Ekonom Lukáš Kovanda o Vánocích v době krize
Po covidové, energetické a inflační krizi svět možná stojí před další nepříjemností. Ocitá se až nebezpečně blízko situaci, která bezprostředně předcházela finanční krizi z let 2008 a 2009. Svědčí o tom několik indikátorů jako například vývoj akciových trhů, měnová politika centrálních bank a zdražování státního dluhu. Naposledy se přidaly hypotéky, které jsou ve Spojených státech nejdražší od roku 2006.
Akcie na newyorské burze od začátku letošního roku oslabily asi o čtvrtinu (měřeno hlavním indexem Wall Streetu S&P 500). Centrální banky zvyšují úrokové sazby v reakci na inflaci, kterou západní ekonomiky zažily naposledy před 40 lety. Postcovidové hospodářské oživení bylo ztlumeno rostoucími cenami energií a sůl do soukolí globální ekonomiky nasypalo také Rusko, které v únoru letošního roku rozpoutalo válku na Ukrajině.
Místo dárků faktury. Čekají nás nejchudší Vánoce, na Velikonoce ale bude hůř, říká ekonom
Současná ekonomická a energetická krize v Česku se na Vánoce alespoň částečně dotkne milionů domácností. Uvedl to ekonom Lukáš Kovanda v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Vzkázal, že se bude jednat o nejchudší, ale zároveň i nejdražší svátky v historii republiky s ohledem na očekávaný počet dárků a stoupající ceny. Na jaře podle něj bude ale ještě hůř.
To není začátek katastrofického filmu pojednávajícího o zániku světa, nýbrž stručný popis reality dosavadního průběhu roku 2022. Nabízí se tak otázka, zda svět nestojí na prahu něčeho, co by až nápadně připomnělo finanční krizi z let 2008 a 2009. Obzvláště, když si do skládačky přidáme (asi) poslední dílek v podobě úrokových sazeb u hypotečních úvěrů v USA, jež jsou nejvyšší od roku 2006.
Akcie jen korigují vývoj od covidu
Máme se tedy obávat zopakování 14 let starých událostí? „Finanční systém se od té doby výrazně proměnil. Zásadně byla posílena jeho regulace, takže by nemělo dojít k podobné ztrátě důvěry jako tenkrát,“ řekl CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček. Podle něho to ale není jediná kvalitativně rozdílná věc, díky níž by k zopakování finanční krize nemělo dojít.
Růstu daní se nevyhneme, míní experti. Nastínili také strop drahoty a jak bude klesat
V září meziroční inflace v Česku dosáhla 18 procent. Podle ekonoma Jana Bureše se však s koncem roku dá očekávat její další navýšení, atakovat by měla až 20 procent. V pořadu Co na to vaše peněženka však zdůraznil, že důležitější bude, jak rychle inflace půjde dolů. S predikcí přišla také bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
„Pokud jde o akciové trhy, jejich pokles je jen korekcí vývoje od roku 2020. Indexy se nepropadly tak masivně a nevrátily se v čase o deset let zpět, jako tomu bylo právě v letech 2008 a 2009. Akciové trhy tak nyní fakticky navazují na vývoj do roku 2020 a investoři si jen uvědomili, že masivní růst od příchodu covidu byl způsoben nerealistickými očekáváními o rozvoji technologického sektoru,“ dodal Křeček.
Pozor na opakování stoletých chyb
Za určité riziko považuje, jak se jednotlivé centrální banky začínají doslova předhánět v tom, která zvýší úrokovou sazbu více. „Trochu mi to připomíná reakci centrálních bank z 30. let minulého století, kdy se snažily k sobě přilákat co nejvíce zlata, a tak rovněž zvyšovaly úrokové sazby. Tím ale tehdejší hospodářskou krizi prohloubily a zasadily se o to, že trvala dlouho,“ poznamenal Křeček. Podle něho je ale jasné, že v současné době nebývale vysoké inflace centrální banky nemají jinou možnost než úrokové sazby zvedat, aby inflaci vrátily zpět na cílové hodnoty kolem dvou procent.
Rostoucí úrokové sazby ale mají vliv na objem dluhové služby, tedy sumu peněz, které vlády musí platit věřitelům za státní dluh. Například Česká republika v příštím roce uhradí bezmála 70 miliard korun, tedy skoro dvojnásobek částky, kterou platila ještě v letech před covidem. A právě kvůli obavám věřitelů z neúnosného nárůstu vládního dluhu musela Velká Británie ustoupit ze svého plánu radikálně snížit daně z příjmů.
Krize je ozdravná, říká poradce premiéra. Zastropování cen jídla pokládá za socialismus
Energie, nájmy i potraviny. V Česku zdražuje takřka vše. Vláda proto přichází s opatřeními, kterými se snaží občanům pomoci. Přesto se někteří ptají, proč kromě zastropování cen elektřiny a plynu kabinet Petra Fialy (ODS) nepřistoupí i k zastropování cen potravin. Hlavní důvod v pořadu K věci uvedl vládní ekonomický poradce Štěpán Křeček – nic by v obchodech nezbylo.
„Pravdou je, že dnešní úroveň veřejných dluhů je výrazně vyšší než v roce 2008 a že z toho můžeme cítit riziko pro veřejné rozpočty. Na druhé straně je ale třeba říci, že zadlužení USA je mnohem vyšší, než činí průměr Evropské unie,“ připomněl expert s tím, že to do jisté míry obavy z neufinancovatelnosti veřejných dluhů rozptyluje.
Dnešní krize není chybou systému
„Je třeba si také uvědomit, že vládní dluhopisy většinou drží penzijní fondy, které nemají zájem na tom, aby jejich dlužníci upadli do platební neschopnosti. Není tedy v zájmu nikoho, aby samotná výše dluhů byla důvodem ke hnaní států do bankrotu,“ dodal hlavní ekonom BH Securities.
V neposlední řadě by nás měl uklidňovat jeden zásadní rozdíl mezi krizí z let 2008 a 2009 a tím, čemu čelíme dnes. Zatímco finanční krize nastala v důsledku závad v samotném systému, současná energetická a inflační krize má příčinu v zásahu zvenčí. „Dnes neřešíme chybu systému, ale následky vnějších šoků, ať v podobě zablokování dodavatelských řetězců během covidu, nebo války na Ukrajině,“ uzavřel poradce českého premiéra.
