Daniel Münich

Velikonoční svátky neznamenají pouze klid a odpočinek od pracovního shonu, ale také velké výdaje. Ekonomové totiž upozorňují, že letošní Velikonoce budou ty nejdražší v české historii. Lidé si výrazně připlatí například za vejce, máslo nebo i za cukr. Svátky však mohou s nadšením očekávat naopak obchodníci, kteří na nákupech spotřebitelů vydělají.

Přestože se očekávalo, že bude letos kvůli krizi docházet k masivnímu propouštění, jsou aktuální předpoklady výrazně optimističtější. Dokonce hovoří o oživení trhu práce. Podle ekonomů by se však ve druhé polovině roku znovu mohla situace zhoršit, a některé firmy se zřejmě propouštění nakonec stejně nevyhnou. Mají z toho však obavy, jelikož by v případě oživení trhu hledaly nové zaměstnance jen těžko.

Česká vláda by se při hledání finančních prostředků mohla inspirovat u Dánska, které zrušilo státní svátek „Velký den modliteb“, což mu do rozpočtu zajistí v přepočtu přibližně 10 miliard českých korun. Ty chce nyní investovat především do obrany. Pokud by Česko teoreticky zrušilo dva svátky, mohlo by to pokrýt celou červnovou mimořádnou valorizaci důchodů, kterou chce v rámci šetření omezit.

Energetická a ekonomická krize již začíná tvrdě dopadat na české firmy a řada z nich avizuje, že bude muset v příštím roce propouštět. Podle ekonomů by se měli nejvíce obávat lidé, kteří pracují ve sklárnách, slévárnách, ocelárnách nebo například v pekárnách. Jiní odborníci však situaci uklidňují s tím, že se firmy určitě nebudou zbavovat pracovitých a zodpovědných zaměstnanců. Zároveň připomínají, že je Česká republika skrze velmi nízkou míru nezaměstnanosti dobře připravená na nadcházející krizi.

Česko se potýká s řadou krizí, ať už jde o válku na Ukrajině nebo vysoké ceny energií. Ekonomové Daniel Münich a Pavel Peterka v souvislosti s tím ve vysílání CNN Prima NEWS varovali, jak by mohl vypadat černý scénář zadlužení a jaké dopady by mohl mít pro budoucnost Česka. Dále rozebrali, jaké daně by mohla vláda zvýšit.

Ekonomické problémy těžce dopadají na české státní rozpočty a představitelé vládní koalice přicházejí s prvními nápady, jak dostat více peněz do zdravotnictví. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček otevřeně hovoří o příplatcích při léčbě banálních nemocí. Že je nutná reforma systému, připouští i pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která se specializuje na oblast zdravotnictví a sociálních věcí. Ani ODS se však nechce vracet například k nepopulárním třicetikorunovým poplatkům.

Ministr práce Marián Jurečka (KDU-ČSL) rozvířil mnoho emocí, když prohlásil, že by chtěl otevřít debatu o prohloubení progresivní solidární daně. Ta by znamenala větší procentuální zdanění pro lidi s vyššími příjmy. To se však nelíbí koaličním partnerům lidovců ani části ekonomů, podle nichž jde o trestání tvrdě pracujících zaměstnanců. U jiných však zaznívá argument, že stát už nemá příliš kde šetřit.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým 14 poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi lékaři či experti na vzdělávání. Mezi poradci jsou například hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank Helena Horská či hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Čeští vysokoškolsky vzdělaní učitelé se dočkali v posledních dvou letech výrazného zvýšení platů a dosáhli průměru relativních platů v zemích Evropské unie. Vyplývá to ze studie Daniela Münicha, výkonného ředitele akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI a bývalého člena Národní ekonomické rady vlády, zveřejněné k začátku nového školního roku. Úplně dobře to ale podle něj není. „Rozdávat peníze daňových poplatníků, navíc za cenu obrovských deficitů veřejných rozpočtů, je oproti provádění systémových reforem hračka,“ říká.

Když před rokem a půl začínala koronavirová krize, obávali se ekonomové, že bude následovat krize finanční. Za následek měla mít masivní propouštění, k čemuž docházelo například po minulé krizi po roce 2008. Nezaměstnanost se však oproti predikcím udržela nadále na velmi nízké úrovni a naopak již čtvrtý měsíc za sebou klesá. Ekonomové tak nyní hledají příčinu těchto pozitivních výsledků.

Testování, trasování a očkování se dlouhodobě ukazují jako nejefektivnější nástroje k řešení koronavirové pandemie. Není náhodou, že se situace v České republice začala výrazně lepšit poté, co se začalo plošně testovat ve firmách a ve školách. Statistiky také naznačují, že země, které dlouhodobě masivně testovaly, mají po více než roce s covidem výrazně méně obětí.

„Během pandemie jsme vše obrátili do ekonomiky, ale zapomnělo se na psychické problémy lidí,“ řekl v pořadu K Věci na CNN Prima NEWS ekonom Daniel Münich. Podle něj čeká české občany po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny zvyšování daní. Münich zároveň nevidí důvod, proč by se měly zvyšovat důchody nad rámec běžné valorizace a po konci pandemie očekává nárůst nezaměstnanosti.