Vysokoškoláci nejčastěji ukončí studium už v prvním ročníku
Tři z pěti pokusů vystudovat bakalářský obor končí v Česku neúspěchem. Vysokoškoláci nejčastěji ukončují studium už v prvním ročníku. A to především kvůli velkým nárokům školy, vlastní lenosti, nespokojenosti s náplní oboru, ale i kvůli tomu, že raději upřednostní práci před studiem. Experti radí vládě, aby nelichotivou statistiku pomohla vylepšit. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vidí šanci ve školném.
Vysoké školy opouští před ukončením studia alarmující počet studentů. Tým vládních ekonomů varuje před negativním trendem a volá po systémových opatřeních. „Je to škoda veřejných prostředků a úsilí ze strany škol i studentů, kteří se tam vzdělávají a potom končí neúspěšně,“ řekl poradce předsedy vlády a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKY: Britové zvažují naprostý zákaz chytrých mobilů pro děti. Učitelé by mohli školáky prohledávat
V České republice má pouze 27 procent lidí vysokoškolské vzdělání. V Evropské unii jsou na tom hůře jen Itálie a Rumunsko. Naopak nejlépe je na tom Irsko s 51 procenty a mimo Evropu je to Kanada, kde má vysokoškolské vzdělání 63 procent lidí.
Školy po střelbě na FF UK posilují zajištění budov. Existuje celá řada chytrých řešení
Prosincová střelba na Filozofické fakultě UK v Praze přinesla řadu otazníků ohledně zabezpečení základních, středních i vysokých škol v Česku. Ukazuje se, že mezi jednotlivými institucemi jsou značné rozdíly: Některé používají sofistikované zabezpečovací systémy, jiné spoléhají na prostý zámek na dveřích. Moderních řešení přitom existuje mnoho, jsou to například vstupní systémy s identifikátory v telefonu. Nutnost posílit úroveň zabezpečení potvrzuje i ministerstvo školství.
Odchody studentů mají samozřejmě dopad na peníze, které vysoké školy od státu dostávají. Univerzity ale tvrdí, že statistika neúspěšných studentů nemá na celkový balík peněz podle aktuálních pravidel velký vliv. „Negativně by se to projevilo až ve chvíli, kdyby pokles studentů byl dlouhodobý,“ sdělil mluvčí Technické univerzity Liberec Radek Pirkl.
„Jeden z ukazatelů je i míra dokončení. Ale je to málo, aby to ty školy donutilo opravdu nějakým způsobem se zamyslet nad tím, co udělat pro zvýšení té úspěšnosti,“ řekl rektor Unicorn Vysoká škola Jan Čadil.
Co s tím?
Podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy by se měli zájemci o daný obor zajímat již dříve, než nastoupí na vysokou školu. „Studenti by se již při studiu na střední škole měli dívat po různých oborech, jít do nich třeba na brigádu a navštěvovat dny otevřených dveří na univerzitách,“ prohlásil Zima. Studenti tím sníží své zklamání ze svého směřování.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) považuje za nutné učinit významné legislativní změny, aby na vysoké školy nastupovali jen vážní zájemci. Nabízí se podle něho nějaká forma zpoplatnění. „Česká republika není připravena na debatu o nějakém školném nebo zápisném, což v jiných zemích je nástroj, který snižuje tohle chování. Ten problém zkrátka vyžaduje nějaký zásah, který je podle mě potřeba veřejnosti vysvětlit ve volebních programech,“ prohlásil Bek.
Jednou z možných změn by bylo podle ministra školství částečné zpoplatnění studia při změně oboru.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko má co dohánět. Studentka líčí, jak vypadají přijímačky na zahraniční školu, je nadšená
