360° (912)
Pondělní rozhodnutí vlády zastropovat ceny elektřiny podporuji a je dobře, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) nečekal na evropské řešení. Takto zhodnotil vládní kroky k energetické krizi europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Za řešení je rád i jeho kolega Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle europoslance SPD a prezidentského kandidáta Hynka Blaška je Evropská unie „moloch“, přičemž jakékoliv řešení od ní očekává v řádu týdnů až měsíců.
Slova chvály na vládu měl zejména Pospíšil. Ten kvituje, že kabinet přišel s konkrétním návrhem řešení ještě předtím, než se na něm vůbec dohodla Evropská komise a Evropská rada. „Děkuji vládě, že navrhla takové řešení a nečekala na to, jak bude vypadat návrh Evropské komise,“ řekl ve vysílání pořadu 360° Pospíšil.
Zmínil zároveň, že zastropování elektřiny vnímá jako nutnost. „Už před několika dny jsem říkal, že zastropování je nutné řešení, protože sociální pomoc mohla pomoci skupinám obyvatelů, ale nepomohla českým firmám. Zastropování je jediné řešení, jak můžeme tuto krizi přežít,“ řekl europoslanec. Za vládní řešení je rád také Zdechovský, který zároveň připomněl, že kvůli tomu apeloval na některé ministry, zejména na šéfa resortu průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN).
„Na jednu stranu by člověk mohl říct ‚hurá‘. Na druhou stranu pan (Zbyněk) Stanjura (ministr financí z řad ODS, pozn. red.) druhým dechem říkal, že ono se to vše bude odvíjet od toho, jak se budou odvíjet ceny komodit na evropských trzích v příštím roce,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Hynek Blaško s odkazem na slova ministra financí, že zastropovaná cena se časem může změnit.
Evropskou unii kritizoval kvůli její pomalosti. „Další věc je ta, že Česká republika přišla s nějakým řešením pro naše lidi, protože Evropská unie je takový moloch, u kterého to vypadalo, že nějakým způsobem nějaká opatření přijme, ale to je podle mého názoru vše v řádu týdnů a měsíců,“ poznamenal Blaško.
Pospíšil je ohledně řešení z Bruselu dle svých slov optimističtější. Podle něj mají být během úterý představeny konkrétní návrhy. „Budu pevně doufat, že se podaří najít sladění. Mělo by to být doplněním národních řešení,“ uvedl europoslanec.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Obrysy vládního řešení
Cena elektřiny pro domácnosti bude zastropována na šesti korunách včetně DPH za kWh. U plynu byla nejvyšší cena stanovena na tři koruny za kWh, rovněž včetně DPH. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111 tisíc korun za rok.
„Domácnosti o nic nebudou muset žádat,“ upřesnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur.
Řešení vysokých cen energií pro průmyslový sektor představí Fialův kabinet až ve středu ve spolupráci se zástupci souvisejících odvětví. „Už ve středu jdu na vládu s hotovým návrhem. Ve večerních hodinách jsme dolaďovali detaily návrhu,“ uvedl Síkela.
