Škodí opakovaná nákaza covidem? Hrozí poruchy ledvin, plic či srdce, tvrdí nová studie

Žena nemocná koronavirem

Covid a očkování před dovolenou

Opakované nakažení covidem zvyšuje riziko, že bude člověk později čelit novým a někdy i trvalým zdravotním problémům. Vyplývá to z první dosud nerecenzované studie, která se zdravotními riziky násobného prodělání nemoci zabývala. Reinfekce se přitom například v České republice pohybují během současné covidové vlny kolem 25 až 27 procent z denních přírůstku nakažených. Někteří odborníci však upozorňují, že výsledky studie nelze vztahovat na celkovou populaci.

Studie, která byla provedená pod taktovkou amerického vědce Ziyad Al-Alyho z Washingtonské univerzity v St. Louis, analyzovala lékařské záznamy 5,6 milionů případů, které ukázaly, že ve srovnání s těmi, kteří prodělali pouze jednu infekci covidem, mají lidé s dalšími zkušenostmi s nákazou více než dvojnásobné riziko úmrtí a trojnásobné riziko hospitalizace do šesti měsíců od poslední infekce. Měli také vyšší riziko plicních a srdečních problémů, pocitu únavy, poruch trávení, ledvin, cukrovky či neurologických problémů.

Autor studie se k výzkumu rozhodl na základě počtu reinfekcí, které v souvislosti s variantou omikron pozoroval u svých vlastních pacientů. „Kdybyste se mě zeptali na reinfekci třeba před rokem a půl, řekl bych vám, že sem tam nějakého pacienta mám, ale je to opravdu vzácné,“ řekl Al-Aly. To se však s novými variantami viru změnilo. „Takže jsme položili jednoduchou otázku. Pokud jste dříve dostali covid a nyní máte druhou infekci, opravdu to zvyšuje riziko? A jednoduchá odpověď je, že ano.“

Al-Aly a jeho tým porovnali zdravotní záznamy více než 250 000 lidí, kteří byli pozitivně testováni na covid jednou, se záznamy 38 000 dalších, kteří měli ve svých lékařských záznamech zdokumentovány dvě nebo více infekcí koronavirem. Jako kontrolní skupina bylo použito více než 5,3 milionu lidí bez záznamu o nakažení.

Šest měsíců rizika

Mezi nové běžné diagnózy po reinfekcích patřily bolesti na hrudi, abnormální srdeční rytmus, infarkty, záněty srdečního svalu, srdeční selhání nebo krevní sraženiny. Mezi běžné plicní problémy patřila dušnost, nedostatek kyslíku v krvi či hromadění tekutiny kolem plic.

Studie zjistila, že riziko nového zdravotního problému bylo nejvyšší v době reinfekce, ale také přetrvávalo po dobu nejméně šesti měsíců. Zvýšené riziko bylo u pacientů bez ohledu na to, zda byli očkováni, a stoupalo s každou další infekcí.

Někteří odborníci však upozorňují, že výsledky studie nelze vztahovat na celkovou populaci. Například imunolog Benjamin Krishna z Cambridgeské univerzity upozornil, že se autoři nezabývali závažností symptomů, ale pouze počty hospitalizací a úmrtí po prodělání covidu a horší výsledky byly po reinfekci.

Reinfekce rostou i v Česku

Opětovná nakažení se stávají fenoménem také u poslední covidové vlny, která ještě řádí v České republice. V minulosti byly reinfekce přitom pouze spíše výjimečné. „Počty šly od začátku července nahoru. Ve vrcholových dnech tvoří 25 až 27 procent denních záchytů,“ řekl nedávno ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

První případy nákazy covidem byly v Česku potvrzeny 1. března 2020. Od té doby testy odhalily více než 4 miliony nakažených. V téměř 291 500 případech existuje podezření na opakovanou nákazu. Takzvané reinfekce ministerstvo eviduje zvlášť, a nejsou proto zahrnuty v souhrnném počtu více než čtyř milionů nově potvrzených případů.

Tagy:
pacient Ladislav Dušek Česko COVID-19 infekční onemocnění (nákaza) Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Univerzita v Cambridgi