť až o 200 kilometrů,“ píše se v programovém prohlášení.
„Do konce roku 2025 zprovozníme obchvat Českých Budějovic a další úseky D3, prodlouží se dálnice D4, D6, D49 a D55. Dokončíme dálnici D48 včetně obchvatu Frýdku-Místku, zprovozníme tři úseky o celkové délce 21,4 km na dálnici D55 a stavby dalších částí Velkého městského okruhu v Brně na I/42. Finišovat bude stavba příhraniční části D11. Pokročí také příprava prodloužení dálnice D52, dálnice D43 a středočeské části dálnice D3. Zasadíme se o zvýšení kapacity vybraných silnic I. třídy tam, kde intenzita provozu nebude ani výhledově vyžadovat dálnici, a vybudujeme obchvaty obcí a měst trpících tranzitní dopravou,“ dodává dokument vlády.